V dobách, kdy byla medicína ještě v plenkách, byly plíce vnímány jako „výměník tepla“ nebo houba, jejímž úkolem je přenos „čehosi“ mezi tělem a okolním světem. Dnes víme, že bez mozku jsou plíce naprosto ztracené, a každá z nich obsahuje přes 300 milionů sklípků..

1963

O vůbec první nahrazení plic na americké půdě se pokusil James D. Hardy (1918–2003). Jeho pacientem byl osmapadesátiletý doživotně odsouzený vězeň John Richard Russell, který byl do missisipského lékařského centra přivezen s těžkou pneumonií nereagující na antibiotika.

Kromě toho se však potýkal také s plicním emfyzémem, spinocelulárním karcinomem v levé plíci a onemocněním ledvin. Nedlouho před operací proto dechový orgán fungoval pouze z jedné třetiny, což v Russellovi vzbuzovalo panické ataky, že se udusí.

K revoluční transplantaci ovšem svolil až po poradě s manželkou a třemi dětmi. Ta mu nakonec prodloužila život pouze o 18 dní.

1997

Na území České republiky došlo k transplantačnímu průlomu v pondělí 22. prosince roku 1997. Dějištěm se stala Fakultní nemocnice v Motole, která je od té doby jediným pracovištěm u nás, kde se na tyto zákroky specializují.

Pacientem číslo 0 byl jednačtyřicetiletý muž z Nymburka s plicní fibrózou v konečném stadiu. Zbývající délka života byla odhadnuta na jeden rok. Zákrok provedl tým profesora Pavla Pafka (*1940), který před svou premiérou absolvoval několik školení ve Vídni.

„Dali nám echo a museli jsme u nich být do čtyř hodin. Jezdili jsme vlastním autem, na noc tam a ráno jsme už byli zpět v Praze a pracovali,“ zavzpomínal lékař. S novými plícemi byl pacientovi prodloužen život o šest let.

O rok později provedl profesor Pafko se svým týmem také první transplantaci obou plic u šestačtyřicetileté ženy, která posléze žila dalších šest let.

2018

Nepříjemnou diagnózu karcinomu plic si ročně v Česku vyslechne na 6500 lidí. Pouze tisíc z nich se ale lékařům podaří zachránit. Pneumologové proto neustále hledají cesty, jak nádor u pacientů zachytit co nejdříve, a zvýšit tím šanci na uzdravení.

Ačkoli se v boji s rakovinou neustále testuje řada nových přístupů a léčiv, podle lékařů patří k nejúčinnějším a nejdůležitějším jeden jediný – prevence. A právě na četnější preventivní screeningová vyšetření se hodlají zaměřit.

„Chceme se posunout ze stadia, kdy po pěti letech umře osmdesát procent našich pacientů, do stadia, kdy jich po pěti letech zemře jenom deset až patnáct procent,“ okomentoval situaci Jiří Votruba, primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí ve Vojenské nemocnici v Praze.

2019

Na počátku října provedli američtí odborníci první transplantaci plic u uživatele elektronických cigaret. Jednalo se o sedmnáctiletého chlapce, kterému ke zničení životodárného orgánu stačilo pouhých 14 dní vdechování ochucené páry.

Poté jeho plíce již nebyly schopné zpracovat kyslík, jediné řešení proto představovala transplantace obou plic. „Plíce samotné byly tak ztvrdlé a zjizvené, že jsme je museli vyndat z hrudi. Toto je zlo, které jsem dosud neviděl,“ popsal chlacovu situaci Hassan Nemeh ze Zdravotního centra Henryho Forda v Detroitu.

Podobně silná slova však neváhají na adresu e-cigaret použít i další experti, kteří situaci kolem vapování považují za epidemii. Jen v roce 2019 stála tato „zábava“ život 39 lidí, ten čtyřicátý se naštěstí podařilo zachránit.

2021

Onemocnění covid-19 před pár lety důkladně prověřilo pokrokovost současné medicíny. Ačkoli se dnes koronavirus zařadil na seznam běžných chorob, v roce 2021 trpěla nějakou formou postcovidového syndromu až polovina lidí, jejichž imunita se se zákeřným virem potkala.

Zatímco k nejčastějším problémům se řadí únava, dušnost, neurologické potíže, ničím ojedinělým není ani dlouhodobý kašel nebo poškození plic. „Změny na plicích jsou buď takové, že člověk i po nemoci dál kašle a má stažené plíce nebo průdušky, nebo jejich plíce vypadají, jako by dál měly zápal plic, i když tam infekce už není,“ konstatovala přednostka Pneumologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole, Martina Koziar Vašáková (*1964).

Nejhůře jsou na tom podle Vašákové jedinci, jejichž funkční kapacita plic je snížena pod 70 %, někdy dokonce až po 50 % původní hodnoty.

2022 duben

Plíce živých jedinců mohou obsahovat mikroplasty, konkrétně polyethylentereftaláty, fólie nebo polypropylen. Překvapivé zjištění přinesl odborný časopis Science of the Total Environment, podle kterého se jedná o první případ, kdy se tyto částice podařilo nalézt v tkáni živých osob, a nikoli při dodatečné pitvě.

V rámci odborné studie odebrali experti vzorky plicní tkáně 13 osob, které byly podrobeny operaci. Výsledek? Malé plastové částečky nalezli u 11 z nich. „Neočekávali jsme, že v dolních částech plic najdeme nejvyšší počet částic nebo částice takových rozměrů, jaké jsme objevili,“ přiznala vedoucí výzkumného týmu Laura Sadofská působící na universitě v Yorku.

Až do loňské roku přitom lékaři předpokládali, že do hlubokých částí plic se částečky nedostanou.