Domů     Zajímavosti
Finanční technologie v bankách: kdo na ně dohlíží a jak jsou bezpečné?
Martin Macourek 17.5.2023

Finanční technologie nám usnadňují běžný život, šetří spoustu času a umožňují pohodlnější využívání peněz. Ale mohou nám přivodit i spoustu starostí, zejména když je nevyužíváme správně nebo když na straně jejich poskytovatele něco nefunguje.

Kdo dohlíží na banky, aby jimi zajišťované finanční technologie byly v pořádku? Jistě vás napadne ČNB. Ale není jediná.

Finanční technologie nám zajišťují mnohem pohodlnější život

Možná si už ani nepamatujete, kdy jste naposledy navštívili pobočku nějaké banky, spořitelního družstva, nebankovní společnosti, či například pojišťovny. Ale starší z čtenářů si jistě vybaví nekonečné fronty před přepážkou.

Desítky minut ztracených čekáním na to, než budete moci s bankéřem nebo úvěrovým specialistou sepsat trvalý příkaz či žádost o půjčku, třebaže jen v řádu několika desítek tisíc korun.

Dnes se všechny tyhle činnosti posunuly na internet.

A jak účty, platební příkazy na nich, tak třeba i nebankovní úvěr si zařídíte pohodlně online.

Z obýváku, a bez ztráty času ve frontách. Jenže vše, co je online, může být napadeno hackery a podvodníky. Hrozí, když ne zneužití, tak alespoň únik citlivých informací.

Kdo dohlíží na banky, aby své finanční technologie držely v co největším bezpečí?

A nakolik se vůbec můžeme spolehnout na všechny ty „online bankingy“, mobilní bankovní „appky“ nebo na (pro podnikatele a firmy) API propojení bankovního účtu s online systémem fakturování a účetnictvím?

Základní odpovědnost vždycky nese banka. Stejně je tomu v jiných oborech

Odpovědnost za produkty podnikání jde vždycky za samotným podnikatelem. Banky jsou soukromé obchodní společnosti nesoucí plnou odpovědnost za své jednání a za nabízené služby. Ať už jsou poskytovány jakoukoliv cestou:

tradičně na přepážce nebo online přes mobil či počítač. A ať už jsou poskytovány samotnou bankou, nebo jí najatou finančně-technologickou společností.

Proto i za úroveň bezpečnosti provozovaných finančních technologií nesou odpovědnost především samy banky. To ale neznamená, že by je v této oblasti nikdo nekontroloval, neřídil. Právě naopak. Jak banky, tak další subjekty finančního trhu podléhají dozoru centrálních institucí.

Evropská centrální banka, nejvyšší orgán dohledu v evropském bankovnictví (viz níže), na toto téma prohlásila: „Je na bankách samotných, a to bez ohledu na obchodní model, aby zavedly odpovídající procesy řízení rizik, kterým čelí.

Patří k nim i nově se objevující rizika související s finančními technologiemi. Orgány dohledu je pak při hodnocení bank zohlední.“.

V ČR dohlíží Česká národní banka

Protože oblast peněz je citlivým tématem ovlivňujícím životy lidí a existenci různých projektů a veřejných služeb, jsou všechny banky regulovány bankou centrální. V případě ČR jde o Českou národní banku (ČNB).

Ta je ve veřejném vlastnictví, ale nezávislá na moci a rozhodování státu. Pokyny a pravidla nastavená nejen zákonem, ale i samotnou ČNB, musejí banky respektovat, jinak se vystavují vysokým pokutám, nebo až zákazu činnosti.

Finanční technologie využívají ve velkém i kryptoměny a obchodníci s nimi. Ale tady pozor, kryptoměny nepodléhají řádné regulaci. Takže i když si načtete návody, jak s nimi správně zacházet, nikdy při obchodování s nimi nebudete v bezpečí dohledu a regulace odbornými institucemi.

Českých bank se týká i část dohledu Evropské centrální banky

Na evropské úrovni je dohlížitelem ECB: Evropská centrální banka. Její moc sahá nejen ke všem bankám v zemích eurozóny (kde se platí eurem), ale zprostředkovaně i k bankám ostatních zemí EU, včetně té naší.

Proč, když nejsme v eurozóně? Jde především o závazná společná pravidla celé EU.

„ECB pečlivě sleduje technologické inovace ve finančním odvětví a možné dopady, které mohou mít na bankovní dohled. V této souvislosti vyhodnocujeme vliv finančních technologií a konkurence nebank na obchodní modely bank,“ informuje ECB ohledně dohledu, který přesahuje rámec eurozóny.

O licenci nově stojí i technologické společnosti, které by v minulosti o bankovnictví ani nezavadily

ECB v posledních letech poukazuje na fakt, že o licenci v oblasti finančních služeb, poskytovaných prostřednictvím online finančních technologií, stojí stále více nebankovních subjektů. Jde především o finančně-technologické úvěrové instituce nebo platformy investiční.

K licencování však ECB přistupuje stále stejně, jako když jde o klasickou banku. Především v oblasti bezpečnosti pro koncového klienta, ale i pro ekonomiku regionu jako celku. „ECB a vnitrostátní orgány dohledu se drží jedné obecné zásady:

nad stejným podnikáním se stejnými riziky je třeba stejného dohledu. Jinými slovy, na banky, které využívají finanční technologie, dohlížíme stejným způsobem jako na tradiční banky. Máme neutrální postoj k technologiím, které banky používají, a namísto toho se soustředíme na související specifická rizika,“ vysvětluje ECB.

Aby ECB usnadnila centrálním bankám národních státu, včetně naší ČNB, hodnocení specifických aspektů finančně technologických obchodních modelů, zveřejnila ECB v roce 2018 zásady pro hodnocení žádostí finančně-echnologických úvěrových institucí o bankovní licenci.

Tyto zásady vysvětlují, jak jsou licence hodnoceny – a pokud se zajímáte detailněji, pomohou vám získat jasný vhled do současného procesu hodnocení nejen bezpečnosti těchto služeb.

reklama
Související články
Jsou menší než zrnko soli, a jsme s nimi v kontaktu možná víc, než bychom si uvědomovali. Kolují nám v krvi, zaplňují naše plíce, dokonce i střeva. A to pořád není to nejhorší… Podle posledních závěrů vdechnou lidé ročně zhruba 22 000 000 mikro i nanoplastů. A to jednoduše proto, že jsou prakticky všude, v […]
Procházka v lese, spojená se sběrem hub nebo lesního ovoce, je příjemná záležitost. Ale na různých místech světa můžete narazit také na takzvané potravinové lesy, které sice les připomínají, ale plní jiný účel Jde hlavně o pomoc lidem, kteří mají problémy se zásobováním potravinami. Například v USA existuje více než 6500 venkovských a městských oblastí, […]
Bylo to právě (tepelně zpracované) maso, které nasměrovalo člověka na jinou vývojovou linii oproti jiných hominidům (lidoopům). Tisíce staletí zažitá tradice, že maso pochází výhradně ze zvířat, už ale neplatí. Je tu nový druh – maso laboratorní. Letošní rok mohou Američané označit za zlomový. Po Singapuru se totiž západní velmoc stala druhou na světě, která […]
Hlavním tématem letošního ročníku Noci vědců je „tajemství“. Avšak několik lákadel, které na 6. října připravuje Slezská univerzita v Opavě, můžeme prozradit už nyní. V nabídce je například vesmír, umělá inteligence, hry pro děti, ochutnávka středověké kuchyně nebo jedlého hmyzu. Vstup je zdarma. Dlouho do noci budou mít otevřena všechna tradiční univerzitní místa a budovy […]
V současné době patří Česká republika mezi pět největších pěstitelů chmele na světě. Nejvyužívanější odrůdou při výrobě českého piva je chmel, pocházející ze Žatecké chmelařské oblasti. Dalšími oblastmi pěstování chmele jsou Úštěcko a pak Tršická pánev s lokalitami na Přerovsku, Olomoucku a Hranicku. Právě odtud pochází chmel pro nové pivo Litovel Josef…   České odrůdy chmele […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz