Divoké prase může být leckdy bezpečnější potkat, než sníst – alespoň v některých částech střední Evropy. Podle tzv. „paradoxu divokých prasat“ jsou mnohonásobně radioaktivnější, než povoluje bezpečná mez.
Doposud se tato skutečnost vysvětlovala Černobylem, ten ale, jak se nyní ukázalo, má spolupachatele..
Havárie jaderné elektrárny Černobyl 26. dubna 1986 způsobila zvýšenou radioaktivitu všech druhů lesní zvěře. Koncentrace nebezpečných prvků v jejich tělech ale s postupem času klesala – s výjimkou divokých prasat, zejména pak těch, brázdících kromě lesů Bavorska a Rakouska také Šumavu.
Studie, kterou na konci srpna 2023 publikovali v časopise Environmental Science & Technology vědci z Leibnizovy univerzity v Hannoveru a Technologické univerzity ve Vídni, nabídla nové vysvětlení tohoto paradoxu.
Štětinatí houbaři
Vědci analyzovali vzorky z 48 kusů divokých prasat odlovených mezi lety 2019-2021 v 11 regionech Bavorska. Výsledek nevyzněl optimisticky. V 88 % případů byl překročena povolená úroveň radioaktivity v potravinách.
Ukázalo se, že až v 68 % případů pocházela kontaminace z testů jaderných zbraní, kterých v druhé polovině 20. století proběhlo více než 2 000 po celém světě.
Tuto skutečnosti si autoři studie vysvětlují tak, že statisticky vyšší úhrn srážek v jižním Bavorsku přinesl do půdy vyšší koncentraci nebezpečných látek z atmosférických zkoušek jaderných zbraní, které se smísily s černobylským spadem.
Částice se usadily v půdě a srážky je každý rok vyplavují hlouběji a kontaminují tak zdroje potravy divočáků.
Do jejich jídelníčku patří také jelenka obecná, známá jako jelení lanýž, která podobně jako ostatní houby dobře absorbuje těžké kovy z půdy, ve které roste.
