Domů     Příroda
Chování vašeho psa ovlivňují jeho geny, nikoliv rasa!
Zdroj: Pixabay

Při výběru psa se jeho noví majitelé zaměřují především na jeho rasu. Jak je zvíře velké, kolik bude vážit, případně jakou má, na základě své rasy, povahu. Jenže vědci teď zjistili, že více než na rase závisí chování zvířete na jeho genech….

První psi byli domestikování zhruba před 15 000 lety, jejich společným předkem byl vlk. Následně začali lidé využívat různé psy k provádění odlišných úkolů, jakými bylo pasení dobytka, lov, tahání břemen, hlídání či zkrátka dělaní společnosti člověku.

Toto selektivní šlechtění začalo asi před 2000 lety. Klasifikace jednotlivých psích plemen však započala až mnohem později. Jména, která používáme pro moderní plemena, jsou stará méně než 160 let.

Vědci z National Human Genome Research Institute (Národního institutu pro výzkum lidského genomu), který spadá pod National Institutes of Health (Národní institut zdraví), sídlícího v americké Bethesdě, podrobili zkoumání genom 4 000 čistokrevných, rasově smíšených i divokých psů.

A odhalili 10 genetických linií psů, z nichž pocházejí moderní psí rasy. Genetické variace shlukovaly různé rasy na základě toho, jakou roli jejich předci hráli v lidské historii, do následujících skupin:

honič, španěl, ohař, tažný pes, retrívr, teriér, pastevecký pes, špic, dingo a chrt.

Zdroj: Pixabay

Chování versus DNA

Pastevečtí psi, kteří dříve pracovali s dobytkem, patří k nejsnáze vycvičitelným psům, mají nízkou úroveň agresivity i dravého pudu, nicméně mají silný sklon seskupovat své majitele, a zejména skupiny malých dětí do stáda.

Kromě silného pasteveckého instinktu potřebovali původní pastevci i přesnou kontrolu nad svými pohyby, protože změny jejich polohy mohly hnát stádo jiným směrem. Emily Dutrowová, vědecká pracovnice NHGRI, která se podílela na výzkumu, k tomu říká:

„Zajímalo nás, zda toto chování, které se projevovalo u generací pasteveckých psů, mělo základ v psí DNA.“.

Spolu se svými spolupracovníky odhalila Dutrowová v DNA pasteveckých psů specifické geny, které souvisí s mozkovou aktivitou. Patří mezi ně geny, které spojují motorickou kontrolu se zrakem, a také geny, kterou jsou spojovány s mateřským instinktem myší, jež jim velí shromažďovat své vrhy.

Na druhou stranu nelze říci, že by například retrívři měli specifické geny, zatímco teriéři jiné. Genetická výbava všech psů je stejná, pouze v ní došlo u některých druhů psů k vystoupení některých specifických genů do popředí, tj.

staly se dominantními, zatímco jiné byly potlačeny v závislosti na činnosti, ke které byli tito lidmi po dlouhá staletí využíváni.

Štítky:
Související články
Příroda Zajímavosti 21.10.2026
Nejznámějším žralokem je bezpochyby velký bílý, který byl zejména v minulosti často nazýván lidožravý. Jde o silně stigmatizující označení. Ostatně lidské oběti si každoročně připisují i hroši, hadi či krokodýli a žádné z těchto zvířat nemá tak špatnou pověst jako právě žraloci. Do značné míry je to dáno tím, jak byli vyobrazeni v pop-kultuře, a […]
Příroda Zajímavosti 21.10.2026
Včela se řídí pudem a při pocitu ohrožení reaguje útokem. Kdyby její zbraň pronikla do vosího těla, mohla by ji zase vytáhnout. Jenže žihadlo zajelo do kůže, a ta má úplně jinou strukturu. Ven už ho statečná obránkyně nedostane. Včely jsou evolučně jedněmi z nejúspěšnějších živočichů. Tito zástupci blanokřídlého hmyzu se na modré planetě objevili […]
Příroda Zajímavosti 19.10.2026
Mnoho zvířat v Oceánii se řadí k těm vůbec nejzvláštnějším na světě. Prim mezi nimi hraje bezesporu ptakopysk podivný. Ovšem i ježurovití či vombati patří mezi velmi neobvyklé živočichy. Ježurovití jsou spolu s ptakopysky vejcorodí savci. Mláďata se líhnou z vajec, živí se však mateřským mlékem, které samice roní skrz kůži. Vyskytují na australském kontinentu […]
Zmínky o obřích hlavonožcích potápějících rybářské lodě byly dlouho považovány za námořnické pověry, než se ukázalo, že se zakládaly na pravdě. Nyní japonští vědci z Hokkaido University zanalyzovali fosilizované zobáky pradávných chobotnic, nalezené v Japonsku a na kanadském ostrově Vancouver, aby zjistili, že obří hlavonožci existovali už před zhruba 100 miliony let a mohli být […]
Příroda Zajímavosti 16.10.2026
Kanadští vědci objevili fenomén, který bourá hranici mezi životem a smrtí. Oddělené tkáně mořské okurky jménem Psolus fabricii se samy hojí, přijímají živiny z okolní vody, reagují na dotyk a ani po více než třech letech nejeví známky odumírání. To zpochybňuje základní představy o tom, co znamená být naživu, a otevírá otázku, zda nejde o […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz