Domů     Vesmír
K Zemi míří extrémně silný rentgenový paprsek
Matěj Soukup 14.12.2022
Zdroj: Pixabay

Astronomové určili zdroj neuvěřitelně jasného rentgenového signálu AT 2022cmc, který byl objeven na začátku letošního roku na zařízení Zwicky Transient Facility v Kalifornii. Zjištění, která byla zveřejněna v časopise Nature Astronomy, naznačují, že pravděpodobně pochází z proudu hmoty, který vychází ze supermasivní černé díry rychlostí blízkou rychlosti světla..

Tým vědců se domnívá, že paprsek je produktem černé díry, která začala pohlcovat blízkou hvězdu a uvolnila při tom obrovské množství energie. Jejich zjištění by mohla vrhnout nové světlo na to, jak se masivní černé díry živí a rostou.

Dr. Matt Nicholl, docent na Birminghamské univerzitě, uvedl: „V tomto případě se jednalo o velmi zajímavý objev: Naše pozorování nám prozradilo, že zdroj onoho paprsku je horký: kolem 30 000 stupňů.

Pozorovali jsme však také určitou absorpci světla galaxií v místě, kde k této události došlo. Tyto absorpční čáry byly silně posunuty směrem k červenějším vlnovým délkám, což nám napovědělo, že tato galaxie byla mnohem dál, než jsme očekávali.“.

Přímo k Zemi?

Jak se mohla tak vzdálená událost objevit na naší obloze tak jasná? Tým tvrdí, že černá díra může směřovat přímo k Zemi, díky čemuž se paprsek z ní vycházející jeví jasnější, než kdyby směřovala jiným směrem.

Tento efekt se nazývá „Dopplerovo zesílení“ a je podobný jevu, kdy přibližující se sanitku slyšíme silněji, než když se od nás vzdaluje.

AT 2022cmc je čtvrtým takovým jevem, který byl kdy detekován, a prvním takovým od roku 2011. Po prvním objevu AT 2022cmc se tým zaměřil na signál pomocí rentgenového teleskopu NICER (Neutron Star Interior Composition ExploreR), který pracuje na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.

„První tři dny to vypadalo docela normálně,“ vzpomíná Dheeraj Pasham, který byl prvním autorem studie. „Pak jsme se na to podívali rentgenovým teleskopem a zjistili jsme, že zdroj je stokrát silnější než nejsilnější dosvit gama záblesku.“.

Hledáme další?

Dr. Benjamin Gompertz provedl analýzu těchto záblesků. Záblesky gama záření, jakkoli jsou jasné, produkují pouze tolik světla, kolik může produkovat kolabující hvězda. Protože AT 2022cmc byl tak jasný a trval tak dlouho, věděli jsme, že ho musí pohánět něco opravdu obrovského – supermasivní černá díra.“ Vědci doufají, že s využitím nových teleskopů, které jsou v současnosti stále ve vývoji, se jim podaří detekovat další podobné jevy a lépe se zaměřit na způsob, jakým masivní černé díry pohlcují hvězdy.

Související články
Vesmír 31.5.2026
Saturn bezesporu patří mezi nejkrásnější objekty sluneční soustavy, ale desítky let zároveň mátl astronomy jednou zvláštní záhadou. Zdálo se totiž, že délka jeho dne kolísá. Jedna měření naznačovala, že planeta rotuje rychleji, jiná naopak pomaleji, přičemž takové chování nedávalo příliš smysl. Planeta velikosti Saturnu si přece nemůže jen tak zrychlovat a zpomalovat otáčení. Od Webbova […]
Vesmír 23.5.2026
Když vědci z NASA v srpnu 2025 zachytili rádiový signál přicházející ze Slunce, zpočátku se nad ním nijak zvlášť nepozastavili. Rádiové erupce se na Slunci objevují poměrně běžně a většinou během několika hodin nebo dnů zmizí. Jenže tentokrát se stalo něco nečekaného. Signál přetrval neuvěřitelných 19 dní a vytvořil nový rekord. Dosud zaznamenaný nejdelší podobný […]
Vesmír 17.5.2026
Mléčná dráha bývala dlouho vykreslována jako klidný a elegantní spirální disk, který se beze spěchu rovnoměrně otáčí kolem svého středu. Evropská kosmická sonda Gaia však toto chápání našeho širšího domova do značné míry obrátila naruby. Díky nejpřesnějšímu mapování hvězd v dějinách astronomie Gaia odhalila galaxii plnou pohybu, vlnění a pozůstatků dávných srážek. Nový katalog, který […]
Vesmír 9.5.2026
Pomocí Webbova teleskopu astronomové pořídili dosud nejdetailnější snímky planety mimo naši Sluneční soustavu. Exoplaneta LHS 3844 b obíhá kolem červeného trpaslíka asi 49 světelných let od Země a čerstvá pozorování naznačují, že těleso zřejmě postrádá atmosféru, přičemž jeho povrch připomíná rozpálenou kamennou pustinu podobnou Merkuru. LHS 3844 b patří mezi takzvané superzemě. Je asi o […]
Vesmír 7.5.2026
Major Aleš Svoboda, záložní astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) a bojový pilot Armády ČR, úspěšně dokončil třetí a závěrečnou fázi základního astronautského výcviku v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem. Česká republika zároveň jedná o dalších krocích směřujících k realizaci národní mise v roce 2027. Základní astronautský výcvik, který Aleš Svoboda absolvoval mezi podzimem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz