Hmyz je stále častěji skloňován jako potravina budoucnosti, která nahradí jiné zdroje bílkovin ve stravě, protože je jejich jedinou alternativou šetrnou k životnímu prostředí. Vědci z katedry zemědělských, spotřebitelských a environmentálních věd (ACES) na University of Illinois se proto ve své studii zaměřili na zkoumání, jak moc je konzumace hmyzu zdraví prospěšná..

„Kromě většího množství vlákniny doporučují odborníci na výživu jíst také více vysoce kvalitních bílkovin, aby došlo k regulaci hmotnosti. Z dřívější studie, kterou jsme provedli na kohoutech, jsme věděli, že mouční červi jsou zdrojem vysoce kvalitních a snadno stravitelných bílkovin, přičemž tento zdroj je navíc ekologicky udržitelný,“ vysvětluje hlavní autor studie Kelly Swanson, profesor v oboru lidské výživy, který působí na ACES na University of Illinois.

Hmyzí dieta pro myši

Jeho tým provedl nový experiment na myších. Nejprve je po dobu 12 týdnů krmil stravou s vysokým podílem tuku (až 46 % kalorií pocházelo z tuku) obsahující kasein, což je hlavní bílkovina obsažená v mléce a mléčných výrobcích.

Než přešly na hmyzí stravu, již byly myši v této skupině obézní a zažívaly metabolický syndrom, který u nich zvyšoval riziko srdečního infarktu, mrtvice, cukrovky a dalších zdravotních problémů. Kontrolní skupina myší přitom dostávala po celou dobu experimentu netučnou stravu obsahující kasein.

Poté přešli vědci u obézních myší na stravu obsahující alternativní bílkoviny, tvořily ji dva druhy moučných červů ve formě prášku podobného mouce. Ten nahrazoval buď 50 % nebo 100 % kaseinu ve stravě.

Po 8 týdnech na stravě s hmyzí moukou provedl vědecký tým u těchto myší měření. Zaměřili se přitom na tělesnou hmotnost, složení těla, krevní metabolity a genovou expresi tukové tkáně a tkáně jater. Po zahájení „hmyzí diety“ nedošlo u obézních myší k hubnutí, ale jejich váhový přírůstek se zpomalil ve srovnání s dietou obsahující kasein, i když se stále jednalo o stravu s vysokým obsahem tuků.

Chitin zlepšuje metabolismus

To však nebylo vše, jak líčí Kelly Swanson: „Významnějším dopadem bylo zlepšení jejich lipidového profilu, kdy LDL neboli ‚špatný cholesterol‘ u nich klesl, zatímco HDL neboli ‚dobrý cholesterol‘ stoupl.

A z pohledu genové exprese u nich klesly zánětlivé markery, došlo také ke změně u některých genů metabolismu tuků a glukózy.“ Domnívá se, že tyto pozitivní změny zřejmě mají souvislost s chitinem, což je polysacharid tvořící hlavní složky kutikuly hmyzu, která pokrývá jejich tělo.

Chitin podle něj působí jako vláknina, která čistí střeva a zároveň stimuluje prospěšnou mikrobiální aktivitu ve střevě. Otázkou je, zda budou lidé ochotni hmyz jíst. „V západních společnostech, kde konzumace hmyzu není úplně běžná, může v lidech představa konzumace červů či kobylek vyvolávat tak zvaný ‚fuj faktor‘ neboli syndrom zhnusení, ale jiné populace spoléhají na hmyzí proteiny po tisíciletí,“ říká k tomu Swanson.

A věří, že: „S nedostatkem bílkovin zde může vzniknout prostor pro hmyzí pokrmy.“.