I na prvního čínského císaře jménem Čchin Š’-chuang-ti (259–210 př. n. l.) působil tekutý stříbřitý kov neodolatelně vábivě. Zhypnotizoval ho do té míry, že se nechal pohřbít do monstrózní hrobky (hory), kde řekami a vodopády protékala právě rtuť. .

Milé gesto vzhledem k tomu, že na otravu rtutí předčasně zemřel, jelikož ji považoval za elixír nesmrtelnosti. Alespoň ho v hrobce chránilo na 8000 hliněných panáků terakotové armády. Celý obří komplex byl prostoupený neobyčejně vysokou koncentrací rtuti.

Rtuť se v různých formách polykala, inhalovala a vtírala do kůže celá staletí. Po 2. světové válce postupně zmizela z lékařských předpisů, v některých zemích však stále přežívá – mimochodem většina z nás ji nosí ve stoličce ve formě zubní výplně.

Tvrdé vystřízlivění

Když se syfilis začal koncem 15. století roztahovat po Evropě, bylo třeba do boje povolat těžký kalibr. Pokud totiž zaklepal na dveře, byla samotná smrt vysvobozením – předcházelo jí znetvoření a šílenství.

„Noc s Venuší, zbytek života se rtutí,“ neříkalo se pro nic za nic. Z prvku se stal nejpoužívanější lék na chorobu nevěstinců. Jedovatého léku nebyl ušetřen téměř nikdo. Minerál kalomel s vysokým obsahem rtuti ještě na začátku 20. století rodiče vtíraly do bolavých dásní svých dětí, kterým rostly první zuby.

„Posílí dítě a uleví od střevních potíží dítěte každého věku,“ propagovala dobová reklama a přidala v té době lákavou vizi: „Udělá dítě tlusté jako prase.“.

Lincolnovo otrávené dvojče

Kalomel, bílý pudr bez zápachu, si ordinoval Napoleon Bonaparte (1769–1821) i Edgar Allan Poe (1809–1849). Rtutí se léčil také Abraham Lincoln (1809–1865).

Jeho pomocník si v 50. letech poznamenal: „Jako dycky měl bolehlav – užil Modré pilulky.“ Ještě než usedl do Bílého domu, bral Lincoln rtuťové tablety na bolesti hlavy a zácpu. Ohledně zácpy se mu jistě ulevilo – funguje totiž jako silné projímadlo.

Vedlejší účinky medikamentu z Lincolna ale učinily rozdvojenou osobnost. Začal trpět depresemi a návaly hněvu. Nespal, třásl se, měl problémy s chůzí. Měl přesně ty příznaky, které odpovídají otravě rtutí.

„Jsem teď nejzoufalejší člověk na světě,“ napsal Lincoln, „jak se mi zdá, musím buď zemřít, nebo se uzdravit. Zůstat tak, jak jsem, je nemožné.“.