Domů     Historie
Český da Vinci z Libochovic: Poslední renesanční člověk ukáže světu buňky
Zdroj: Wikimedia Commons

Fyziolog i filozof. Biolog a básník. Anatom a překladatel. Chemik i psycholog. Jan Evangelista Purkyně (1787–1869) byl vším – a řečeno s Janem Nerudou vším byl rád. Vzácně se u něj skloubila touha po exaktní vědě s hlubokými myšlenkovými pochody či zasněnou poezií..

Purkyně byl veskrze renesanční člověk a humanitní přírodovědec v pravém slova smyslu. Byl také největším českým vědcem 19. století, a možná i největším vůbec. Kdyby žil dnes, dostal by několik Nobelových cen.

Jeho jméno rezonuje českým prostředím a zanechává za sebou stovky pojmů, názvosloví, objevů….

I tak ho Češi v anketě Největší Čech umístili až na 40. místo mezi Alfonse Muchu a Pavla Nedvěda. Třebaže ho obdivoval i slovutný Johann Wolfgang Goethe, třebaže ho před 155 lety znal celý svět a byl největší vědeckou kapacitou Evropy, srovnatelnou s Isaacem Newtonem nebo Albertem Einsteinem.

Když slavil 55. narozeniny, prohlásil něco, co by se mohlo tesat do kamene. „Já jsem ledacos vynašel (vynalezl), ale s tou nesmrtelností jména se to nesmí brát doslovně. Možná že za sto let málokdo bude vědět, co jest Purkyně.

Ale to nevadí. My také nevíme, kdo vynašel pluh, a přece pluh koná službu celému člověčenstvu. Věc tedy zůstává – a to je to hlavní.“ I géniové se občas mýlí, a to je ta hlavní „věc“.

Talent, který si vybere jinou cestu

Ta „jeho věc“ má podobu nesmrtelných objevů, vlastenectví, neuvěřitelné geniality i pokory. Naučil se několik jazyků, ovládal několik rozličných oborů, byl uznávaný na tolika akademických půdách a setkal se s tolika osobnostmi své doby, že je až neuvěřitelné, že to dokázal jeden člověk za 81 let.

„Sečíst se nedá, co vše povstalo u nás přímou či nepřímou pobídkou jeho,“ napsal už Jan Neruda. Narodil se do doby reforem velkého Rakouska na zámku v Libochovicích místnímu správci, poblíž řeky Ohře, ale ovlivnil světovou vědu jako málokdo v Evropě.

27 let ve Vratislavi

„Úkolem lékařovým je život ne pouze obnovovati a na krátkou dobu udržeti, ale od porušení chrániti a k vrcholu obdivuhodné dokonalosti a krásy přiváděti.“ V tomto výroku se skrývalo všechno, celý smysl Purkyňova života.

Jeho „věc“… Rozhodl se věnovat výhradně výzkumu. Prezentoval se navíc takovými úspěchy, že si ho všimli i za hranicemi. „Jest sice dosud dost značně mlád, ale to budiž při pověsti, která ho předchází, nikoli za prohřešek, ale za přednost bráno…“ prohlásil první pruský ministr vzdělanosti Karl von Altenstein (1770–1840), když v soutěži několika dalších uchazečů rozhodli o udělení profesury 35letému muži, přicházejícímu z Prahy.

Jan Evangelista Purkyně o Velikonocích roku 1823 přebral katedru fyziologie a patologie na lékařské fakultě univerzity ve staroslavné a mnohonárodní pruské Vratislavi. Nebyl vítán, ale výhrady dokázal brzy smazat a prosadit se nejen vědecky a pedagogicky, ale také společensky a lidsky.

V té samé době – někdy v roce 1826 – se Purkyně stal i členem výběrové berlínské lóže svobodných zednářů Zum Pilgrim (U poutníka). Rostl v celosvětově uznávaného přírodovědce, filozofa, fyziologa, psychologa, světoobčana.

Návrat do vlasti

Během 27 let strávených ve Vratislavi uskutečnil v Prusku téměř všechny své nejvýznačnější výzkumy, třebaže nikdy nepřestal být hrdým Čechem. Vrcholem byl rok 1837, kdy na sjezdu německých přírodovědců a lékařů v pražském Karolinu představil svůj nejvýznamnější objev – složení živočišné tkáně z buněk s jádry.

Stal se tak spoluzakladatelem nauky o buňkách (cytologie) a přisoudil buňkám jejich stěžejní význam pro život. Psal se roku 1850, když mu navzdory jeho postojům, vlastenectví, podpoře českého národa a tuhého Bachova absolutismu rakouský ministr kultury a vyučování, hrabě Leopold Lev Thun-Hohenstein (1811–1888), poslal do Vratislavi česky psaný dopis.

Nabídl Purkyněmu uvolněné místo profesora na pražské lékařské fakultě. A tak se Purkyně, oslavovaný jako největší Čech, na jaře 1850 vrátil do vlasti. Vítala ho veřejnost, veškerý český tisk, a Měšťanská beseda uspořádala na jeho počest slavnostní hostinu, kde ho vstřícně oslovili Pavel Josef Šafařík, František Ladislav Čelakovský, profesor Josef Hamerník, Václav Hanka i další osobnosti českého obrození.

Vrátil se muž, který měl v Evropě věhlas a kromě toho s sebou přivezl v Lešně nalezené torzo Komenského Didaktiky české.

Pan dokonalý a všude

V 62 letech se zapojil do vzniku Sokola. V roce 1851 otevřel fyziologický ústav v Praze. Rok nato spoluzaložil přírodovědecký sbor při Muzeu Království českého (Národní muzeum), současně stál u zrodu českého populárně vědeckého časopisu Živa, vlasteneckého pěveckého sdružení Hlahol, přijal funkci předsedy Akademického čtenářského spolku, byl duchovním reprezentantem Umělecké besedy.

V roce 1854 se stal aktivním členem Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách. V letech 1857–1860 otevřel první českou průmyslovou školu, kde byl i ředitelem, a inicioval vznik Spolku lékařů českých a vydával jeho periodika s názvem Časopis lékařů českých.

Stál u zrodu mnoha dalších českých spolků, sdružení a institucí. A v roce 1861 (v 74 letech) byl zvolen poslancem do sněmu Království českého (až do roku 1867). Byl nositelem Leopoldova rytířského řádu a pár dní před jeho smrtí ho rakouský císař povýšil do rytířského stavu.

Pán titulů

Když Purkyně 28. července 1869 ve věku 81 let zemřel, Praha a česká veřejnost se s ním rozloučily způsobem, jaký je většinou určen vládcům. A v úmrtním oznámení byl k jménu zesnulého připojen obdivuhodný výčet jeho hodností, titulů a poct:

doktor lékařství a filozofie, slovutný učenec a badatel ve fyziologii, řádný profesor téže vědy na vysokých školách pražských, člen Berlínské, Petrohradské a Vídeňské akademie, londýnské Královské společnosti, lékařských akademií v Paříži, Bruselu, Vídni a Petrohradě, londýnské společnosti mikroskopické, lékařských společností v Edinburghu, Stockholmu, Vídní, Kodani, Berlíně, Erlangenu a Varšavě, lékařských fakult charkovské a moskevské univerzity, Společnosti nauk v Krakově a Drážďanech.

Související články
Historie 10.11.2026
V průběhu 2. světové války uvízlo v náruči nesmiřitelného živlu mnoho plavidel. Rozlehlé „pohřebiště“ představuje oblast Tichomoří, kde sváděly tuhé boje spojenecké síly s námořníky země vycházejícího slunce. Na dně tu leží bitevní lodě Spojených států amerických, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska. Ty se staly pomyslnou rakví pro tisíce vojáků, kteří zde zahynuli. Žádnou úctu […]
Jak se sem ty nádoby dostaly? To je záhada! Anebo ne? Keramické amfory, „utopené“ poblíž tureckého ostrova, jednoduše vydržely déle než dřevo lodi, která je kdysi převážela. Po dlouhých tisíciletích zůstaly z plavidla jen kotvy a nádoby, v nichž byl uložen náklad. Od doby, kdy člověk vyplul na moře, šlo bezpočet lodí, člunů či parníků […]
Poušť rozhodně není místem, které by si většina lidí vybrala k životu. Nicméně existují oblasti s vyprahlou zemí, jež se dočkaly osídlení. Už v pravěku někteří naši předkové „zakotvili“ v pouštních regionech. Klíčová pro výběr správné lokality nebyla přitom jen přítomnost vody V rámci studie, zveřejněné v prestižním časopise Nature, se otázkou zásadních podmínek dávného osídlení […]
Současnou popkulturou mají lidé do jisté míry deformovanou představu o náboženství Vikingů, respektive o severském náboženství. To se začalo formovat už stovky let před naším letopočtem, a i když ho postupem času nahradilo křesťanství, rozhodně nebylo zapomenuto. Ve složitém systému tamní mytologie patří k nejvýznamnějším postavám bůh Ódin, označovaný také jako Woden. Dalo by se […]
Historie Zajímavosti 30.10.2026
Jedno z nejslavnějších děl světového malířství, Hvězdná noc od Vincenta van Gogha, v sobě možná ukrývá mnohem větší vědeckou přesnost, než se dosud předpokládalo. Nová vědecká studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports přichází s fascinujícím zjištěním: uspořádání hvězd a nebeských těles na plátně odpovídá reálné podobě noční oblohy z 22. července 1889. Vincent van […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
enigmaplus.cz
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
Málokdo ví, že jedno z prvních podrobně zaznamenaných setkání s cizí bytostí pochází z roku 1803 z Japonska. Z podivného plavidla prý tehdy na pobřeží vystoupila zvláštní žena. Šlo o návštěvu z jiného
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
epochaplus.cz
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz