Členovci, ke kterým patři pavouci, stonožky či krabi, dokáží regenerovat části těla, což jim umožňuje uniknout predátorům, kteří se do nich zakousli. Dlouho se však předpokládalo, že mořští pavouci, vzdálení příbuzní těch suchozemských, tuto schopnost nemají. Nejnovější výzkum to ale vyvrátil!.

Nohatky jsou mořští členovci s nápadně tenkým tělem, které se dělí na hlavu, hruď a malý zadeček. Jejich velikost se různí, od několika milimetrů po desítky centimetrů, většinou disponují čtyřmi až šesti páry končetin.

Je známo asi 1000 druhů, které náleží do této skupiny živočichů. Vyvinuli si tvrdé exoskelety, které je chrání před predátory, proto se odborníci domnívali, že žádnou jinou formu ochrany, včetně dorůstání končetin, nepotřebují.

Nohatkám dorůstají nohy

Přesto se vědci z Humboldtovy univerzity v německém Berlíně rozhodli prozkoumat, zda i tito členovci náhodou nemají schopnost regenerace ztracených částí těla. Zkoumali proto 23 nedospělých a 23 dospělých mořských pavouků druhu Pycongonum litorale neboli nohatek pobřežních.

Tito asi centimetr velcí živočichové obývají severní části Atlantského oceánu a Severního moře, stejně jako západní část Středozemního moře.

Během experimentu byly těmto mořským pavoukům odstraněny různé části jejich těla, například zadní nohy, střevo, řitní otvor, části svalů i reprodukčních orgánů. Výsledky byly překvapivé. Dospělé nohatky nebyly schopné ztracené části těla obnovit, takže většina svým zraněním podlehla, ačkoliv několik jedinců, kteří utrpěli mírnější zranění, přežilo ještě další dva roky.

Oproti tomu nedospělí jedinci byli schopni regenerace. Šestnáct mláďat přežilo amputace a čtrnácti z nich plně dorostly ztracené nohy. U těch, kteří přišli o čtyři nohy, se však obnovily pouze dvě.

Naděje pro lidstvo

Fakt, že schopnost obnovovat ztracené části těla mají jen nedospělí jedinci, je zřejmě důvodem, proč regenerační schopnosti nohatek vědcům tak dlouho unikaly. Vedoucí výzkumu Gerhard Scholtz, zoolog z Humboldtovy univerzity, k tomu říká:

„Rádi bychom zjistili, co iniciuje regeneraci na buněčné a molekulární úrovni. Je možné, že zahrnuje kmenové buňky nebo nediferencované buňky, které se mohou transformovat na jakýkoliv typ buněk.“.

Členovci však nejsou jedinými živočichy, kteří jsou regenerace v takovémto rozsahu schopní. V březnu 2021 například vědci zjistili, že mořští slimáci druhu Elysia cf. marginata umí odhodit celé tělo a z hlavy jim od krku vyroste nové, a to včetně srdce a všech orgánů.

Někteří zástupci to mohou udělat až dvakrát za život. V září 2022 zase jiný tým vědců odhalil, že axolotlové (Ambystoma mexicanum), kterým se přezdívá vodní dráčci, jsou vedle regenerace končetin, srdce a míchy schopni obnovit i poškozené části mozku.

Studium a pochopení mechanismu regeneračních schopností živočichů by podle odborníků mohlo vést k průlomu v opětovném růstu ztracených částí lidského těla.