Domů     Příroda
Jak se australská ježura brání globálnímu oteplování?
Zdroj: WIki Commons by Ester Inbar

Ježura australská je jedním z mála savců, který se líhne z vajec. Vykazuje i některé další rysy plazů, a to včetně nestálé tělesné teploty. Vědci ji dlouho považovali za ohroženou rostoucími teplotami vzduchu vlivem globálního oteplování, protože se domnívali, že se neumí ochlazovat. Zdá se, že se spletli….

Ježura australská (Tachyglossus aculeatus) je jedním z nejstarších savců, je stará kolem 110 milionů let. Její anglický název „Short-beaked Echidna“ neboli Echidna s krátkým zobákem odkazuje na osobu řecké mytologie, která byla napůl ženou a napůl hadem.

Ježura totiž vykazuje některé znaky savců, zatímco jiné ji spojují spíše s plazy. Spolu s ptakopysky se totiž ježury líhnou z vajíček. Rovněž mají kloaku, což je společný tělní vývod pro exkrementy, moč i vajíčka. Disponují také třetím víčkem (mžurkou) a mají nestálou tělní teplotu.

Neschopnost ochladit se

Tito asi 45 cm dlouzí živočichové, vážící od 2 do 5 kilogramů, jsou vzhledem podobní našim ježkům. Jejich tělo, s výjimkou spodní strany, obličejové části a končetin, pokrývají až půl centimetru dlouhé ostny krémové barvy.

Dobře se na nich daří největšímu druhu blechy na světě, Bradiopsylla echidnae, která je asi 4 mm velká. Tělesná teplota ježur se pohybuje mezi 30 až 32 °C, v zimě mohou upadnout do strnulosti až hibernace, kdy jejich tělesná teplota činí jen asi 5 °C. Za horka nebo v zimě se pohybují pomalu.

Vědci se dlouho domnívali, že za horka nemá ježura žádný regulační mechanismus, kterým by se mohla ochlazovat, proto si za těchto podmínek vyhledává nory, ve kterých přebývá. Obávali se proto, že by se jí zvyšující se teploty v důsledku globálního oteplování mohly stát osudnými.

Nejnovější výzkum ale ukazuje, že ježury nejsou tak bezbranné, jak by se mohlo zdát. Již delší dobu je známo, že vyfukují z nosu bubliny hlenu, pomocí kterých se zbavují nečistot v čenichu.

Zdroj: Curtin University by Dr. Christine Cooper

Bubliny hlenu z nosu

Výzkumníci z Curtin University v Západní Austrálii však zjistili, že tento zvyk ježur má ještě jiný účel. Pomocí infračervených kamer monitorovali teplotu různých částí těla ježury, aby přišli na to, že když vypuštěné hlenové bubliny prasknou, zvlhčí špičku jejího čenichu.

Odpaření této tekutiny ji umožní ochladit krev cirkulující těsně pod kůží. Fyzioložka Christine Cooperová, která se na výzkumu podílela, k tomu říká: „Zjistili jsme, že rozdíl teplot čenichu ježury a některých dalších částí jejího těla činí až 10 °C.“ Další ochlazovací taktikou ježury je pokládání břicha a končetin na chladné povrchy.

Odborníci dlouho považovali vejcorodé savce za zvířata s nízkou teplotní snášenlivostí, která by mohla při teplotách přesahujících 35 °C zemřít. „V naší studii jsme zjistili, že ježury jsou aktivní a shánějí si potravu, aniž by vykazovaly známky ohrožení, i při teplotě vzduchu dosahující 37,5 °C,“ dodává doktorka Cooperová.

Vypadá to, že ježury mají lepší šanci na přežití ve světě rostoucích teplot ovzduší, než si vědci dosud mysleli.

Štítky:
Související články
Když před 66 miliony let narazil do naší planety asteroid, došlo k vyhynutí asi 70 % živočišných druhů, včetně slavných dinosaurů. Vyhubeni byli i páni druhohorních oceánů, tedy mosasauři, stejně jako nádherní příbuzní dnešních chobotnic, amoniti. Dokonce i zástupci savců, ryb a kvetoucích rostlin utrpěly vážný pokles populací a úbytek druhů. Jen jedna skupina tvorů […]
Příroda 15.6.2025
Je to vztah starý čtvrt milionu let. A přestože je jednostranný, je stále pevný. Štěnice domácí (Cimex lectularius), drobný parazit, který leckomu po nocích pije krev, je s lidmi už tak dlouho, že se z něj stal věrný společník celé civilizace. Podle nové studie publikované v časopise Biology Letters začala tato nevábná romance už před […]
V průběhu zimy došlo v Severní Americe k úhynu 60 % včelích populací. Dlouho trvalo, než vědci odhalili příčinu. Nyní už vědí, že za zkázou stál parazitický roztoč zvaný kleštík včelí (Varroa destructor). Ještě horší zprávou je, že se tento stává odolným vůči postřikům, které dosud k ochraně včelstev postačovaly. Odborníci proto volají po urychleném […]
Příroda 12.6.2025
Kakapů je momentálně na světě 242 a každý z nich má své jméno, i ti žijící v lesích. Všechny totiž znají ochranáři z Nového Zélandu. Dávají jim nejen jméno, ale i šanci, aby tento unikátní druh papoušků nevyhynul. Měl k tomu nakročeno, v 90. letech žilo posledních 51 kakapů. Kakapo soví (Strigops habroptilus) není žádný drobeček, váží kolem 3 […]
Moře a oceány ani zdaleka nejsou oázou ticha. Ani nemohou být. Život se tu už od svých počátků učil využívat zvuky k orientaci a komunikaci. Fungovalo to dobře, dokud nepřišel člověk se svou technikou. Vojenské sonary a vzdušná děla přinesly hluk takové úrovně, že ohrožuje vše živé od planktonu až po velryby. Za celý problém přitom […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz