Domů     Medicína
21 dní k utvoření návyku? Mýtus!
Zdroj: Public domain

Nový rok je dobou, kdy si řada lidí dává předsevzetí, jejichž prostřednictvím se snaží zlepšit svůj život. Zhubnout, nesjíždět tak často sociální sítě, více relaxovat nebo začít běhat. Jak dlouho vlastně trvá utvoření návyku? Populární odpověď je 21 dní, ta však není správná!.

S tvrzením, že vytvoření nového návyku trvá 21 dní, přišel v 60. letech minulého století kosmetický chirurg Maxwell Maltz, který si všiml, že jeho pacientům trvalo minimálně 21 dní, než po operaci přijali svůj nový vzhled.

Od té doby se toto pravidlo uplatňuje na všechny návyky bez ohledu na to, o jak náročnou změnu se jedná. Jde totiž o konkrétní a snadno dosažitelné číslo. Ve skutečnosti však vytvoření složitějšího návyku může trvat mnohem déle.

V první řadě je potřeba odlišit návyk od denní rutiny. Návyk je něco, co vykonáváme bez nebo s malým úsilím. Oproti tomu rutina zahrnuje sérii chování, které je často a vědomě opakováno. Takže zatímco rutina je nepříjemná a vyžaduje úsilí, návyky jsou tak zakomponovány do našich každodenních životů, že nám přijde spíše divné je nedělat. Ovšem ne všechny návyky jsou přínosné, některé nám naopak mohou škodit.

Emoce hrají roli

Klíčovým k vytvoření návyku je opakování. Alyssa Roberts, specialistka na poruchy příjmu potravy na University of Minnesota k tomu říká: „Navykání je proces, při kterém je dané chování opakováno po dostatečně dlouhou dobu, až si mozek na tuto rutinu přivykne tím, že vytvoří automatickou odpověď.“ Podle teorie návykové smyčky existují tři fáze automatizace chování, a to podnět (či spouštěč), rutina a odměna.

Například na stresovou situaci (spouštěč) mohou někteří lidé zareagovat přejídáním (rutina), které vidí jako odměnu. Když se chování často opakuje, začne mozek vnímat podnět jako příležitost pro získání odměny.

Zdroj: Tina Carvalho, University of Hawaii at Manoa

Podle studie z roku 2006 zveřejněné v časopise Nature Reviews Neuroscience nedochází k vytváření návyku v prefrontálním kortexu, tedy části mozku odpovědné za rozhodování. Naopak, naše schopnost rozvíjet a udržovat návyk je zřejmě zakořeněna v bazálních gangliích, což jsou shluky neuronů, nacházející se hluboko v mozku, pod bílou hmotou, které jsou zásadní pro emoční vývoj, učení či řešení problémů.

To vysvětluje, proč může být určité chování spojeno s emocionálním stavy, jako je stres nebo smutek, a dochází k němu bez vědomého rozhodovacího procesu.

Kolik času je potřeba?

A jak dlouho trvá utvoření návyku? Podle studie provedené v roce 2009 vědci z londýnské University College na 96 dobrovolnících trvalo utvoření návyku 18 až 254 dní, takže v průměru 66 dní. Zároveň z ní vyplynulo, že různé akce vyžadovaly různou úroveň úsilí.

Například návyk vypít sklenici vody při snídani si účastníci osvojili za zhruba 20 dní, oproti tomu zvyknout si dělat každý den 50 sedů-lehů trvalo jiným podstatně déle.

Vliv na délku, kterou vytvoření návyku zabralo, měly i biologické faktory. Někteří lidé jsou schopni tvořit si návyky rychleji než jiní, a to díky genům pro dopaminové receptory. Dopamin je totiž neuropřenašeč, který hraje důležitou roli v počátečních fázích učení.

Aktivity, které zvyšují produkci dopaminu, například sportování, meditace či poslech hudby, tak mohou urychlit proces tvorby návyku. Stejně pozitivně může působit rovněž přesvědčení o vlastních schopnostech.

Lidé, kteří si věří jsou úspěšnější, když se snaží přestat kouřit, více sportovat, zhubnout či omezit spotřebu alkoholu. Pomoci může také odměňování se za žádoucí chování.

reklama
Související články
Píše se rok 2023 a lidstvo znovu stojí na prahu technologické revoluce. Tentokrát s umělou inteligentní tváří. Zatímco nedávno AI bodovala na sociálních sítích, dnes dobývá průmysl i medicínu… Žijeme v době, kdy jsme každý den zahlceni desítkami a stovkami nových dat. Není však v našich silách je všechna zpracovat. A v medicíně to platí dvojnásob. […]
Že jsou vymýcené? To je relativní už jen s ohledem na tající věčně zmrzlou půdu, která může vydat kdejaké překvapení. Pravé neštovice navíc mají několik blízkých příbuzných a loňský poplach kolem těch opičích mohl být jen varovnou výstrahou. Datum 8. května 1980 vám asi nic neříká, přesto to byl významný den pro celé lidstvo. Oficiálně […]
Velmi často se mluví o tom, jak jsou zdravý jídelníček a dostatek pohybu důležité pro naše fyzické zdraví. Nyní se ukazuje, že zdravý životní styl je významný i pro duševní zdraví člověka. Studie provedená vědci z University of Cambridge a dalších významných světových univerzit naznačuje, že se podstatným způsobem podílí na snížení rizika rozvoje deprese. […]
Významná hrozba pro lidské zdraví… i tak by se dala označit antibiotická rezistence, ke které podle nejnovější studie velkou měrou přispívá také nestále se zhoršující kvalita ovzduší. Své závěry mezinárodní tým vědců z Velké Británie a Číny postavil na údajích z více než stovky zemí nashromážděných za dvě desetiletí. „Naše analýza představuje silný důkaz, že […]
Česká republika se drží na předních příčkách žebříčku výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku na světě. Ačkoliv je nádor ve střevě chirurgicky odstranitelný, zákeřnost této diagnózy spočívá v tom, že malé množství rakovinných buněk původní tumor opustí a založí novou rakovinu v životně důležitých orgánech. Tomu se nyní snaží zabránit španělští vědci. Kolorektální karcinom je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz