Domů     Historie
Dér el-Medina: Vesnice pro uměleckou elitu
Zdroj: Flickr

Odpočívala tiše, vysoko ve skalách, aby se stala kolébkou největších uměleckých mágů své éry. Jedince, jež talent otiskli do surových kamenů, aby dodnes vyprávěly jejich příběh.

Aby se Údolí králů mohlo těšit ze své slávy musel jej někdo vykřesat. Zformovat z kamení a písku. Už od počátků se v něm protáčeli desítky lidí různých profesí – kameníci, štukatéři, kresliči, malíři či tesaři.

Později také zlatníci, kováři, úředníci a lékaři. Doprava všech potřebných sil na místo určení však byla už pro Amenhotepa I. těžkým oříškem.

Procesí se táhla a navíc přitahovala nežádoucí pozornost. Teprve až jeho syn Thutmose I. přišel s myšlenkou na zřízení chráněné dílny.

Nezkrotný vodní živel

Obyvatelé svůj nový domov nazývali „Set Maat“, v překladu Místo pravdy anebo jednodušeji „Pa demi“, tedy Sídliště. Teprve později se pro něj vžil název Dér el-Medina odkazující ke zbytkům nedalekého koptského kláštera.

Vesnice se nacházela vysoko ve skalách, čímž na první pohled pohodový život pracující třídy měnila v každodenní hon nejen za prací. I za dobrodružstvím.

Lidem totiž chyběla voda, a to i přes několik marných snah o vykopání funkčních studen. Podobné to bylo také s jídlem, které se muselo každý den dovážet, spolu s předměty denní potřeby.

Československá stopa

Na jejím prozkoumání pracovali francouzští archeologové přes 30 let, což místo řadí k jednomu z nejdokonaleji zmapovaných v Egyptě. Práce započaly již roku 1917. Od roku 1930 byl součástí výpravy také egyptolog s českými kořeny Jaroslav Černý (1898–1970).

Ten právě zde dostal možnost se vypracovat na největšího světového znalce písma a jazyka Nové říše. Jen díky jeho horlivým poznatkům bylo možné zrekonstruovat život a zvyky obyvatel.

Podle Černého se vesnice skládala z 68 domů, v nichž bydlelo na 120 rodin. Obklopovala ji několikametrová zeď, vchod byl pod nepřetržitým dozorem vojáků. Jádrem byla jedna hlavní ulice, na niž navazovaly dvě vedlejší.

Umělecký zázrak

Nejcennějším dochovaným pokladem je Sennedžemova hrobka, kterou si bývalý předák dělníků Sennedžem pořídil kolem roku 1270 př. n. l. K jejímu objevení došlo 1. ledna 1886, a z toho, co se v jejím nitru podařilo objevit.

Odborníci usuzují, že skrývala poklady nedozírné ceny. Už jen výzdoba stěn z ní činí unikátní umělecké dílo. Umělci zachytili například jeho život v ráji, později na onom světě, kdy s manželkou oral i sklízel na polích. Dvojice také společně uctívala bohy.

Související články
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
Pokusy o extrakci DNA z mumií starověkého Egypta nebyly dlouho příliš úspěšné, ukázalo se totiž, že mumifikace zřejmě rozpad DNA urychluje. Nyní se však odborníkům podařilo sekvenovat genom obyvatele Staré říše, starý 4 800 let. Pochází tedy z doby, kdy vznikaly pyramidy. Co prozradil? Genom se snažily extrahovat z egyptských mumií četné laboratoře. V roce […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Historie 29.6.2025
Drsní a silní bojovníci, tak nějak bývají Keltové zapsáni v obecném povědomí. Tedy, ne že by nebyli, avšak na přelomu věků, kdy nastala zlatá keltská éra, nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nové objevy však přinášejí možná překvapivé informace o tom, jakým způsobem některé keltské kmeny žily. Nový objev z jihozápadní Anglie přináší zajímavý vhled do […]
Doba kamenná, bronzová, železná i římská. Jeskyně, keltské hroby, zlaté prsteny a mamutí mládě. A k tomu knihy, které generace čtenářů neodložily, dokud nedočetly do poslední stránky. Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, otevřená od 26. června v Nové budově Národního muzea, představuje fascinující svět českého autora, který spojil literaturu, pedagogiku a archeologii v jeden poutavý […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz