Domů     Příroda
Jeden rostlinný gen tam, druhý sem…
Zdroj: Pixabay

Za posledních 50 let se lidská populace více než zdvojnásobila. Momentálně se po planetě Zemi pohybuje přes 8 miliard jedinců. Predikce nastiňují, že do roku 2050 číslo „poskočí“ k hranici 10 miliard. Tím se nabízí otázka… „Zvládneme tuto masu vůbec nakrmit?“.

Z na pohled nepříznivé situace proto vyplývá poměrně silný tlak na neustálé zlepšování vlastností kulturních plodin. Ať už jde o vyšší odolnost vůči patogenům nebo abiotickým stresovým faktorům prostředí.

Aby lidstvo došlo k požadovanému cíli, tedy zvýšení výnosu a udržitelnému zemědělství, je zapotřebí zvýšit intenzitu šlechtění a úsilí v oblasti genetického inženýrství. To vše za účelem získání nových odrůd plodin s vyšší fotosyntetickou kapacitou a lepší účinností využití dusíku (NUE).

Druhá kopie vede…

Přičemž první úspěchy se již dostavují. Výzkumníkům se totiž podařilo navýšit výnosy čínské odrůdy rýže až o 40 %, a to tak, že plodině přidali druhou kopii jednoho z jejích genů. Tato změna navíc rostlině přinesla blahodárné účinky – v oblasti absorpce většího množství hnojiv, vyššího procesu fotosyntézy a urychlení kvetení.

To, co se v minulosti zdálo sci-fi, je dnes již realitou. Navýšení výnosů je nyní možné díky jedinému genu, který nese zodpovědnost za všechna vylepšení.

Neustálé hledání

Z obecného pohledu je přitom nesmírné obtížné zvýšit potenciál jakékoliv zemědělské rostliny, jelikož konečný výsledek závisí na velikém množství genů. Ačkoli po nich biotechnologové pátrají prakticky bez ustání, u cíle nejsou ani zdaleka.

V poslední dekádě proto experti přesunuli svou pozornost ke genům, které dokáží řídit jiné – přesněji řečeno ovlivňují více aspektů růstu rostlin. Mezi nimi se nachází mimo jiné příjem živin z půdy nebo řízení zdrojů živin z listů do semen.

Dusík i fotosyntéza

O jednu ze studií se postaral odborný tým v čele s fyziologem Wenbinem Zhouem z Čínské akademie zemědělských věd, jejíž výsledky byly otištěny ve vědeckém žurnálu Science. Přišli totiž na geny, které by potenciálně mohly v obilovinách – zejména rýži a pšenici, zvýšit efektivitu procesů jako je fotosyntéza a využití dusíku, čímž by došlo k vyšším výnosům zrnin.

„Musíme nacházet nové metody koordinace dalšího zvyšování výnosnosti plodin a efektivity využití dusíku,“ prohlásil Zhou. Jeho týmu vrtala hlavou zejména skutečnost, proč má kukuřice vyšší výnosy než je tomu například u rýže a pšenice. Za důvod následně označili jiné cesty průběhu fotosyntézy.

Našel se svatý grál?

Pustili se proto do zkoumání 118 faktorů genetického přepisu spojených s fotosyntézou v kukuřici a nadále bádali, zda se takové geny s podobnými sekvencemi náhodou nevyskytnou také v rýži. Jejich usilovné snahy je nakonec dovedli ke klíčovému genu OsDREB1C, který nejenže má pod kontrolou využití světla, ale také dusíku.

Což z jejich objevu učinilo „svatý grál“ řešící oba problémy najednou. Podle expertů by se mohlo jednat o jeden z nejvýznamnějších přínosů vysoce kvalitního rozvoje zemědělství v celé naší epoše – zasadil by se totiž o zlepšení života celé lidské populace.

Volejte sláva!

Do hry posléze vstoupilo genetické inženýrství, s cílem zlepšit prosazování genu OsDREB1C u dvou nových odrůd rýže. Ty byly posléze vysazeny na mnoha pokusných polích v různých částech země s odlišným klimatem.

Konkrétně se jednalo o místa v provinciích Peking, Hangzhou a Sanya na severu, jihu a východu Číny, kde v období 2018–2022 docházelo k terénním testům. A výsledek? Výnosnost obou pokusných odrůd rýže narostla oproti „normální verzi“ o 30 %, navíc se ještě zkrátila doba zrání. A právě toto je podle odborného týmu klíčem k zajištění budoucí obživy.

Zelená revoluce

Podobný postup byl zvolen také zkoumání u pšenice. U té v případě využití genu OsDREB1C narostla výnosnost o zhruba 17 %, změna nastala rovněž u doby zrání, které se zkrátila o 3–6 dnů. Tento úspěch následně potvrdil domněnky vědců, že je tento gen schopný zvyšovat výnosy a zkracovat dobu růstu u rozmanitých plodin.

Bariéra zpomalující nárůsty produktivity u nově šlechtěných odrůd se tak zdá být konečně překonána. Akademik z Čínské akademie věd Yang Wicai neváhal prohlásit, že objev tohoto genu má bez jakékoli pochybnosti důležitou vědeckou hodnotu i dobré vyhlídky pro využitelnost.

A to především z důvodu, že poskytuje značené genetické zdroje pro šlechtění odrůd s vyššími výnosy, vyšší efektivitou využití dusíku a rovněž krátkou dobou zrání.

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz