Domů     Technika
Honba za radiací v australské poušti: Pomoci by mohla technologie z Advacamu
Jan Nováček 23.2.2023
RaDron kombinuje unikátní částicové detektory vyráběné pražskou společností ADVACAM a pokročilé autonomní drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT. (Foto: Advacam)

Hledání radioaktivní jehly v kupce sena. Tak by se dala popsat kuriózní akce, která nedávno zaměstnala záchranné složky v Západní Austrálii. Hasiči a další specialisté v poušti pátrali po miniaturní kapsli radioaktivního Cesia-137. Tableta o velikosti drobné mince zřejmě vypadla během transportu z nákladního vozu..

Ležet mohla kdekoliv podél 1400 kilometrů dlouhého úseku silnice mezi Perthem a dolem Gudai-Darri na severozápadě země. Horečné hledání se nakonec protáhlo na celý týden. Čeští vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT a z firmy ADVACAM teď hlásí, že jejich technologie RaDron by nebezpečný problém mohla vyřešit o dost rychleji.

Výzkumný projekt RaDron kombinuje unikátní částicové detektory vyráběné pražskou společností ADVACAM a pokročilé autonomní drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Jádrem senzorů jsou čipy Timepix3, které původně vznikly pro experimenty na Velkém hadronovém urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN. Odvozené české detektory MiniPIX už řadu let slouží třeba na palubě Mezinárodní kosmické stanice, kde pomáhají hlídat zdejší radiační situaci a tím chrání životy astronautů.

Lokalizace během dvou minut

V projektu RaDron si vědci dali za cíl ověřit zcela novou metodu, jak co nejrychleji objevit stojící nebo i pohybující se zdroje radiace.

Během tří let výzkumu financovaného Technologickou agenturou ČR experimentálně prokázali, že detektor připojený k autonomnímu dronu zvládne na ploše 1000 m2 do dvou minut spolehlivě lokalizovat vzorek radioaktivního Cesia-137. Ve svých pokusech při tom používali mnohem slabší zářič než ten, který se teď ztratil v australské poušti.

„Na rozdíl od dnes běžné dozimetrické technologie umí naše malé senzory určit nejen přítomnost radiace ale také směr, odkud záření přichází. To celé hledání násobně urychluje. Lidé v Austrálii měli vlastně štěstí, protože ta kapsle se nakonec našla jen necelé dva metry od silnice.

My bychom ji ovšem dokázali objevit, i kdyby ležela mnohem dál,” vysvětluje Jan Jakůbek, vědecký ředitel společnosti ADVACAM.

RaDron v akci (Foto: Advacam)

Automatické drony v akci

Čipy Timepix3 poskytují systému kompletní sadu informací o každé jedné zachycené částici radiace. Její pozici, energii i čas interakce. To z nich dělá výjimečně účinný nástroj pro dozimetrii a pro popis radiačního pole. Čip navíc může fungovat jako takzvaná Comptonova kamera.

„Díky využití Comptonova jevu lze určit směr, odkud částice na senzor dopadají. To znamená, že není třeba systematicky pročesávat celý prostor. Dron může zamířit rovnou k cíli,” popisuje Daniela Doubravová, vedoucí projektu RaDron ze společnosti ADVACAM.

„Navíc jsme prokázali, že možnost nasazení týmu spolupracujících dronů umožňuje přesně lokalizovat i pohybující se zdroj záření, což je se současnou technologií velmi obtížné,” představuje výhody nového řešení doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Radiaci našli, teď hledají partnery

Vývoj prototypů úspěšně skončil na konci minulého roku. Koncept se podařilo ověřit. Autoři RaDronu teď ale hledají komerčního partnera, který by tuto unikátní kombinaci detektorů a dronů měl zájem převést na trh.

Kde všude může mít RaDron využití

● Nehody při převozu radioaktivního materiálu ● Požáry na radiologických odděleních nemocnic ● Jaderné havárie ● Pátrání po ukradených zdrojích radiace ● Systematické skenování zájmových oblastí a tvorba radiačních map ● Identifikace typu zdroje radiace ● Monitorování změn radiační situace.

Štítky:
Související články
Historie Technika 20.9.2026
Otto Wichterle se stal symbolem českých měkkých kontaktních čoček. Za materiálem, bez něhož by jeho vynález jen těžko uspěl, však stojí také chemik Drahoslav Lím. Právě on připravil hydrogel, který dokázal spojit pružnost, vysoký obsah vody a snášenlivost s lidským tělem. Jeho jméno přesto zůstalo ve Wichterleho stínu. Mnoho chemických a fyziologických syntéz a směsí, […]
Včera jsme si připomněli Mezinárodní den ochrany ozónové vrstvy. Před 39 lety se státy světa dokázaly shodnout na něčem, co mělo skutečný dopad: Montrealský protokol pomohl zastavit používání látek, které ozónovou vrstvu ničily. Je to dobrá připomínka, že udržitelnost nemusí znamenat návrat do jeskyně. Někdy stačí jednoduše méně plýtvat. Třeba i energií. A přesně na […]
Agrovoltaika vznikla před čtyřiceti lety v Německu, v současnosti ji však nejvíce rozvíjí Izrael. A zatímco v zemích s mírným klimatem se řeší, aby panely nestínily plodinám příliš, v Izraeli zase, aby stínily dostatečně a ochránily úrodu před spálením. V Údolí pramenů letos získali rekordní úrodu 30 tun hroznů vypěstovaných právě tímto způsobem. Oblast přitom […]
Technika 5.9.2026
Asi málokde tak výstižně sedí úsloví, že někomu ujíždí vlak, jako v souvislosti výstavby vysokorychlostních tratí a České republiky. Přitom vyspělé země směrem k rychlým vlakům vykročily už před nějakou dobou… První skutečný rychlovlak vyjel na trať už v roce 1964 v Japonsku. Legendární šinkansen spojil při příležitosti letní olympiády, kterou země vycházejícího slunce pořádala, […]
Medicína Technika 31.8.2026
Roztroušená skleróza je závažné autoimunitní onemocnění, které postihuje centrální nervovou soustavu. Důležité je sledovat jeho případný rozvoj, respektive změny, které se v těle pacienta odehrávají. S tím by mohla pomoci umělá inteligence. Standardní postup při kontrole roztroušené sklerózy představuje komparace snímků magnetické rezonance, během níž se lékaři snaží odhalit jakékoli změny. Pátrají po případných nových […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz