Je knihou knih, působivou mozaikou složenou z mnoha tajemných příběhů, které po tisíciletí „mučí“ vědeckou fantazii. Stála nebo nestála Babylonská věž? Co myslíte?

Na světě pravděpodobně neexistuje nikdo, kdo by alespoň jednou v životě nevyslechl příběh o majestátní stavbě, která měla sahat až k branám nebes.

Ctnost a víru v Boha však v této době nahradilo nezdravé sebevědomí a prakticky neomezená víra v lidskou moc. Nejvyšší z nejvyšších proto své ovečky potrestal tím, že jim změnil jazyk – za těchto podmínek nejenže věž nemohla být dokončena, ale lidé byli nuceni se postupně rozptýlit a znovu najít pokoru.

Paní průvodkyně

V knize Genesis 11:1-9 stojí, že se stavba nacházela v zemi Shinar v Babylónii. „Babylonská věž byla s největší pravděpodobností postavena u řeky Khabur v severní Sýrii, v místě archeologického naleziště Tell Brak.

Nenacházela se tedy v jižní Mezopotámii, jak se tradičně věřilo,“ prohlásila expertka na Bibli, Anne Habermehlová. A co samotný Babylon? Jeho pozůstatky se expertům podařilo nalézt zhruba 88 kilometrů jižně od Bagdádu, na území dnešního Iráku.

V době největšího rozmachu mohlo mít město až milion obyvatel a po zhruba dva tisíce let bylo vnímáno jako pomyslný střed světa, což dokládají i některé biblické texty.

„Já mám jasno…“

Odborníci z celého světa po dlouhá léta přemítali, je-li příběh smyšlený nebo zda vysoká věž skutečně existovala. BFilolog a asyriolog Irving Finkel (*1951) z Britského muzea má však v celé záležitosti jasno.

Oporu pro svá tvrzení navíc nalezl v samotné Bibli. „Nemůže být pochyb o tom, že podnět k příběhu o Babylonské věži vzešel během exilu,“ uvedl. „Když se podíváte na první kapitoly, je jasné, že vycházejí z vlastní zkušenosti Judejců, kteří se setkali v Babylonu.

Jejich životní osudy byly tak silné a pozoruhodné, že je autoři, filozofové, jež pracovali na hebrejských textech, do knihy začlenili,“ upřesnil své domněnky Finkel.

Velmi cenný kousek

Dalším důkazem existence slavného monumentu má být cihla, která patří k velice cenným artefaktům Britského muzea. Nese v sobě totiž stopy zvláštního stavebního materiálu dané doby – bitumenu, starověkého dehtu a živice.

A kniha Genesis praví, že ke stavbě byly využity cihly jako kámen a živice jako malta.

Na zcela obyčejném předmětu je navíc vyryto jméno babylonského panovníka Nebukadnesara II. (627–560 př. n. l.) – muže, který stavbu monumentu zahájil. Může tento na pohled nevinný předmět zcela přepsat dějiny lidstva?