Domů     Medicína
Zrádný „Alzheimer“: Začíná vše už v děloze?
Zdroj: Freepik

Jako jedno z prvních vás připraví o schopnost se dorozumět, posléze také o orientační smysl, a nakonec o vlastní „já“. Ačkoli účinný lék stále není na trhu, vědci nepřestávají pátrat….

Což dokládají také nejnovější výzkumy expertů z Pařížského mozkového institutu, které naznačují, že o sobě vážné degenerativní onemocnění dává vědět již v děloze, kde poškozuje embryo. Zatímco v minulosti plavala tato teorie tak trochu na vodě, nyní se pro ni konečně podařilo najít důkazy.

Spojené nádoby?

Výsledky totiž ukazují, že amyloidový prekurzorový protein (APP) související s Alzheimerovou nemocí, sehrává také důležitou roli při vývoji člověka, jelikož zpožďuje nástup neurogeneze (proces tvorby nových neuronů).

„U člověka trvá neurogeneze ve srovnání s jinými živočišnými druhy obzvlášť dlouho,“ uvedla vedoucí výzkumu Khadijeh Shabaniová. I sebejemnější narušení tohoto mechanismu však může u některých jedinců vést ke zranitelnosti, která se neprojeví ihned, ale až po několika dekádách biologického stresu – nejčastěji v dospělosti.

Onemocnění by tedy v tomto případě mohlo být považováno za nervovou poruchu, avšak s výjimečně pozdním nástupem.

CRISPR v akci!

Ke sledování APP v rámci vývoje lidského mozku byla použita data získaná z plodu v 10. a posléze 18. týdnu těhotenství. Při jejich důkladném zkoumání vědci zjistili, že se protein projevoval nejprve v šesti typech buněk, o několik týdnů později však již nejméně v 16. Dalším krokem bylo využití techniky CRISPR-Cas9, s jejíž pomocí odborníci vytvořili nervové kmenové buňky, ve kterých ale APP vůbec nepůsobil.

Nakonec došlo na porovnání geneticky modifikovaných buněk s buňkami získanými od živých embryí. A výsledek? „Pozorovali jsme, že když chybí APP, produkují nervové kmenové buňky mnohem více neuronů a rychleji,“ dodala k experimentu Shabaniová.

Správné načasování

Ojedinělým výzkumem se odbornému týmu podařilo ukázat, že se APP podílí na dvou jemně vyladěných, genetických mechanismech. A právě působením na tyto dvě „páky“ je protein posléze schopen řídit načasování vývoje mozkových buněk.

To ale není jediná indicie, kterou vědci aktuálně mají. Podle nich totiž oblasti mozku, ve kterých se později objevují příznaky nemoci, v dětství a dospívání nejdéle dozrávají. K označení APP coby viníka v případě rozvoje neurovývojových poruch stojících za rozvojem Alzheimerovy choroby, však bude zapotřebí ještě dalších studií.

Více se dočtete v čísle 9/2023, které vychází 17. srpna.

reklama
Související články
Transplantace jsou nadějí pro pacienty, jejichž vlastní orgán již nefunguje, jak by měl, a selhává. Dárcovských orgánů je však nedostatek, proto pro jejich přidělení musejí být splněny náročné podmínky. Nadějí pro pacienty, kteří je nesplňují, jsou stále ještě experimentální xenotransplantace, tedy voperování zvířecího orgánu. K první transplantací srdce z prasete člověku došlo v lednu 2022. […]
Přežeňme tu metaforu… V seriálu The last of us napadne lidstvo cizopasná houba, která mění myšlení i chování a přinutí člověka, aby jednal v souladu s cíli vetřelce, které nutno říci nejsou zrovna mírumilovné. Při studiu psychologie se velmi snadno přikrádá myšlenka: Nejsme snad napadeni takovou psychologickou houbou my všichni? Ovládnuti silami za horizontem našeho vědomí? Smýkáni ze […]
Píše se rok 2023 a lidstvo znovu stojí na prahu technologické revoluce. Tentokrát s umělou inteligentní tváří. Zatímco nedávno AI bodovala na sociálních sítích, dnes dobývá průmysl i medicínu… Žijeme v době, kdy jsme každý den zahlceni desítkami a stovkami nových dat. Není však v našich silách je všechna zpracovat. A v medicíně to platí dvojnásob. […]
Že jsou vymýcené? To je relativní už jen s ohledem na tající věčně zmrzlou půdu, která může vydat kdejaké překvapení. Pravé neštovice navíc mají několik blízkých příbuzných a loňský poplach kolem těch opičích mohl být jen varovnou výstrahou. Datum 8. května 1980 vám asi nic neříká, přesto to byl významný den pro celé lidstvo. Oficiálně […]
Velmi často se mluví o tom, jak jsou zdravý jídelníček a dostatek pohybu důležité pro naše fyzické zdraví. Nyní se ukazuje, že zdravý životní styl je významný i pro duševní zdraví člověka. Studie provedená vědci z University of Cambridge a dalších významných světových univerzit naznačuje, že se podstatným způsobem podílí na snížení rizika rozvoje deprese. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz