Archeologové objevili v Maďarsku 2000 let starou sbírku lékařských nástrojů, která patřila římskému lékaři. Byl s ní pohřben. Proč vlastně cestoval do pro Římany „barbarské“ země?

Hrob pocházející z římské éry byl nalezen poblíž města Jászberény v regionu Jászág ve středním Maďarsku. Město leží asi 55 kilometrů východně od Budapešti. Nalezena v něm byla nejen téměř kompletní kostra muže, ale u paty hrobu se nacházely také dvě dřevěné truhly plné lékařských nástrojů, jako jsou jehly, kleště či skalpely.

O unikátnosti nálezu svědčí to, že podobné truhly s nástroji byly objeveny pouze v Pompejích.

Skalpely špičkové kvality

Vykopávky prováděl tým odborníků z Univerzity Eötvöse Loránda (ELTE) v Budapešti. Archeologové odhadli, že lékaři, pocházejícímu z Římské říše, mohlo být v době smrti mezi 50 a 60 lety a netrpěl žádnou zjevnou nemocí či traumatem.

Sada lékařských nástrojů je datována do prvního století našeho letopočtu. Levente Samu, archeolog ELTE, který se na vykopávkách podílel, to komentuje: „Nalezené skalpely jsou špičkové kvality a hodí se pro chirurgické zákroky.“.

Jsou vyrobené z bronzu, zdobené stříbrem a mají odnímatelné ocelové čepele. Spolu s nimi byl objeven i brusný kámen, který sloužil k jejich ostření, případně k drcení léčivých bylin. Podobné skalpely byly nalezeny v římské Galii, regionu, který dnes zaujímá Francie a západní části Německa.

Místo nálezu je překvapující. Levente Samu k tomu říká: „Je zarážející, proč lékař vybavený tak unikátními nástroji navštívil tuto vzdálenou oblast, kterou Římané považovali za barbarskou. Tak označovali všechna území mimo Řím.“.

Smrt daleko do domova

A pokračuje: „Aktuální předpoklad je, že dobře vybavený lékař, pravděpodobně vyškolený v některém z lékařských center v císařství, cestoval do této oblasti, aby tam někoho zachránil.“ Od konce prvního století našeho letopočtu byla Římská říše císařstvím, prvním císařem byl Augustus, adoptivní syn Julia Caesara.

Region kolem dnešního města Jászberény byl v té době ovládán Sarmaty z kmene Jazygů a sloužil jako nárazníkový stát mezi římským územím a Dáky dále na severu.

Oblast byla pořímštěna po markomanských válkách, které probíhaly v letech 166 až 188. Římané se v nich, za vlády císaře Marca Aurelia, utkali s několika germánskými, sarmatskými a gótskými kmeny. Bojovali především proti germánským Markomanům a Kvádům a sarmatským Jazygům.

Po vítězství Říma se region stal hranicí říše až do 5. století, kdy připadl Hunům. Proč lékař do oblasti jel a co se mu stalo osudným, zatím zůstává nevyřešeno hádankou.