Domů     Medicína
Známky roztroušené sklerózy mohou být zjistitelné dříve, než se nemoc projeví
Zdroj: Pixabay

Nový výzkum, který se zaměřil na studium dvojčat, odhalil genetické rysy, které mohou signalizovat nástup roztroušené sklerózy dlouho předtím, než se u člověka projeví příznaky této nemoci. Změny v genové aktivitě imunitních buněk mohou pomoci označit lidi, kteří mají roztroušenou sklerózu, aniž by o tom věděli..

Roztroušená skleróza (sclerosis multiplex) je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém lidský imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu, tedy mozek a míchu, čímž způsobuje demyelinizaci neboli rozpad myelinových pochev.

Ty obalují dlouhé „výběžky“ nervových buněk a urychlují jejich vzájemnou komunikaci. Nemoc obvykle začíná mezi 20. a 30. rokem života, může se ale objevit už v dětském věku. Postihuje muže i ženy v poměru 1:2, což se vysvětluje hormonálními vlivy na imunitní systém. U nás trpí roztroušenou sklerózou asi 25 000 lidí.

Symptomy se obvykle projevují v občasných zhoršujících se akutních obdobích (relaps) jako chronické progresivní zhoršování neurologických funkcí. U postižených dochází ke změnám citlivosti, svalovým slabostem a křečím, pohybovým obtížím, problémům s koordinací a rovnováhou, stejně jako k problémům s řečí a polykáním, dále se mohou projevit oční problémy, únava, bolesti, močové a střevní obtíže.

To vše může být doprovázeno příznaky deprese a nestabilní nálady. Ataky se většinou vyskytují bez varování, spouštěčem však může být i nachlazení, chřipka či gastroenteritida.

Předtím, než nemoc vypukne

Je známo, že lidé s roztroušenou sklerózou mají vysoké hladiny imunitních buněk, které se nazývají cytotoxické T-buňky, které za normálních podmínek pomáhají rozpoznávat poškozené buňky, z nichž by mohla časem vzniknout rakovina, či buňky infikované bakteriemi.

U lidi s RS se však tyto buňky hromadí v oblastech s viditelným poškozením myelinu. Vědci si dlouho nebyli jistí, jakou roli při rozvoji tohoto onemocnění T-buňky sehrávají, až dosud.

Ve studii publikované 27. září v časopise Science Immunology studovali vědci T-buňky 12 párů identických dvojčat. V každém páru jedno dvojče trpělo RS a druhé ne. Ovšem pokud jedno dvojče roztroušenou sklerózu má, je u druhého pravděpodobnost rozvoje onemocnění 1 ku 4. T-buňky druhého dvojčete tedy nabízejí jedinečný vhled do imunitního systému lidí, u kterých zřejmě nakonec dojde ke vzniku onemocnění.

„Dnes již existuje velmi dobrá léčba RS,“ vysvětluje autorka studie Lisa Ann Gerdesová, neuroimunoložka z Univerzity Ludwiga Maximiliana v Mnichově. Ovšem aby mohl být člověk léčen, musí být nejprve diagnostikován.

Zdroj: WikiCommons

Mít či nemít roztroušenou sklerózu

„Studie provedená na dvojčatech nám dává jedinečnou šanci podívat se na pacienty s velmi časným stádiem onemocnění, což není v reálném světě možné,“ podotýká Gerdesová. „Za normálních okolností, pokud má pacient příznaky RS, buňky imunitního systému již vstoupily do mozku, takže je příliš pozdě na to, abychom viděli hlavní hráče, kteří zánět vyvolávají.“ Během studie se ukázalo, že šest z dvojčat, která dosud RS netrpěla, mělo nějaký zánět v centrálním nervovém systému (CNS), který bylo možné detekovat testy, ale ještě nezpůsoboval žádné problémy.

Při analýze vědci zjistili, že T-buňky u účastníků studie, kteří trpěli RS nebo jiným zánětem CNS, byly aktivnější a spouštěly více imunitní signalizace než ty u lidí, kteří zánětem netrpěli. Tyto T-buňky byly zkrátka obzvláště reaktivní.

Vědci rovněž zaznamenali u nemocných větší aktivaci v genech, které pomáhají udržovat T-buňky bdělé. Kategorizací hyperaktivních genů podle stádia onemocnění vědci ukázali, že geny zapojené do aktivace T-buněk byly nejvýraznější u lidí, kteří měli zánět CNS ale ne plně rozvinutou RS.

Změna v aktivitě T-buněk

U lidí s RS se větší genová aktivita projevovala tím, že pomáhala T-buňkám přežít, pohybovat se po těle a vyzývat ostatní části imunitního systému k útoku. Čím pokročilejší bylo stádium nemoci u člověka, tím více měl T-buněk, které vykazovaly tyto genetické změny.

To dává váhu hypotéze, že tyto T-buňky řídí zánět u RS. „Studie nám znovu a znovu ukazují, že čím dříve zasáhneme do procesu zánětu a destrukce nervového systému, tím více můžeme ovlivnit postižení našich pacientů,“ domnívá se David Duncan, neurolog v Hackensack Meridian Health, který nebyl zapojen do výzkumu.

„Vhled do nejranějších indikátorů RS nám může pomoci stanovit diagnózu a zahájit terapii dlouho předtím, než dojde k jakémukoli významnému neurologickému poškození,“ dodává. Gerdesová šla se svými kolegy ještě dále, analyzovali T-buňky u jiné skupiny 17 lidí.

V ní 12 trpělo RS a 5 zbývajících mělo nezánětlivé onemocnění mozku. V této skupině měli lidé s RS vyšší aktivaci v genech spojených s přežitím T-buněk než lidé, kteří RS neměli. Poté analyzovali 61 000 jednotlivě odebraných T-buněk od pacientů s RS, objevili v nich mnoho stejných, nadměrně aktivních genů, jako u pacientů, které dříve zkoumali.

Výsledky jejich hypotézy je však nutné ověřit další studií s vyšším počtem účastníků.

Štítky:
Související články
Medicína 16.2.2025
Kolikrát jste slyšeli od starostlivé maminky či babičky: „Nechoď ven s mokrými vlasy, jinak nastydneš!“ nebo „Bez kabátu se venku nachladíš!“… Jenže za rýmou nestojí jen a pouze to, že člověk zmrzne jak pověstný preclík. Realita je totiž složitější. Chladné počasí samo o sobě nikoho nepromění v chodící rýmu. Zároveň však platí, že v chladu […]
Mycí houba na okraji vany a animovaná postavička Sponge Bob: Asi to si nejspíš představíte při otázce, jak se dají využít mořské houby. Jenže to byste je velice podcenili. Jsou totiž obrovskou a zatím jen z nepatrné části prozkoumanou inspirací pro vývoj nových léků. Nejde o žádnou novinku, už někdy v polovině minulého století se začalo […]
O tom, že lidé byli v jednom psychologickém pokusu ochotni udělovat druhému člověku překvapivě vysoké šoky jste již pravděpodobně slyšeli. Dnes si ale o Milgramově experimentu povíme trochu jinak – dozvíte se i to, co se běžně neříká. Předně se běžně neříká, že se nejednalo o experiment, ale o experimenty a míra poslušnosti se v nich dosti […]
Neurovědcům a neurologům z univerzit v australském Sydney se podařilo potlačit u myší instinkt utéct a schovat se před nebezpečím. Zjistili, že při tom spolupracují dvě oblasti mozku. Doufají, že by tato zjištění mohla do budoucna pomoci potlačovat úzkosti a posttraumatickou stresovou poruchu u lidí. Když nad sebou myši spatří rýsující se stín dravce, instinkt […]
Mezinárodní tým vědců provedl důkladnou analýzu DNA téměř 3 milionů lidí, aby zmapoval, které genové varianty zvyšují pravděpodobnost propuknutí bipolární poruchy. Nová studie výrazně zvýšila jejich předpokládaný počet! Bipolární porucha je psychiatrický stav, pro který jsou charakteristické extrémní změny nálady a energie, kdy jsou euforické až manické stavy střídány stavy beznaděje, označovanými jako depresivní epizody. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz