Domů     Příroda
Nová analýza počtu ptáků: které druhy jsou u nás nejčastější?
Martin Janda 28.3.2023

Ačkoliv se počet jedinců českých ptáků v celkovém součtu příliš nemění, počty jednotlivých druhů se v čase vyvíjejí často velmi rozdílně. Nová studie týmu českých ornitologů ukazuje, že počty českých ptáků neovlivňují jen změny podmínek u nás, ale také globální klimatické změny.

Největší pokles počtů zažívají vedle polních druhů ptáků také ty, které podstupují dlouhou migraci do svých zimovišť..

Skřivanů v souvislosti s rozvojem průmyslomyslového zemědělství, které nenechává prostor pro nic jiného než konkrétní pěstovanou plodinu, kvapem ubývá

Výzkum početních stavů českých ptáků je skutečná věda – a to doslova. Opírá se totiž o dvě základní složky, které musí mít každý vědecký výzkum. Tou první jsou velmi pečlivě a metodicky sbíraná data, tedy údaje o druzích a jejich počtech, pořizovaná v rámci Jednotného programu sčítání ptáků.

Tento program byl zaveden na počátku 80. let minulého století a dnes je součástí širokého a koordinovaného mezinárodního rámce sběru dat. Data, získaná tímto způsobem, je nicméně třeba podrobovat matematickým analýzám, s jejichž pomocí lze vysledovat důležité, často však poměrně skryté trendy.

S novou analýzou, založenou na tzv. “analýze hlavních komponent” (PCA), přišel nedávno tým českých vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity, Palackého univerzity v Olomouci, Ústavu biologie obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické.

Přesnější pohled umožnil podívat detailněji analyzovat složitější vývoj v početnosti, který souvisí nejen s proměnami prostředí, ale i s vlastnostmi a také potřebami jednotlivých druhů.

Výzkumy odhalily několik trendů, jejichž zohlednění může mít potenciálně velký význam pro ochranářské snahy na národní, ale i mezinárodní úrovni. Existují druhy, jejich počty u nás vykazují spíše pozitivní trendy.

Obecně se daří ptákům, kteří obývají listnaté lesy nebo zahrady a parky, jako jsou holub hřivnáč, brhlík lesní nebo žluna zelená. Na početním vzestupu jsou také druhy, které dávají přednost teplejšímu klimatu.

Je tomu tak patrně proto, že díky postupujícímu globálnímu oteplování se areály dříve jižních druhů stěhují stále více na sever. Lépe jsou na tom také druhy dlouhověké, které bývají často i větší – každý si možná všiml, jak přibývá strak a sojek, totéž se týká ale i třeba řady dravců.

Ubývají naopak druhy zemědělské krajiny jako jsou skřivan polní, strnad obecný nebo koroptev polní, což souvisí s proměnou tradičního zemědělství na průmyslové intenzivní zemědělství, které nenechává prostor pro nic jiného než konkrétní pěstovanou plodinu – a tam, kde se nevyplatí, krajina zarůstá, což polním ptáků, také nevyhovuje.

Tyto trendy byly už částečně známé, ale analýza odhalila nové nečekané souvislosti. Ukázalo se, že populace některých ptáků (hlavně těch vázaných na jehličnaté lesy, jako je sýkora parukářka) klesaly někdy do přelomu století a pak se pokles zastavil, zatímco u jiných skupin tomu bylo právě naopak.

Dálkovým migrantům, jako je kukačka obecná, žluva hajní, nebo cvrčilky zelená a říční, se dařilo v minulém století docela dobře a začali výrazně ubývat až po roce 2000. “Dálková migrace vyšla jako vůbec nejsilnější faktor ovlivňující průběh populačních změn našich ptáků” říká vedoucí autor studie, David Storch z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK a Centra pro teoretická studia.

Vysvětlení může být hned několik. Druhy s dlouhou migrační trasou možná nedokáží pružně reagovat na změny způsobené klimatickou změnou a jejich návrat ze zimovišť je špatně načasovaný. Africká zimoviště mohou být také vystavena rostoucím tlakům ze strany člověka.

“Zatímco některým negativním změnám by na našem území teoreticky šlo zabránit třeba vhodnou zemědělskou politikou nebo vhodným hospodařením v lesích, nejvýraznější faktory ovlivňující naše populace zřejmě souvisejí s globálními změnami klimatu a s proměnami prostředí na zimovištích a tahových cestách, což jsou dlouhodobé procesy, kterým lze čelit snad jen globálně koordinovanou akcí, ” shrnuje David Storch.

Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
enigmaplus.cz
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich záni
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz