Domů     Medicína
Když život nemá tvář…
Zdroj: Pixabay

Lidský obličej je z vědeckého pohledu unikátním „plátnem“, které ukrývá dva tucty svalů z každé strany, umožňující našemu okolí v nás číst. Co se však stane, když tvář nemá tvář?

Jistou formou tzv. obličejové slepoty, odborně označované jako prosopagnosie, trpí podle vědců v celosvětovém měřítku 2,5 % populace. Zatímco mírnější forma onemocnění spočívá v horším rozeznávání známých či blízkých, při vážném postižení mají jedinci problém identifikovat i sebe sama…

Následek zásahu?

Selektivní neschopnost rozpoznávat tváře byla zdokumentována již v 19. století. Nicméně samotný termín byl poprvé využit až v roce 1947 německým neurologem Joachimem Bodamerem (1910–1985).

V rámci své praxe popsal tři případy, včetně 24letého muže, který po střelném poranění v oblasti hlavy ztratil schopnost rozpoznat tváře přátel, rodiny a dokonce i svou vlastní. Byl však schopen své nejbližší identifikovat podle sluchu, hmatu či dalších vizuálních podnětů jako například chůze, postoje či gesta.

Jelikož byl výskyt prosopagnosie v dané době poněkud ojedinělý, odborná veřejnost onemocnění označila za vzácné a dala jej do souvislosti s vážnými úrazy mozku.

Každý padesátý

Pohled na věc změnil až rok 2007, kdy vědci z univerzity v německém Münsteru, v čele s Thomasem Grüterem zveřejnili v periodiku American Journal of Medical Genetics svůj výzkum. V něm mimo jiné uvedli, že jistou formou obličejové slepoty trpí každý padesátý člověk – což jen ve Spojených státech amerických činí více než 5 milionů jedinců.

„To je ohromné množství,“ uvedl Grüter, který sám prosopagnosií trpí. Za důvod, proč dlouhá léta vědci nebyli schopni odhalit přesný počet nemocných, přisuzuje skutečnosti, že většina jedinců umí svůj „handicap“ velmi dobře maskovat.

U svých přátel, kolegů nebo rodiny se soustředí na barvu hlasu, účes nebo styl chůze a zvyky.

Dědičnost na scéně

Grüterovy studie se zúčastnilo celkem 689 místních středoškoláků a studentů medicíny, přičemž obličejovou slepotu se podařilo diagnostikovat u 17 z nich. Detailnější výzkum následně ukázal, že v rámci vyselektované „sedmnáctky“ mělo čtrnáct jedinců nejméně jednoho blízkého příbuzného trpícího stejným onemocněním.

Ze vzorce dědičnosti Grüter společně se svým týmem odvodil, že za prosopagnosií může stát poškození jednoho dominantního genu. To znamená, že pokud jej v sobě jeden z rodičů nosí, dítě má v tu chvíli 50% šanci, že nemoc zdědí.

„Je to jako dyslexie. Vím, co je to tvář, ale je opravdu těžké z ní číst. Je to jako jít do kopce proti větru“ uvedla v roce 2010 Heather Sellersová, autorka knihy s názvem „You Don’t Look Like Any I Know.“.

Více se dočtete v čísle 1/2023, které je na stáncích již od 15. prosince. 

reklama
Související články
Píše se rok 2023 a lidstvo znovu stojí na prahu technologické revoluce. Tentokrát s umělou inteligentní tváří. Zatímco nedávno AI bodovala na sociálních sítích, dnes dobývá průmysl i medicínu… Žijeme v době, kdy jsme každý den zahlceni desítkami a stovkami nových dat. Není však v našich silách je všechna zpracovat. A v medicíně to platí dvojnásob. […]
Že jsou vymýcené? To je relativní už jen s ohledem na tající věčně zmrzlou půdu, která může vydat kdejaké překvapení. Pravé neštovice navíc mají několik blízkých příbuzných a loňský poplach kolem těch opičích mohl být jen varovnou výstrahou. Datum 8. května 1980 vám asi nic neříká, přesto to byl významný den pro celé lidstvo. Oficiálně […]
Velmi často se mluví o tom, jak jsou zdravý jídelníček a dostatek pohybu důležité pro naše fyzické zdraví. Nyní se ukazuje, že zdravý životní styl je významný i pro duševní zdraví člověka. Studie provedená vědci z University of Cambridge a dalších významných světových univerzit naznačuje, že se podstatným způsobem podílí na snížení rizika rozvoje deprese. […]
Významná hrozba pro lidské zdraví… i tak by se dala označit antibiotická rezistence, ke které podle nejnovější studie velkou měrou přispívá také nestále se zhoršující kvalita ovzduší. Své závěry mezinárodní tým vědců z Velké Británie a Číny postavil na údajích z více než stovky zemí nashromážděných za dvě desetiletí. „Naše analýza představuje silný důkaz, že […]
Česká republika se drží na předních příčkách žebříčku výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku na světě. Ačkoliv je nádor ve střevě chirurgicky odstranitelný, zákeřnost této diagnózy spočívá v tom, že malé množství rakovinných buněk původní tumor opustí a založí novou rakovinu v životně důležitých orgánech. Tomu se nyní snaží zabránit španělští vědci. Kolorektální karcinom je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz