Domů     Historie
Dér el-Medina: Vesnice pro uměleckou elitu
Zdroj: Flickr

Odpočívala tiše, vysoko ve skalách, aby se stala kolébkou největších uměleckých mágů své éry. Jedince, jež talent otiskli do surových kamenů, aby dodnes vyprávěly jejich příběh.

Aby se Údolí králů mohlo těšit ze své slávy musel jej někdo vykřesat. Zformovat z kamení a písku. Už od počátků se v něm protáčeli desítky lidí různých profesí – kameníci, štukatéři, kresliči, malíři či tesaři.

Později také zlatníci, kováři, úředníci a lékaři. Doprava všech potřebných sil na místo určení však byla už pro Amenhotepa I. těžkým oříškem.

Procesí se táhla a navíc přitahovala nežádoucí pozornost. Teprve až jeho syn Thutmose I. přišel s myšlenkou na zřízení chráněné dílny.

Nezkrotný vodní živel

Obyvatelé svůj nový domov nazývali „Set Maat“, v překladu Místo pravdy anebo jednodušeji „Pa demi“, tedy Sídliště. Teprve později se pro něj vžil název Dér el-Medina odkazující ke zbytkům nedalekého koptského kláštera.

Vesnice se nacházela vysoko ve skalách, čímž na první pohled pohodový život pracující třídy měnila v každodenní hon nejen za prací. I za dobrodružstvím.

Lidem totiž chyběla voda, a to i přes několik marných snah o vykopání funkčních studen. Podobné to bylo také s jídlem, které se muselo každý den dovážet, spolu s předměty denní potřeby.

Československá stopa

Na jejím prozkoumání pracovali francouzští archeologové přes 30 let, což místo řadí k jednomu z nejdokonaleji zmapovaných v Egyptě. Práce započaly již roku 1917. Od roku 1930 byl součástí výpravy také egyptolog s českými kořeny Jaroslav Černý (1898–1970).

Ten právě zde dostal možnost se vypracovat na největšího světového znalce písma a jazyka Nové říše. Jen díky jeho horlivým poznatkům bylo možné zrekonstruovat život a zvyky obyvatel.

Podle Černého se vesnice skládala z 68 domů, v nichž bydlelo na 120 rodin. Obklopovala ji několikametrová zeď, vchod byl pod nepřetržitým dozorem vojáků. Jádrem byla jedna hlavní ulice, na niž navazovaly dvě vedlejší.

Umělecký zázrak

Nejcennějším dochovaným pokladem je Sennedžemova hrobka, kterou si bývalý předák dělníků Sennedžem pořídil kolem roku 1270 př. n. l. K jejímu objevení došlo 1. ledna 1886, a z toho, co se v jejím nitru podařilo objevit.

Odborníci usuzují, že skrývala poklady nedozírné ceny. Už jen výzdoba stěn z ní činí unikátní umělecké dílo. Umělci zachytili například jeho život v ráji, později na onom světě, kdy s manželkou oral i sklízel na polích. Dvojice také společně uctívala bohy.

Související články
Stovky svitků shořely v knihovně římského domu v Herkulaneu, městě na západním pobřeží Itálie, které lehlo spolu s Pompejemi popelem při erupci Vesuvu v roce 79. Tři z nich jsou uloženy v Bodleyově knihovně na Univerzitě v Oxfordu. Tajemství jednoho z nich se nyní odborníkům pomalu daří odkrývat. Vykopávky v římské luxusní vile, která zřejmě […]
Tradiční pohled archeologů tvrdí, že povodí řeky Amazonky nebylo z hlediska životního prostředí schopné vyživit velkou populaci. Nyní se ukazuje, že je tento názor v rozporu s nálezy uskutečněnými na pláních zvaných Llanos de Moxos, na nichž se nacházejí pozůstatky po velkých předkolumbovských zemědělských společnostech, které zde podle všeho ve velkém pěstovaly kukuřici. Llanos de […]
Historie Objevy 30.1.2025
Věda je plná překvapení – a některá jsou poněkud nečekaná. Dánští paleontologové narazili na unikátní zkamenělinu, která na první pohled nevypadá nijak pozoruhodně. Ve vrstvách prastarých usazenin objevili zkamenělé rybí zvratky, které mohou poskytnout nové informace o stravovacích návycích dávných mořských predátorů. Fosilie byla nalezena na jihovýchodě Dánska v oblasti známé svými dobře zachovanými pozůstatky […]
Každé dávné společenství mělo svoji mytologii, soubor příběhů, jež vysvětlovaly jevy, které nebyly tyto kultury schopny pochopit, a tak je připisovaly nadpřirozenu. Většinou se týkaly původu a smyslu života a vesmíru, případně meteorologických jevů. Zpravidla souvisely s vírou a morálkou a vystupovaly v nich bohové, hrdinové či postavy s nadlidskými schopnostmi. Ačkoliv je vnímáme spíše […]
Dětská kreativita má své kořeny mnohem hlouběji v historii, než jsme si kdy mysleli. Nové výzkumy ukazují, že mnoho jeskynních kreseb z doby ledové mohly vytvořit děti. Tyto objevy mění naše představy o kulturním a společenském životě pravěkých komunit. Analýza jeskynního umění z doby mladého paleolitu, včetně kreseb v jeskyních Margot ve Francii a Las […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz