Domů     Medicína
Když život nemá tvář…
Zdroj: Pixabay

Lidský obličej je z vědeckého pohledu unikátním „plátnem“, které ukrývá dva tucty svalů z každé strany, umožňující našemu okolí v nás číst. Co se však stane, když tvář nemá tvář?

Jistou formou tzv. obličejové slepoty, odborně označované jako prosopagnosie, trpí podle vědců v celosvětovém měřítku 2,5 % populace. Zatímco mírnější forma onemocnění spočívá v horším rozeznávání známých či blízkých, při vážném postižení mají jedinci problém identifikovat i sebe sama…

Následek zásahu?

Selektivní neschopnost rozpoznávat tváře byla zdokumentována již v 19. století. Nicméně samotný termín byl poprvé využit až v roce 1947 německým neurologem Joachimem Bodamerem (1910–1985).

V rámci své praxe popsal tři případy, včetně 24letého muže, který po střelném poranění v oblasti hlavy ztratil schopnost rozpoznat tváře přátel, rodiny a dokonce i svou vlastní. Byl však schopen své nejbližší identifikovat podle sluchu, hmatu či dalších vizuálních podnětů jako například chůze, postoje či gesta.

Jelikož byl výskyt prosopagnosie v dané době poněkud ojedinělý, odborná veřejnost onemocnění označila za vzácné a dala jej do souvislosti s vážnými úrazy mozku.

Každý padesátý

Pohled na věc změnil až rok 2007, kdy vědci z univerzity v německém Münsteru, v čele s Thomasem Grüterem zveřejnili v periodiku American Journal of Medical Genetics svůj výzkum. V něm mimo jiné uvedli, že jistou formou obličejové slepoty trpí každý padesátý člověk – což jen ve Spojených státech amerických činí více než 5 milionů jedinců.

„To je ohromné množství,“ uvedl Grüter, který sám prosopagnosií trpí. Za důvod, proč dlouhá léta vědci nebyli schopni odhalit přesný počet nemocných, přisuzuje skutečnosti, že většina jedinců umí svůj „handicap“ velmi dobře maskovat.

U svých přátel, kolegů nebo rodiny se soustředí na barvu hlasu, účes nebo styl chůze a zvyky.

Dědičnost na scéně

Grüterovy studie se zúčastnilo celkem 689 místních středoškoláků a studentů medicíny, přičemž obličejovou slepotu se podařilo diagnostikovat u 17 z nich. Detailnější výzkum následně ukázal, že v rámci vyselektované „sedmnáctky“ mělo čtrnáct jedinců nejméně jednoho blízkého příbuzného trpícího stejným onemocněním.

Ze vzorce dědičnosti Grüter společně se svým týmem odvodil, že za prosopagnosií může stát poškození jednoho dominantního genu. To znamená, že pokud jej v sobě jeden z rodičů nosí, dítě má v tu chvíli 50% šanci, že nemoc zdědí.

„Je to jako dyslexie. Vím, co je to tvář, ale je opravdu těžké z ní číst. Je to jako jít do kopce proti větru“ uvedla v roce 2010 Heather Sellersová, autorka knihy s názvem „You Don’t Look Like Any I Know.“.

Více se dočtete v čísle 1/2023, které je na stáncích již od 15. prosince. 

Související články
Dlouhá léta bylo slepé střevo považováno za zbytečný evoluční přežitek – orgán, který je nám prakticky k ničemu, ale umí potrápit, když se zanítí. Nové vědecké poznatky však ukazují, že je zřejmě důležitější, než se zdálo. Proč ho potřebujeme? Slepé střevo vzniklo u člověka tím, že tenké střevo neústí do tlustého přímo na jeho počátku, […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Mluví se o nich jako o svatém grálu. Lék Ozempic, primárně určený na léčbu diabetu 2. typu, a další podobného typu se ukázaly jako spása pro všechny lidi s nadváhou a obezitou. Prootže se po nich hubne. Ukazuje se, že chrání i před kardiovaskulárními onemocněními, a dokonce by si měly poradit i s Alzheimerovou nemocí. […]
V lidském těle probíhá řada procesů, které zajišťují jeho správné fungování. Českým vědcům se podařilo zjistit, že rakovinné buňky umí jeden z těchto procesů zneužít ve svůj prospěch, což jim umožňuje snadněji se v těle šířit. Dobrou zprávou je, že by tento objev mohl přispět k vývoji nových postupů protirakovinné léčby. Pro fungování lidského těla […]
Medicína Příroda 26.6.2025
Světově uznávaný botanik a vědec Roman Pavela přichází s trojicí nových bylinných čajů, které spojují tradiční znalosti s moderním výzkumem. Ve spolupráci s firmou Rakytník Cvrček připravil směsi zaměřené na duševní pohodu, trávení a hubnutí i ženské zdraví. Všechny čaje mají vědecky ověřené účinky a navazují na předchozí úspěšné produkty, které si získaly oblibu nejen […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz