Dlouhodobé sezení je strašákem moderní doby. Většina z nás tráví v práci osm a více hodin sezením na židli, což má nežádoucí dopady na naše zdraví. Nyní však odborníci objevili, co by mohlo zvrátit negativní účinky dlouhého sezení na náš organismus..

V důsledku dlouhého sezení se v těle zvyšuje krevní tlak i hladina cholesterolu, a tím pádem i naše náchylnost ke kardiovaskulárním onemocněním. Pokud jsou svaly bez pohybu, nereagují tak rychle na inzulin, jako když jsou namáhané, takže slinivka produkuje více inzulinu, než je potřeba, čímž se zvyšuje riziko diabetu až o 24 %.

Svaly také spalují méně tuku a krev v těle proudí pomaleji, takže mastné kyseliny mohou snadněji způsobit ucpání srdečních cév krevními sraženinami.

Negativní důsledky dlouhého sezení

A to stále není vše. Bez pohybu přestane tělo spalovat kalorie a enzymy, které odbourávají tuk, klesnou až o 90 %. Dlouhodobé sezení navíc oslabuje i imunitu, takže je tělo náchylnější k nemocem. Zároveň nedochází k dostatečnému okysličování krve, která proudí do mozku, takže při dlouhodobém sezení se zpomaluje nejen tělo, ale i výkon mozku.

Navíc jsou stlačovány meziobratlové ploténky, což vede k jejich tvrdnutí a vysychání. Z toho důvodu pak nemohou plnit svoji tlumící funkci mezi obratli. Bolesti zad jsou pak příznakem poškozené páteře.

Až o 93 % se zvyšuje riziko hluboké žilní trombózy a zhoršuje se i osteoporóza, tedy řídnutí kostí. Při dlouhém každodenním sezení se navíc zkracují svaly, především šikmé břišní svaly, při hrbení se i ty přímé a hýžďové.

To vede ke zhoršení tělesné stability i vzhledu člověka. V průměru nyní sedí každý z nás 9,3 hodiny denně, což je více, než strávíme ve spánku – v průměru 7,7 hodiny. Lidské tělo přitom k sezení nebylo stvořeno, a tak si to na nás vybírá daň. Naštěstí se lze bránit.

Dělejte si přestávky!

Odborníci z Kolumbijské univerzity se ve své studii zaměřili na hledání odpovědi na otázku, jaké nejmenší množství aktivity je potřebné k potlačení negativních zdravotních dopadů pracovního dne plného sezení.

Porovnávali dopad hned pěti různě dlouhých přestávek na cvičení. Vedoucí studie Keith Diaz, docent behaviorální medicíny na Kolumbijské univerzitě, k tomu říká: „Pokud bychom neporovnali různě možnosti co do délky a intenzity cvičení, mohli bychom jako odpověď nabídnout pouhý odhad.“.

Všech 11 účastníků studie sedělo po dobu osmi hodin na ergonomické židli, ze které se zvedali jen v předepsaných intervalech a při návštěvě toalety. Někteří měli nařízenu minutovou chůzi po každých 30 minutách sezení, jiní minutu chůze po každé hodině sezení, další pět minut chození po 30 minutách sezení, jiná skupinka pak pět minut po 60 minutách sezení a poslední proseděla celých 8 hodin.

Během studie mohli účastníci pracovat na počítači, číst si nebo používat telefon a bylo jim zajištěno stejné jídlo.

Pětiminutová procházka každých 30 minut

Fyzioterapeuti dohlíželi na to, aby účastníci správně prováděli jednotlivá cvičení, a měřili jim krevní tlak a krevní cukr, tedy hlavní indikátory kardiovaskulárního zdraví. Závěrem studie je, že nevětší efekt na snížení krevního tlaku i cukru měla pětiminutová procházka po každých 30 minutách sezení.

Hodnota krevního cukru u účastníků, kteří dodržovali tento režim, klesla o 58 % ve srovnání s těmi, kteří proseděli celých osm hodin. Ke zlepšení hodnot krevního cukru došlo i při praktikování minutové procházky každých 30 minut, zatímco procházka (a je jedno zda minutová či pětiminutová) co hodinu zlepšení nepřinesla.

Naopak u hodnot krevního tlaku došlo k jeho snížení o 4 až 5 mm Hg při jakkoliv dlouhé procházce, která následovala po 30 i 60 minutách sezení. Výzkumníci zkoumali také dopad těchto přestávek v sezení na náladu a pocit únavy u účastníků.

Zjistili, že všechny formy procházek přerušujících sezení, kromě chůze jednu minutu každou hodinu, vedly k výraznému snížení únavy a zlepšení nálady. Diaz to komentuje: „Ačkoli to může znít neprakticky, naše zjištění ukazují, že i malá procházky během pracovního dne může výrazně snížit riziko srdečních onemocnění a dalších chronických chorob.“.