Domů     Příroda
Potvrzeno: Mořští pavouci si umějí obnovit ztracenou končetinu!
Zdroj: Wiki Commons by Hans Hillewaert

Členovci, ke kterým patři pavouci, stonožky či krabi, dokáží regenerovat části těla, což jim umožňuje uniknout predátorům, kteří se do nich zakousli. Dlouho se však předpokládalo, že mořští pavouci, vzdálení příbuzní těch suchozemských, tuto schopnost nemají. Nejnovější výzkum to ale vyvrátil!.

Nohatky jsou mořští členovci s nápadně tenkým tělem, které se dělí na hlavu, hruď a malý zadeček. Jejich velikost se různí, od několika milimetrů po desítky centimetrů, většinou disponují čtyřmi až šesti páry končetin.

Je známo asi 1000 druhů, které náleží do této skupiny živočichů. Vyvinuli si tvrdé exoskelety, které je chrání před predátory, proto se odborníci domnívali, že žádnou jinou formu ochrany, včetně dorůstání končetin, nepotřebují.

Nohatkám dorůstají nohy

Přesto se vědci z Humboldtovy univerzity v německém Berlíně rozhodli prozkoumat, zda i tito členovci náhodou nemají schopnost regenerace ztracených částí těla. Zkoumali proto 23 nedospělých a 23 dospělých mořských pavouků druhu Pycongonum litorale neboli nohatek pobřežních.

Tito asi centimetr velcí živočichové obývají severní části Atlantského oceánu a Severního moře, stejně jako západní část Středozemního moře.

Během experimentu byly těmto mořským pavoukům odstraněny různé části jejich těla, například zadní nohy, střevo, řitní otvor, části svalů i reprodukčních orgánů. Výsledky byly překvapivé. Dospělé nohatky nebyly schopné ztracené části těla obnovit, takže většina svým zraněním podlehla, ačkoliv několik jedinců, kteří utrpěli mírnější zranění, přežilo ještě další dva roky.

Oproti tomu nedospělí jedinci byli schopni regenerace. Šestnáct mláďat přežilo amputace a čtrnácti z nich plně dorostly ztracené nohy. U těch, kteří přišli o čtyři nohy, se však obnovily pouze dvě.

Zdroj: Wiki Commons

Naděje pro lidstvo

Fakt, že schopnost obnovovat ztracené části těla mají jen nedospělí jedinci, je zřejmě důvodem, proč regenerační schopnosti nohatek vědcům tak dlouho unikaly. Vedoucí výzkumu Gerhard Scholtz, zoolog z Humboldtovy univerzity, k tomu říká:

„Rádi bychom zjistili, co iniciuje regeneraci na buněčné a molekulární úrovni. Je možné, že zahrnuje kmenové buňky nebo nediferencované buňky, které se mohou transformovat na jakýkoliv typ buněk.“.

Členovci však nejsou jedinými živočichy, kteří jsou regenerace v takovémto rozsahu schopní. V březnu 2021 například vědci zjistili, že mořští slimáci druhu Elysia cf. marginata umí odhodit celé tělo a z hlavy jim od krku vyroste nové, a to včetně srdce a všech orgánů.

Někteří zástupci to mohou udělat až dvakrát za život. V září 2022 zase jiný tým vědců odhalil, že axolotlové (Ambystoma mexicanum), kterým se přezdívá vodní dráčci, jsou vedle regenerace končetin, srdce a míchy schopni obnovit i poškozené části mozku.

Studium a pochopení mechanismu regeneračních schopností živočichů by podle odborníků mohlo vést k průlomu v opětovném růstu ztracených částí lidského těla.

Štítky:
Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz