Pokud si dopřáváte jednu kávu za druhou ve snaze získat energii, tak vězte, že kofein vám na rozdíl od cukru žádnou nedodá, pouze ošálí váš mozek. Únava se stejně dostaví a horší, než kdybyste si kávičku nedopřáli. Tvrdí to alespoň vědkyně z australské University od Newcastle..

Doktorka Emma Beckettová z University of Newcastle, která je odbornicí na molekulární výživu, zkoumá interakci mezi živinami získanými z potravy a molekulami v těle. Sama k tomu říká: „Mnoho nemocí s sebou nese určité dietní riziko:

ale ne vždy víme, jak jídlo, které jíme, ve skutečnosti toto riziko v těle způsobuje. Zajímá mě, co se děje na molekulární úrovni.“ Nyní svoji pozornost zaměřila na účinky kofeinu obsaženého v kávě. Ostatně za jediný den si lidé na celém světě dopřejí před 2 miliardy šálků tohoto voňavého nápoje.

Adenosin versus kofein

V našem těle fungují tak zvané neurotransmitery, což jsou chemičtí poslové, přenašeči nervových vzruchů, kteří umožňují buňkám v mozku vysílat zprávy do celého těla. Jedním z těchto neurotransmiterů je i adenosin, který způsobuje to, že se večer cítíme ospalí.

Jeho hladina je nejnižší ráno po probuzení, postupně se pak během dne zvyšuje, aby dosáhla svého vrcholu večer, kdy se cítíme unavení a chce se nám spát. Má se rovněž za to, že je jednou z chemikálií odpovědných za spánkový dluh.

Pokud spíme pouze 5 hodin, místo doporučovaných 7 až 8, probudíme se unavení, protože v mozku je stále vysoká hladinu adenosinu.

Pokud si dopřejeme šálek kávy, naváže se kofein v ní obsažený na stejné receptory v mozku jako adenosin, neboť je mu na molekulární úrovni podobný. Tím blokuje adenosin a na rozdíl od něj nespouští signál pro ospalost, takže nepociťujeme únavu.

Ovšem v momentě, kdy dojde k odbourání kofeinu v těle, všechen nahromaděný adenosin, který nikam nezmizel, se naváže na receptory a pocit únavy a ospalosti se vrátí, zpravidla udeří plnou silou. Pokud s únavou budeme bojovat další kávou, celý proces se bude opakovat.

Odlišná citlivost na kofein

K největším propadům energie dojde, pokud si kávu rádi dopřáváte s cukrem. Ten na rozdíl od kofeinu tělu skutečně dodává energii, ovšem rychlé cukry obsažené v kávě vedou k rychlému zvýšení hladiny cukru v krvi, což znásobí pocit získané energie, stejně rychle však následně dojde i k poklesu jeho hladiny, což zhorší pocit únavy.

Pití kávy příliš pozdě může navíc ztížit usínání. Kofein z kávy se začne vstřebávat po prvním doušku, a to už ústy, hrdlem a jícnem, posléze žaludkem, ovšem trvá delší dobu, než ho tělo zcela odbourá.

Účinky kofeinu se měří jeho poločasem rozpadu, který se pohybuje v rozmezí 4 až 6 hodin. Za tu dobu tělo odbourá a zpracuje polovinu přijatého kofeinu. Proto byste si poslední šálek měli dopřát nejpozději 8 hodin předtím, než půjdete spát.

Ovšem každý člověk odbourává kofein jinou rychlostí, vliv má věk, hmotnost, individuální citlivost na kofein, genetika i doba konzumace. Aktuálně se rozlišují tři druhy citlivosti na kofein. Jedinci z první skupiny reagují i na malé množství kofeinu třesem, zrychleným tepem a nespavostí.

Druhá skupina metabolizuje kofein normálně po dobu několika hodin. Třetí skupinu představují ti, kteří si klidně mohou dopřát kávu těsně před spaním, a přesto hned bez problémů usnou. Vědci se domnívají, že za odlišnou citlivostí na kofein stojí rozdílné množství enzymu CYP1A2, který si tělo tvoří a používá ho k rozkladu kofeinu.

Dle jiných může mít vliv genetický rozdíl v citlivosti adenosinových receptorů na molekulu kofeinu. Každopádně chybějící energii tělu skutečně dodá pouze spánek.