Vědci objevili ve sbírce minerálů v Přírodopisném muzeu v Londýně dokonalý krystal, nalezený před 135 lety. Když ho blíže prozkoumali, zjistili, že se jedná o 67 milionů let starou skořápku titanosauřího vejce..

Krystal měřící asi 15 centimetrů v průměru objevil v Indii muž jménem Charles Fraser, když tam mezi roky 1817 až 1843 žil. Přírodopisné muzeum v Londýně (Natural History Museum of London) ho v roce 1883 kategorizovalo jako achát a přidalo ho do své sbírky.

V ní se ukrýval více než století, dokud nebyl v roce 2018 vystaven. Tehdy kámen upoutal pozornost Robina Hansena, kurátora minerálů v londýnském Přírodopisném muzeu, který jako první pojal podezření, o jak jedinečný exemplář by mohlo jít.

Téměř dokonalý kulovitý tvar krystalu, otisk dvou dalších kulatých objektů v jeho skořápce, zřejmě seskupených kolem něj, i tenká vrstva kolem achátu naznačovaly, že by se mohlo jednat o dinosauří vejce.

Stejného průměru totiž dosahovala titanosauří vejce nalezená v Číně a Argentině. Aby paleontologové potvrdili svoji domněnku, pokusili se vzorek oskenovat k doložení jeho původu, ale hustota achátu bránila zobrazení jemnějších detailů. Přesto jsou odborníci přesvědčeni, že jde zčásti o titanosauří vejce.

Vejce pohřebné lávou

Inkrustované vejce pochází ze sopečné pláně Deccan Traps ve střední Indii. Lávový proud zřejmě před 67 miliony lety, v období nejsvrchnější křídy, udusil hnízdo krátce poté, co do něj dinosauří samice nakladla vejce.

Embryo se rozpadlo, zatímco vrstvy ztuhlé vulkanické horniny zachovaly skořápku vejce. Během kenzoika, které začalo před 66 miliony lety po velkém vymírání druhů na konci křídy, pak voda bohatá na oxid křemičitý po dlouhou dobu prosakovala dovnitř skořápky a krystalizovala v ní, aby dala vzniknout světle růžovému a bílému minerálu achátu.

Robin Hansen k tomu říká: „Achát vyplnil kulovou strukturu, kterou bylo dinosauří vejce.“ Konkrétně se jedná o vejce titanosaura. Titanosauři obývali všechny kontinenty, rozlišujeme jich celkem asi 40 druhů.

Šlo o čtyřnohé dlouhokrké býložravce s dlouhým ocasem. Tito vývojově pokročilí sauropodní dinosauři byli nejběžnějšími dinosaury, kteří obývali území dnešní Indie během pozdní křídy (před 100 až 66 miliony lety).

Například Bruhathkayosaurus, poprvé popsaný v roce 1987, který žil před 70 miliony lety právě v Indii, vážil asi 80 tun a na délku měřil 35 metrů.

Vyhřátý sopečný inkubátor

Vejce, které se proměnilo v drahý kámen, samice zahrabala v sopečném prostředí, do prohřáté půdy, což mělo mláděti usnadnit vstup do života. Oblast Deccan Traps zřejmě byla pravidelně vystavována sopečné činnosti.

Paul Barett to komentuje: „Zdá se, že indičtí titanosauři rekolonizovali tuto oblast mezi erupcemi, aby ji použili jako místo pro rozmnožování.“ Samice vejce po zahrabání opouštěly, stejně jako to dnes činí krokodýli či želvy, protože byly příliš velké na to, aby na nich seděly. Mohlo to být i z toho důvodu, aby je nepošlapaly.

Více si přečtete v časopise 21. století číslo 7/2023, které vyšlo 15. 6. 2023.