Domů     Medicína
Adrenalin: Chemická laboratoř v lidském těle
Zdroj: iStock / Sergey Khakimullin

Z dření nadledvin se vylévá jako jeden z prvních chemických poslů, kteří dokážou masivně ovlivnit činnost miliard a bilionů buněk v různých tkáních. Právě v tom spočívá hlavní úloha adrenalinu – vyvolat v krizových situacích, během pár sekund, fyziologické změny, a připravit odpověď našeho těla na stresovou situaci řešitelnou buď „bojem, nebo útěkem“..

Z chemického hlediska se adrenalin (občas též nazývaný jako epinephrine) řadí mezi tzv. katecholaminy a jeho struktura je odvozená od tyrosinu – aminokyseliny, tedy od jednoho ze základních stavebních kamenů bílkovin.

„Z biologického hlediska se jedná o hormon, tudíž o látku nesoucí určitou informaci a spouštějící navazující reakce. Velmi zjednodušeně si lze adrenalin představit jako zpěváka, který přichází na svůj koncert, čímž ovlivní všechny přítomné návštěvníky – svým příchodem spustí jásot, zpěv, tleskání atd.,“ popisuje MUDr. Rodion Schwarz, praktický lékař a popularizátor procesů v lidském těle.

Kdy ho tělo vylučuje, který orgán, proč, k čemu slouží

Adrenalin je produkován a skladován speciálně upravenými původně nervovými buňkami – buňkami dřeně nadledvin. V souvislosti s různými stresovými situacemi je na základě nervových impulsů uvolňován do krve, díky čemuž dokáže začít poměrně rychle působit na další buňky.

Je důležité si uvědomit, že stresová situace není jen boj o přežití, jako vnímáme u různých akčních filmů, ale jsou to běžné okamžiky, které zažíváme každý den – silný respekt z písemky, obava z prvního rande, stres před sportovním závodem nebo třeba i strach z toho, že rodiče přijdou na to, když jdeme za školu.

Adrenalin nám tedy umožňuje tzv. flight or fight reakci (nebo-li utéci či bojovat), jež nám pomáhá se se stresovými situacemi vyrovnat na základě vyvolání několika tělesných změn. To znamená, že se nám zrychlí tep, zvýší se krevní tlak a hladina glukozy v krvi atd.

Díky souhře těchto fyziologických jevů jsme schopni jít i přes své limity a dostat se nějakým způsobem z pro nás nepříjemné situace.

Mechanismus účinku

Po vyplavení adrenalinu do krevního řečiště nastává navázání na adrenergní receptory umístěné v membráně buněk (nejčastěji beta adrenergní receptory) a spuštění signální dráhy, což vede k následné příslušné fyziologické reakci.

Signální dráha je vlastně taková štafeta, kdy dochází k postupnému „předávání“ aktivace až po dosažení cílové rovinky – spuštění fyziologického děje. „Analogicky si lze buňky s beta adrenergními receptory představit jako nakupující v obchodě, kteří si vybírají skvěle pasující oblečení – adrenalin,“ dodává MUDr. Rodion Schwarz.

Pro Beta adrenergní receptory je ještě specifické to, že jsou spřaženy s tzv G-proteiny. Princip aktivace celé signální dráhy spočívá v tom, že se signální molekula (v našem případě adrenalin) naváže na beta adrenergní receptor spřažený s G proteinem, dochází tak aktivaci tohoto G-proteinu a spuštění signální kaskády.

Aktivovaný G-protein uvede do provozu významný enzym nacházející se uvnitř buněk – adenylátcyklázu (pod pojmem enzym se skrývá látka napomáhající průběhu určité chemické reakce – katalyzuje ji).

Již zmíněný enzym adenylátcykláza katalyzuje produkci tzv. druhého posla (cAMP = cyklického adenosinmonofosfátu). Tento druhý posel pak následně spouští proteinkinázy, jež jako enyzymy katalyzují fosforylaci (přidání fosfátové skupiny) aminokyselin, čímž mění jednotlivé proteiny – finálně tedy započínají fyziologickou reakci jako je třeba zvýšení kontrakce srdeční svaloviny.

Co by se stalo, kdybychom adrenalin neměli?

Adrenalin nám pomáhá v kooperaci s kortizolem a noradrenalinem vypořádat se s různými stresovými a psychicky náročnými situacemi, jeho absence by nám přizpůsobení se těmto situacím značně ztížila. Důležité je ale také zmínit, že i nadbytek adrenalinu může být velmi kritický a způsobit např. infarkt myokardu či nádor dřeně nadledvin.

Adrenalin se pak používá v akutních případech – při resuscitaci (srdeční zástavě) kvůli svému účinku na srdeční svalovinu.

Související články
Míra demence ve stárnoucí populaci celosvětově roste, a tak není divu, že se lidé snaží najít všemožné způsoby, jak zajistit, aby u nich ke ztrátě duševních schopností, které demenci provází, nedošlo. Věda ukazuje, že zdravé stravovací návyky by mohly kognitivní funkce mozku i paměť ochránit. Co jíst? Studie v lednovém čísle odborného časopisu Nature Medicine […]
Medicína 22.6.2025
Vědci objevili nový přístup, který by mohl pomoci lidem trpícím traumatickými vzpomínkami nebo jinými psychickými obtížemi spojenými se špatnými zážitky. Podle jejich výzkumu lze negativní vzpomínky oslabit tím, že se aktivují pozitivní asociace. Mezinárodní tým výzkumníků provedl studii na 37 dobrovolnících. Nejprve jim byly předloženy náhodná nesmyslná slova, která si měli spojit s negativními obrázky, […]
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí úzkostmi a depresemi, spolu s psychologickou podporou, jim poskytlo úlevu od psychických potíží až na dva roky! Lysohlávkám se přezdívá „houbičky“, jedná se o stopkovýtrusné […]
Toxoplazmóza je parazitární onemocnění, které způsobuje prvok Toxoplasma gondii. Jeho definitivním hostitelem jsou kočky a kočkovité šelmy, ovšem mezihostitelem může být i člověk. Ze závěrů mezinárodního výzkumu, provedeného v dubnu letošního roku, vyplývá, že by toto onemocnění mohlo mít negativní vliv na mužskou plodnost. Míra mužské plodnosti v posledním půl století prudce klesá. Analýza provedená […]
Krevní testy, které hledají rakovinné markery existují již desítky let, ale nejnovější generace se soustředí na drobné fragmenty DNA jednotlivých nádorových buněk v krvi člověka. Díky tomu jsou schopny návrat rakoviny odhalit až o 5 měsíců dříve než běžné zobrazovací metody. Je to přínosem pro pacienty? Technologie personalizovaných testů ctDNA vychází z poznatku, že rakovinné […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz