Domů     Medicína
Adrenalin: Chemická laboratoř v lidském těle
Zdroj: iStock / Sergey Khakimullin

Z dření nadledvin se vylévá jako jeden z prvních chemických poslů, kteří dokážou masivně ovlivnit činnost miliard a bilionů buněk v různých tkáních. Právě v tom spočívá hlavní úloha adrenalinu – vyvolat v krizových situacích, během pár sekund, fyziologické změny, a připravit odpověď našeho těla na stresovou situaci řešitelnou buď „bojem, nebo útěkem“..

Z chemického hlediska se adrenalin (občas též nazývaný jako epinephrine) řadí mezi tzv. katecholaminy a jeho struktura je odvozená od tyrosinu – aminokyseliny, tedy od jednoho ze základních stavebních kamenů bílkovin.

„Z biologického hlediska se jedná o hormon, tudíž o látku nesoucí určitou informaci a spouštějící navazující reakce. Velmi zjednodušeně si lze adrenalin představit jako zpěváka, který přichází na svůj koncert, čímž ovlivní všechny přítomné návštěvníky – svým příchodem spustí jásot, zpěv, tleskání atd.,“ popisuje MUDr. Rodion Schwarz, praktický lékař a popularizátor procesů v lidském těle.

Kdy ho tělo vylučuje, který orgán, proč, k čemu slouží

Adrenalin je produkován a skladován speciálně upravenými původně nervovými buňkami – buňkami dřeně nadledvin. V souvislosti s různými stresovými situacemi je na základě nervových impulsů uvolňován do krve, díky čemuž dokáže začít poměrně rychle působit na další buňky.

Je důležité si uvědomit, že stresová situace není jen boj o přežití, jako vnímáme u různých akčních filmů, ale jsou to běžné okamžiky, které zažíváme každý den – silný respekt z písemky, obava z prvního rande, stres před sportovním závodem nebo třeba i strach z toho, že rodiče přijdou na to, když jdeme za školu.

Adrenalin nám tedy umožňuje tzv. flight or fight reakci (nebo-li utéci či bojovat), jež nám pomáhá se se stresovými situacemi vyrovnat na základě vyvolání několika tělesných změn. To znamená, že se nám zrychlí tep, zvýší se krevní tlak a hladina glukozy v krvi atd.

Díky souhře těchto fyziologických jevů jsme schopni jít i přes své limity a dostat se nějakým způsobem z pro nás nepříjemné situace.

Mechanismus účinku

Po vyplavení adrenalinu do krevního řečiště nastává navázání na adrenergní receptory umístěné v membráně buněk (nejčastěji beta adrenergní receptory) a spuštění signální dráhy, což vede k následné příslušné fyziologické reakci.

Signální dráha je vlastně taková štafeta, kdy dochází k postupnému „předávání“ aktivace až po dosažení cílové rovinky – spuštění fyziologického děje. „Analogicky si lze buňky s beta adrenergními receptory představit jako nakupující v obchodě, kteří si vybírají skvěle pasující oblečení – adrenalin,“ dodává MUDr. Rodion Schwarz.

Pro Beta adrenergní receptory je ještě specifické to, že jsou spřaženy s tzv G-proteiny. Princip aktivace celé signální dráhy spočívá v tom, že se signální molekula (v našem případě adrenalin) naváže na beta adrenergní receptor spřažený s G proteinem, dochází tak aktivaci tohoto G-proteinu a spuštění signální kaskády.

Aktivovaný G-protein uvede do provozu významný enzym nacházející se uvnitř buněk – adenylátcyklázu (pod pojmem enzym se skrývá látka napomáhající průběhu určité chemické reakce – katalyzuje ji).

Již zmíněný enzym adenylátcykláza katalyzuje produkci tzv. druhého posla (cAMP = cyklického adenosinmonofosfátu). Tento druhý posel pak následně spouští proteinkinázy, jež jako enyzymy katalyzují fosforylaci (přidání fosfátové skupiny) aminokyselin, čímž mění jednotlivé proteiny – finálně tedy započínají fyziologickou reakci jako je třeba zvýšení kontrakce srdeční svaloviny.

Co by se stalo, kdybychom adrenalin neměli?

Adrenalin nám pomáhá v kooperaci s kortizolem a noradrenalinem vypořádat se s různými stresovými a psychicky náročnými situacemi, jeho absence by nám přizpůsobení se těmto situacím značně ztížila. Důležité je ale také zmínit, že i nadbytek adrenalinu může být velmi kritický a způsobit např. infarkt myokardu či nádor dřeně nadledvin.

Adrenalin se pak používá v akutních případech – při resuscitaci (srdeční zástavě) kvůli svému účinku na srdeční svalovinu.

Související články
Mycí houba na okraji vany a animovaná postavička Sponge Bob: Asi to si nejspíš představíte při otázce, jak se dají využít mořské houby. Jenže to byste je velice podcenili. Jsou totiž obrovskou a zatím jen z nepatrné části prozkoumanou inspirací pro vývoj nových léků. Nejde o žádnou novinku, už někdy v polovině minulého století se začalo […]
O tom, že lidé byli v jednom psychologickém pokusu ochotni udělovat druhému člověku překvapivě vysoké šoky jste již pravděpodobně slyšeli. Dnes si ale o Milgramově experimentu povíme trochu jinak – dozvíte se i to, co se běžně neříká. Předně se běžně neříká, že se nejednalo o experiment, ale o experimenty a míra poslušnosti se v nich dosti […]
Neurovědcům a neurologům z univerzit v australském Sydney se podařilo potlačit u myší instinkt utéct a schovat se před nebezpečím. Zjistili, že při tom spolupracují dvě oblasti mozku. Doufají, že by tato zjištění mohla do budoucna pomoci potlačovat úzkosti a posttraumatickou stresovou poruchu u lidí. Když nad sebou myši spatří rýsující se stín dravce, instinkt […]
Mezinárodní tým vědců provedl důkladnou analýzu DNA téměř 3 milionů lidí, aby zmapoval, které genové varianty zvyšují pravděpodobnost propuknutí bipolární poruchy. Nová studie výrazně zvýšila jejich předpokládaný počet! Bipolární porucha je psychiatrický stav, pro který jsou charakteristické extrémní změny nálady a energie, kdy jsou euforické až manické stavy střídány stavy beznaděje, označovanými jako depresivní epizody. […]
Vědci z Nigérie ve spolupráci s odborníky z Ineos Oxford Institute for antimicrobial research (IOI) zjistili, že mouchy přítomné v afrických nemocnicích přenášejí bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům, a to dokonce i vůči lékům poslední záchrany. Antimikrobiální rezistence (AMR), při níž si patogenní organismy, jako jsou viry a bakterie, vyvinou odolnost vůči lékům používaným […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz