Domů     Medicína
Dlouhé drápy černé smrti: Mor nás má dodnes v hrsti
Zdroj: Wikimedia Commons

Nikdo z nás mor nezažil, ani v rodové paměti není zapsaný. Tím se strašák černé smrti přesunul kamsi do historických románů a učebnic. Ale nenechte se mýlit, nic není vzdálenějšího realitě. Mor s námi zdaleka neskoncoval, ohrožuje nás dokonce dvěma různými způsoby..

Malebný Madagaskar je báječným cílem pro exotickou dovolenou až na jeden nepříjemný háček: Je to země, kde máte největší pravděpodobnost, že se setkáte s morem. Menší lokální epidemie tam propukají i v posledních desetiletích opakovaně.

Madagaskar v tom není sám, rezervoáry moru se i v našem století dál udržují na území východní Afriky, Dálného východu a dokonce i Severní a Jižní Ameriky. Dojem jakési historické, dávno překonané nemoci je tedy iluze nás Evropanů, kde se mor u zvířat už nevyskytuje.

Rychlý útok

Ale čím to, že je mor tak nebezpečný? I dnes znamená nákaza moru vysoké riziko úmrtí, ačkoli jsou k dispozici účinná antibiotika. Jenže aby patřičně zabrala, tak se musí nasadit rychle, už prodlení pouhých dvou dnů bývá fatální.

Rychlý útok a masivní množení je totiž přesně ta strategie, na kterou původce, bakterie Yersenia pestis, spoléhá. Aby jí to vyšlo, dokáže dokonce zpomalit první reakci imunitních buněk a přimět je, aby tak trochu zaspaly.

To jí stačí, aby získala převahu, proti níž už imunita nemá šanci. Rafinovaně tak využívá slabiny našeho jinak vysoce sofistikovaného obranného systému. Ten totiž potřebuje čas. Dokáže sice vytvořit účinné protilátky proti jakékoli infekci, ale trvá mu plus mínus týden, než je schopen nasadit je do boje.

Na tuto časovou prodlevu Yersenia pestis sází. Útočí razantně a vítězí. Proto nejničivější morová vlna, která se v polovině 14. století přelila ze střední Asie směrem na západ, v Evropě vyhladila během pěti let třetinu, podle některých odhadů až polovinu obyvatelstva.

V dalších morových vlnách v následujících 400 letech už ale byly ztráty na životech nižší. Vědce tedy pochopitelně zajímalo, co se tehdy náš imunitní systém naučil, že se dokázal lépe bránit.

Londýnský morový hřbitov

Zkoumat tak dávné změny v DNA nelze na vzorcích odebraných současným generacím, protože jsou překryté následnými mutacemi dalších epidemií. Tou poslední je mimochodem Covid-19, i s tím se musela imunita vyrovnat a tuto zkušenost si zapamatovat.

Pro výzkum následků největší morové vlny z poloviny 14. století ale vědci potřebovali zcela specifické vzorky. A tak vznikl unikátní projekt vědců z McMasterovy univerzity v kanadském Hamiltonu a Chicagské univerzity.

Pro výzkum potřebovali vzorky DNA z tělesných ostatků lidí tří kategorií: Pochovaných v desetiletích před epidemií a po ní, ale také těch, kteří zemřeli přímo na mor. V tom jim pomohlo dávné rozhodnutí londýnských úřadů otevřít pohřebiště výhradně pro oběti černé smrti.

Vznikl tak hřbitov East Smithfield. Bylo to smutné místo, jak mrtvých přibývalo, pohřbívali je ve vrstvách nad sebou, takže se East Smithfield stal masovým hrobem.

Používal se pouze přibližně v letech 1348 až 1349, po skončení epidemie město hřbitov zavřelo, takže si mohli být vědci jisti, že jde o lidi, kteří moru podlehli. Tyto vzorky pak porovnávaly s odběry z dalších dvou hřbitovů v Londýně a pěti v Dánsku.

Hledání jehly v kupce sena

Vědci museli projít varianty 356 genů a genových oblastí spojovaných s imunitou a dívat se po nápadně častých změnách. I když to bylo hledání jehly v kupce sena, skutečně porovnáváním středověkých vzorků DNA našli u lidí, kteří mor přežili, nezvykle vysoký, až 40% nárůst mutací u 4 genů.

Bylo to přesně, co hledali. Změna se objevila náhle a u velkého množství vzorků současně. Pokračovala u potomků, takže ji mnozí Evropané mají v DNA i dnes.

Jak vysvětluje genetička Jennifer Klunková z kanadského týmu, lidský genom má přirozenou schopnost přizpůsobovat se prostředí a zvyšovat tak šance na přežití. Ovšem žádnou jinou tak náhlou a razantní změnu, jakou přinesla u Evropanů morová epidemie, genetici neznají.

Před touto studií platil za nejsilnější příklad přirozeného výběru u lidí nárůst tolerance laktózy u Evropanů. Jenže ta se vyvíjela v průběhu tisíců let a přidávala jen pár procentních bodů k dobru z hlediska přežití.

Autor: Kateřina Pavelcová

Více se dočtete v nejnovějším čísle, které je ode dneška v prodeji!

Související články
Medicína 19.11.2026
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
Medicína 11.11.2026
Drobné plastové částice dnes všichni vdechujeme se vzduchem a vědci je nacházejí přímo v lidských plicích. Nejnovější evropské výzkumy ukazují, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Může se jednat o příčinu nádorového onemocnění? Výzkumné týmy prezentující své výsledky na kongresu Evropské respirační společnosti (ERS) v Barceloně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
enigmaplus.cz
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
Málokdo ví, že jedno z prvních podrobně zaznamenaných setkání s cizí bytostí pochází z roku 1803 z Japonska. Z podivného plavidla prý tehdy na pobřeží vystoupila zvláštní žena. Šlo o návštěvu z jiného
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
epochaplus.cz
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz