Domů     Vesmír
Hyperaktivní Slunce: Budou superbouře a polární záře častější?
Veronika Tyrková 10.7.2024
FOTO: Unsplash

V květnu patřil obzor polárním zářím, které se v podobné intenzitě opakují jednou za 500 let. Zatímco se svět kochal, naše planeta čelila nejsilnější geomagnetické bouři za více než 20 let. Podle vědců šlo ale jen o ochutnávku toho, co nás čeká v nejbližších letech. Žhavme foťáky, chraňme elektroniku, Slunce se dostává do ráže..

Mezi 3. a 9. květnem hromadně explodovaly shluky slunečních skvrn ze dvou aktivních oblastí na Slunci a uvolnily obrovské množství rentgenového, ultrafialového a gama záření – NASA během týdně napočítala 82 „pozoruhodných“ erupcí.

Výbuchy odfoukly velký mrak slunečního větru tvořeného proudem částic napříč sluneční soustavou. V cestě jim stála také naše planeta. Magnetické pole Země, vymyšlené k ochraně života před většinou těchto aktivit, se muselo mimo jiné potýkat s miliardou tun plazmatu vyplivnuté výrony koronální hmoty, cestujícího téměř 150 milionů km ze Slunce.

Výsledkem byla bouře skutečně historických rozměrů – „extrémní“ podle stupnice měřící geomagnetické bouře, „superbouře“ podle indexu změn magnetického pole Země.

Magnetické škatulata

Slunce se v současnosti blíží k vrcholu svého 11letého cyklu označeného číslem 25, který započal v prosinci 2019 slunečním minimem. O pravidelnosti ale nemůže být řeč. Jeden sluneční cyklus může trvat 8 i 14 let a lišit se také intenzitou.

Poháněn je magnetickým polem hvězdy, které se přibližně každých 11 let překlopí – sever se stane jihem a naopak. K podobnému „přepólování“ dochází i u Země, ale v mnohem delších časových intervalech – naposledy před 780 000 lety.

Právě s blížícím se vrcholem se pojí také zvýšená aktivita Slunce. A jak se zdá, je mnohem bouřlivější, než se pro cyklus 25 původně předpokládalo. „V podstatě jsme zaznamenali aktivitu kosmického počasí ve všech třech kategoriích:

od slunečních erupcí přes radiační bouře až po geomagnetické bouře, které svět viděl 10. až 11. května,“ uvedl Shawn Dahl z Národního ústavu pro oceán a atmosféru (NOAA), který se specializuje na předpovídání kosmického počasí.

Bouřková sezóna

Tyto nebeské ohňostroje by podle vědců mohly být začátkem roky trvajících sérií podobných podívaných. Velký počet pozorovaných slunečních skvrn naznačuje, že současný sluneční cyklus vyvrcholí brzy, pravděpodobně ještě letos.

K největším bouřím ale obvykle dochází měsíce až roky po tomto oficiálním vrcholu. Jak dodal Dahl: „Předpokládáme, že po celý letošní rok, celý rok 2025 a dokonce i v roce 2026 budeme vystaveni nejvyššímu riziku další takové události.“ To znamená také hrozbu potenciálně ničivých geomagnetických bouří.

Nejsilněji zaznamenaný jev tohoto druhu, tzv. Carringtonova událost, v roce 1859 způsobil polární záři v nízkých zeměpisných šířkách a požáry telegrafních stanic. V současnosti, kdy na satelitní komunikaci závisí každodenní chod lidské společnosti, by mohla mít dalekosáhlejší důsledky.

A přece se letošní sluneční bouře považuje za nejúspěšněji zvládnutou extrémní bouři kosmického počasí v historii. Zásluhu nese pokrok, k jakému v oblasti předpovídání kosmického počasí došlo v posledních letech.

Poskytovatelé technologií jsou si nyní tohoto fenoménu dobře vědomi a zahrnují ho do svého plánování.

Nové perspektivy

Kosmické agentury proto provozují několik sond, určených ke studiu naší nejbližší hvězdy, mezi nimi například po téměř 30 letech pomalu dosluhující SOHO, novější Solar Orbiter či Parkerovu sluneční sonda, zkoumající sluneční korónu z bezprecedentní blízkosti.

Další mise jako Cluster nebo Swarm zase měří účinky sluneční aktivity na zemskou magnetosféru. V nadcházejících letech plánuje Evropská kosmická agentura (ESA) vypustit sondu Smile, která bude studovat dynamické interakce mezi slunečním větrem a zemskou magnetosférou.

Ke znalostem o Slunci přispívá také čtyřmetrový sluneční dalekohled Daniel K. Inouye na havajském ostrově Maui. Skutečný přelom se ale očekává s odstartováním mise ESA Vigil v roce 2031, která bude monitorovat skryté sluneční oblasti s potenciálně nebezpečnou aktivitou až několik dní předtím, než se otočí do zorného pole Země.

Data bude přitom vysílat nepřetržitě a tím může poskytnout varování před závažnými událostmi kosmického počasí až s pětidenním předstihem.

Související články
Vesmír 15.2.2025
V hlubinách Středozemního moře fyzici zaznamenali stopu subatomární částice, která se obvykle řítí vesmírem neuvěřitelnou rychlostí. Jedná se o nejenergetičtější neutrino, jaké bylo kdy na Zemi zaznamenáno, a vědci nemají tušení, odkud přišlo. „To, co jsme objevili, je podle našeho názoru nejenergetičtější neutrino, jaké kdy bylo na Zemi detekováno,“ uvedl fyzik z Amsterdamské univerzity Paul […]
Vesmír Zajímavosti 14.2.2025
Ve filmu Andělé a démoni natočeném podle thrilleru Dana Browna s Tomem Hanksem v hlavní roli ukradnou teroristé antihmotu, aby s její pomocí vyhladili Vatikán. Ačkoliv se vědci chystají antihmotu přepravovat náklaďákem po Evropě, filmová situace naštěstí nastat nemůže. Přepravované množství bude příliš malé na to, aby vyvolalo rozpoznatelnou explozi. Přesto si přeprava žádá pečlivou […]
Vesmír 9.2.2025
Vědci z ESA i NASA velmi pozorně a pečlivě sledují asteroid 2024 YR4, jehož délka se odhaduje na 40 až 90 metrů. Na stole je totiž možnost, že by se mohl 22. prosince 2032 srazit se Zemí. Pravděpodobnost impaktu se však neustále mění a to jak směrem nahoru, tak dolů. Koncem ledna byla šance na […]
Stavba rakety, která dopraví lidstvo zpět na Měsíc, je jedním z největších inženýrských výkonů moderní doby. Program Artemis, vedený NASA, připravuje start superrakety SLS (Space Launch System), která vynese kosmickou loď Orion na cestu kolem Měsíce. Podívejme se krok za krokem, jak se sestavuje tento obří nosič, který jednou dopraví astronauty nejen na Měsíc, ale […]
Vesmír 1.2.2025
Vzorky asteroidu Bennu, které na Zemi dopravila sonda OSIRIS-REx, obsahují základní stavební kameny života. Podle nejnovějšího oznámení NASA byl v materiálu nalezen kompletní soubor pěti nukleových bází tvořících DNA a RNA, stejně jako 14 z 20 aminokyselin běžně se vyskytujících v pozemských proteinech. Největším překvapením je však jejich struktura. Zatímco život na Zemi preferuje levotočivé […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz