Domů     Medicína
Adrenalin: Chemická laboratoř v lidském těle
Zdroj: iStock / Sergey Khakimullin

Z dření nadledvin se vylévá jako jeden z prvních chemických poslů, kteří dokážou masivně ovlivnit činnost miliard a bilionů buněk v různých tkáních. Právě v tom spočívá hlavní úloha adrenalinu – vyvolat v krizových situacích, během pár sekund, fyziologické změny, a připravit odpověď našeho těla na stresovou situaci řešitelnou buď „bojem, nebo útěkem“..

Z chemického hlediska se adrenalin (občas též nazývaný jako epinephrine) řadí mezi tzv. katecholaminy a jeho struktura je odvozená od tyrosinu – aminokyseliny, tedy od jednoho ze základních stavebních kamenů bílkovin.

„Z biologického hlediska se jedná o hormon, tudíž o látku nesoucí určitou informaci a spouštějící navazující reakce. Velmi zjednodušeně si lze adrenalin představit jako zpěváka, který přichází na svůj koncert, čímž ovlivní všechny přítomné návštěvníky – svým příchodem spustí jásot, zpěv, tleskání atd.,“ popisuje MUDr. Rodion Schwarz, praktický lékař a popularizátor procesů v lidském těle.

Kdy ho tělo vylučuje, který orgán, proč, k čemu slouží

Adrenalin je produkován a skladován speciálně upravenými původně nervovými buňkami – buňkami dřeně nadledvin. V souvislosti s různými stresovými situacemi je na základě nervových impulsů uvolňován do krve, díky čemuž dokáže začít poměrně rychle působit na další buňky.

Je důležité si uvědomit, že stresová situace není jen boj o přežití, jako vnímáme u různých akčních filmů, ale jsou to běžné okamžiky, které zažíváme každý den – silný respekt z písemky, obava z prvního rande, stres před sportovním závodem nebo třeba i strach z toho, že rodiče přijdou na to, když jdeme za školu.

Adrenalin nám tedy umožňuje tzv. flight or fight reakci (nebo-li utéci či bojovat), jež nám pomáhá se se stresovými situacemi vyrovnat na základě vyvolání několika tělesných změn. To znamená, že se nám zrychlí tep, zvýší se krevní tlak a hladina glukozy v krvi atd.

Díky souhře těchto fyziologických jevů jsme schopni jít i přes své limity a dostat se nějakým způsobem z pro nás nepříjemné situace.

Mechanismus účinku

Po vyplavení adrenalinu do krevního řečiště nastává navázání na adrenergní receptory umístěné v membráně buněk (nejčastěji beta adrenergní receptory) a spuštění signální dráhy, což vede k následné příslušné fyziologické reakci.

Signální dráha je vlastně taková štafeta, kdy dochází k postupnému „předávání“ aktivace až po dosažení cílové rovinky – spuštění fyziologického děje. „Analogicky si lze buňky s beta adrenergními receptory představit jako nakupující v obchodě, kteří si vybírají skvěle pasující oblečení – adrenalin,“ dodává MUDr. Rodion Schwarz.

Pro Beta adrenergní receptory je ještě specifické to, že jsou spřaženy s tzv G-proteiny. Princip aktivace celé signální dráhy spočívá v tom, že se signální molekula (v našem případě adrenalin) naváže na beta adrenergní receptor spřažený s G proteinem, dochází tak aktivaci tohoto G-proteinu a spuštění signální kaskády.

Aktivovaný G-protein uvede do provozu významný enzym nacházející se uvnitř buněk – adenylátcyklázu (pod pojmem enzym se skrývá látka napomáhající průběhu určité chemické reakce – katalyzuje ji).

Již zmíněný enzym adenylátcykláza katalyzuje produkci tzv. druhého posla (cAMP = cyklického adenosinmonofosfátu). Tento druhý posel pak následně spouští proteinkinázy, jež jako enyzymy katalyzují fosforylaci (přidání fosfátové skupiny) aminokyselin, čímž mění jednotlivé proteiny – finálně tedy započínají fyziologickou reakci jako je třeba zvýšení kontrakce srdeční svaloviny.

Co by se stalo, kdybychom adrenalin neměli?

Adrenalin nám pomáhá v kooperaci s kortizolem a noradrenalinem vypořádat se s různými stresovými a psychicky náročnými situacemi, jeho absence by nám přizpůsobení se těmto situacím značně ztížila. Důležité je ale také zmínit, že i nadbytek adrenalinu může být velmi kritický a způsobit např. infarkt myokardu či nádor dřeně nadledvin.

Adrenalin se pak používá v akutních případech – při resuscitaci (srdeční zástavě) kvůli svému účinku na srdeční svalovinu.

reklama
Související články
Trochu to připomíná béčkový horor. Vědci zkoumali prastaré viry, které odebrali ze zmrzlé půdy v severské tundře. Ke svému překvapení badatelé zjistili, že viry se nejen navrátily k životu, ale dokázaly být i infekční. Tedy, jen vůči jednobuněčným organismům, možnost, že by napadly i lidi je nejasná, ale i tak by viry z tajícího permafrostu […]
Říká se, že malé děti jsou jako houby, dokáží si velmi rychle osvojit nové dovednosti. Učení se novým věcem, zejména jazykům, je pro ně mnohem snazší než pro dospělé. Vědcům se nyní podařilo objasnit, co za tím stojí. Schopnost dětí rychle se učit novým věcem zaujala vědce, kteří se snaží přijít na to, proč tomu […]
Alexander Fleming a historka o plísni na jeho stole, která likvidovala bakterie, není celý příběh o objevu penicilínu. Fleming udělal první krok, ale nebyl chemik, takže nedokázal penicilín izolovat a dlouho nevěřil, že by se dal vyrábět jako lék. Tím, kdo účinnou látku z plísně získal, byl až Ernst Chain. Jeho jméno jste přitom mohli […]
V boji proti HIV zatím medicína nedosáhla velkých úspěchů. Připsat si může jen pár vyléčených, označované podle míst nemocnic jako berlínský, londýnský a düsseldorfský pacient. Všichni vyléčení trpěli současně rakovinou, a tak podstoupili transplantaci kostní dřeně – s vadou v genu nových buněk. Ta je zachránila, ale jde o metodu s tolika komplikacemi, že se […]
Myalgická encefalomyelitida neboli chronický únavový syndrom je na vzestupu, a zřejmě má co do činění i s takzvaným long covidem. Nejnovější studie přitom naznačují, že příčinu syndromu lze hledat ve změnách střevního mikrobiomu v důsledku virových infekcí. Chronický únavový syndrom (CFS z anglického chronic fatigue syndrome) je i dnes stigmatizovanou nemocí, ačkoliv jí jen u […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz