Domů     Příroda
Korálová planeta potřebuje záchranu. Je ale naděje na úspěch?
Martin Macourek 4.1.2023

Velký bariérový útes představuje unikátní mořský ekosystém o velikosti více jak 344 tisíc km². Dokonce je vidět i z vesmíru. Ačkoliv jde o pouhé jedno procento povrchu planety, jeho význam je pro život na Zemi nedozírný.

Jenže za posledních dvacet let byla polovina útesu zničena. Možná ale ještě není pozdě na jeho záchranu. Mezinárodní tým vědců se pokouší o nemožné.

Jejich snahu o záchranu 9 000 unikátních druhů můžete sledovat v úchvatné třídílné dokumentu Korálová planeta na Viasat Nature..

Premiérově v neděli 8. ledna v podvečer. A ještě než k tomu dojde, představíme vám některé zajímavé probíhající záchranné projekty.

Záchrana karet obrovských probíhá na několika frontách

Kareta obrovská je jediným mořský druhem želv, který je výhradě býložravý. Jenže v důsledku globálního oteplování ubývá její přirozené potravy i míst, kde může snášet vejce. Přemnoženým parazitickým řasám se daří v teplejším prostředí, což vede ke stále menšímu životnímu prostoru karet.

Studie z roku 2018 odhalila jednu velmi znepokojivou skutečnost. Zřejmě v důsledku oteplujícího se klimatu se v posledních dvaceti letech mezi mláďaty narodilo 99,1 % samic, což značně narušuje rozvoj populace těchto nádherných tvorů.

Ale to je zatím pouze polovina problému. Stoupající hladina oceánů ohrožuje jedno z nejčastěji využívaných hnízdišť karet obrovských, ostrov Raine u australského pobřeží. Deformující se pobřeží se pro želvy stává neschůdné, proto se vědci snaží ostrov uměle pozvednout, a dokonce jej i zvětšit.

Pokud by se jim to povedlo, mohli by stejnou technologii použít i jinde ve světě.

Podmořský souboj dronu s dravou hvězdicí 

Za poslední tři dekády svět přišel o téměř třetinu všech korálových útesům. Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, celá jedna miliarda lidí je na útesech existenčně závislá. Bez nich by polovina všech mořských druhů neexistovala, což by narušilo rybolov a celý průmysl na něj navázaný.

Vědci zjistili, že globální oteplování má sice obrovské negativní důsledky na degradaci korálových útesů, je zde však ještě jeden nepřítel. Jmenuje se hvězdice trnová koruna. Tento masožravý predátor se živí právě korály a je hodně nenasytný.

Již v minulosti existovaly pokusy o omezení jejich počtu spočívající v manuálním sekání ramen hvězdic. Nicméně selhaly, protože predátor se vyznačuje neuvěřitelnou schopností regenerace. Pokrok v boji s tímto škůdcem by se ale brzy mohl změnit.

Podvodní dron RangerBot je schopen na 99 % hvězdici rozpoznat a zlikvidovat ji smrtící injekcí.

Dokument Korálová planeta uvede Viasat Nature poprvé v neděli 8. ledna o 17:30 a vy se můžete podívat, jak celá záchrana dopadne.

Trailer: 

https://youtu.be/58cA5Ot4dEY

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz