Domů     Příroda
Chování vašeho psa ovlivňují jeho geny, nikoliv rasa!
Zdroj: Pixabay

Při výběru psa se jeho noví majitelé zaměřují především na jeho rasu. Jak je zvíře velké, kolik bude vážit, případně jakou má, na základě své rasy, povahu. Jenže vědci teď zjistili, že více než na rase závisí chování zvířete na jeho genech….

První psi byli domestikování zhruba před 15 000 lety, jejich společným předkem byl vlk. Následně začali lidé využívat různé psy k provádění odlišných úkolů, jakými bylo pasení dobytka, lov, tahání břemen, hlídání či zkrátka dělaní společnosti člověku.

Toto selektivní šlechtění začalo asi před 2000 lety. Klasifikace jednotlivých psích plemen však započala až mnohem později. Jména, která používáme pro moderní plemena, jsou stará méně než 160 let.

Vědci z National Human Genome Research Institute (Národního institutu pro výzkum lidského genomu), který spadá pod National Institutes of Health (Národní institut zdraví), sídlícího v americké Bethesdě, podrobili zkoumání genom 4 000 čistokrevných, rasově smíšených i divokých psů.

A odhalili 10 genetických linií psů, z nichž pocházejí moderní psí rasy. Genetické variace shlukovaly různé rasy na základě toho, jakou roli jejich předci hráli v lidské historii, do následujících skupin:

honič, španěl, ohař, tažný pes, retrívr, teriér, pastevecký pes, špic, dingo a chrt.

Zdroj: Pixabay

Chování versus DNA

Pastevečtí psi, kteří dříve pracovali s dobytkem, patří k nejsnáze vycvičitelným psům, mají nízkou úroveň agresivity i dravého pudu, nicméně mají silný sklon seskupovat své majitele, a zejména skupiny malých dětí do stáda.

Kromě silného pasteveckého instinktu potřebovali původní pastevci i přesnou kontrolu nad svými pohyby, protože změny jejich polohy mohly hnát stádo jiným směrem. Emily Dutrowová, vědecká pracovnice NHGRI, která se podílela na výzkumu, k tomu říká:

„Zajímalo nás, zda toto chování, které se projevovalo u generací pasteveckých psů, mělo základ v psí DNA.“.

Spolu se svými spolupracovníky odhalila Dutrowová v DNA pasteveckých psů specifické geny, které souvisí s mozkovou aktivitou. Patří mezi ně geny, které spojují motorickou kontrolu se zrakem, a také geny, kterou jsou spojovány s mateřským instinktem myší, jež jim velí shromažďovat své vrhy.

Na druhou stranu nelze říci, že by například retrívři měli specifické geny, zatímco teriéři jiné. Genetická výbava všech psů je stejná, pouze v ní došlo u některých druhů psů k vystoupení některých specifických genů do popředí, tj.

staly se dominantními, zatímco jiné byly potlačeny v závislosti na činnosti, ke které byli tito lidmi po dlouhá staletí využíváni.

Štítky:
Související články
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz