Domů     Technika
Honba za radiací v australské poušti: Pomoci by mohla technologie z Advacamu
Jan Nováček 23.2.2023
RaDron kombinuje unikátní částicové detektory vyráběné pražskou společností ADVACAM a pokročilé autonomní drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT. (Foto: Advacam)

Hledání radioaktivní jehly v kupce sena. Tak by se dala popsat kuriózní akce, která nedávno zaměstnala záchranné složky v Západní Austrálii. Hasiči a další specialisté v poušti pátrali po miniaturní kapsli radioaktivního Cesia-137. Tableta o velikosti drobné mince zřejmě vypadla během transportu z nákladního vozu..

Ležet mohla kdekoliv podél 1400 kilometrů dlouhého úseku silnice mezi Perthem a dolem Gudai-Darri na severozápadě země. Horečné hledání se nakonec protáhlo na celý týden. Čeští vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT a z firmy ADVACAM teď hlásí, že jejich technologie RaDron by nebezpečný problém mohla vyřešit o dost rychleji.

Výzkumný projekt RaDron kombinuje unikátní částicové detektory vyráběné pražskou společností ADVACAM a pokročilé autonomní drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Jádrem senzorů jsou čipy Timepix3, které původně vznikly pro experimenty na Velkém hadronovém urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN. Odvozené české detektory MiniPIX už řadu let slouží třeba na palubě Mezinárodní kosmické stanice, kde pomáhají hlídat zdejší radiační situaci a tím chrání životy astronautů.

Lokalizace během dvou minut

V projektu RaDron si vědci dali za cíl ověřit zcela novou metodu, jak co nejrychleji objevit stojící nebo i pohybující se zdroje radiace.

Během tří let výzkumu financovaného Technologickou agenturou ČR experimentálně prokázali, že detektor připojený k autonomnímu dronu zvládne na ploše 1000 m2 do dvou minut spolehlivě lokalizovat vzorek radioaktivního Cesia-137. Ve svých pokusech při tom používali mnohem slabší zářič než ten, který se teď ztratil v australské poušti.

„Na rozdíl od dnes běžné dozimetrické technologie umí naše malé senzory určit nejen přítomnost radiace ale také směr, odkud záření přichází. To celé hledání násobně urychluje. Lidé v Austrálii měli vlastně štěstí, protože ta kapsle se nakonec našla jen necelé dva metry od silnice.

My bychom ji ovšem dokázali objevit, i kdyby ležela mnohem dál,” vysvětluje Jan Jakůbek, vědecký ředitel společnosti ADVACAM.

RaDron v akci (Foto: Advacam)

Automatické drony v akci

Čipy Timepix3 poskytují systému kompletní sadu informací o každé jedné zachycené částici radiace. Její pozici, energii i čas interakce. To z nich dělá výjimečně účinný nástroj pro dozimetrii a pro popis radiačního pole. Čip navíc může fungovat jako takzvaná Comptonova kamera.

„Díky využití Comptonova jevu lze určit směr, odkud částice na senzor dopadají. To znamená, že není třeba systematicky pročesávat celý prostor. Dron může zamířit rovnou k cíli,” popisuje Daniela Doubravová, vedoucí projektu RaDron ze společnosti ADVACAM.

„Navíc jsme prokázali, že možnost nasazení týmu spolupracujících dronů umožňuje přesně lokalizovat i pohybující se zdroj záření, což je se současnou technologií velmi obtížné,” představuje výhody nového řešení doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Radiaci našli, teď hledají partnery

Vývoj prototypů úspěšně skončil na konci minulého roku. Koncept se podařilo ověřit. Autoři RaDronu teď ale hledají komerčního partnera, který by tuto unikátní kombinaci detektorů a dronů měl zájem převést na trh.

Kde všude může mít RaDron využití

● Nehody při převozu radioaktivního materiálu ● Požáry na radiologických odděleních nemocnic ● Jaderné havárie ● Pátrání po ukradených zdrojích radiace ● Systematické skenování zájmových oblastí a tvorba radiačních map ● Identifikace typu zdroje radiace ● Monitorování změn radiační situace.

Štítky:
Související články
Technika 9.7.2025
Představte si robota, který se sám orientuje v temném podzemí, analyzuje stěny tunelu a rozpozná člověka i nečekanou trhlinu. Ne, to není sci-fi – to je JULBOT. A právě takoví roboti se dnes učí pracovat v podzemní laboratoři ČVUT. Moderní stavebnictví se posouvá hluboko pod zem – a s ním i technologie, které mu pomáhají. […]
Mluvit s chatbotem může být jako snažit se obejmout ledničku – chladné, strojené a bez odezvy. A když jde o něco osobního? Často zjistíme, že robot prostě nestačí. Proč nás ale právě tato komunikace tolik stresuje? Když člověk mluví s člověkem, nejde jen o slova. Hraje se tu s gesty, výrazem tváře, tónem hlasu… někdy […]
Technika 6.7.2025
V Číně se objevila nová a neobvyklá forma technologie „tap and pay“, která umožňuje zákazníkům platit pouhým naskenováním dlaně místo tradiční platební karty. Tuto biometrickou technologii poprvé uvedl internetový gigant Tencent a v posledních měsících se ji snaží co nejvíce rozšířit. Lidé, kteří novou technologií využívají, mohou zapomenout na peněženky a u pokladen nechat své […]
Objevy Technika 2.7.2025
Školní jaderný reaktor VR-1 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, známý jako „Vrabec“, v prosinci oslaví 35 let od svého spuštění. A protože takové výročí si zaslouží něco speciálního, otevře fakulta 8. října 2025 reaktor pro širokou veřejnost! Běžně se do reaktorové haly jen tak někdo nedostane – slouží hlavně studentům a […]
Do roku 2050 vzroste světová populace na 9,8 miliardy, přičemž 70 % z těchto lidí bude žít ve městech a jejich nejbližším okolí. Aby to bylo možné, je potřeba hledat inovativní řešení a dostupné technologie k přetvoření měst na chytrá města budoucnosti, která budou snižovat své dopady na životní prostředí a zároveň šetrně nakládat s […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz