Domů     Příroda
Chování vašeho psa ovlivňují jeho geny, nikoliv rasa!
Zdroj: Pixabay

Při výběru psa se jeho noví majitelé zaměřují především na jeho rasu. Jak je zvíře velké, kolik bude vážit, případně jakou má, na základě své rasy, povahu. Jenže vědci teď zjistili, že více než na rase závisí chování zvířete na jeho genech….

První psi byli domestikování zhruba před 15 000 lety, jejich společným předkem byl vlk. Následně začali lidé využívat různé psy k provádění odlišných úkolů, jakými bylo pasení dobytka, lov, tahání břemen, hlídání či zkrátka dělaní společnosti člověku.

Toto selektivní šlechtění začalo asi před 2000 lety. Klasifikace jednotlivých psích plemen však započala až mnohem později. Jména, která používáme pro moderní plemena, jsou stará méně než 160 let.

Vědci z National Human Genome Research Institute (Národního institutu pro výzkum lidského genomu), který spadá pod National Institutes of Health (Národní institut zdraví), sídlícího v americké Bethesdě, podrobili zkoumání genom 4 000 čistokrevných, rasově smíšených i divokých psů.

A odhalili 10 genetických linií psů, z nichž pocházejí moderní psí rasy. Genetické variace shlukovaly různé rasy na základě toho, jakou roli jejich předci hráli v lidské historii, do následujících skupin:

honič, španěl, ohař, tažný pes, retrívr, teriér, pastevecký pes, špic, dingo a chrt.

Zdroj: Pixabay

Chování versus DNA

Pastevečtí psi, kteří dříve pracovali s dobytkem, patří k nejsnáze vycvičitelným psům, mají nízkou úroveň agresivity i dravého pudu, nicméně mají silný sklon seskupovat své majitele, a zejména skupiny malých dětí do stáda.

Kromě silného pasteveckého instinktu potřebovali původní pastevci i přesnou kontrolu nad svými pohyby, protože změny jejich polohy mohly hnát stádo jiným směrem. Emily Dutrowová, vědecká pracovnice NHGRI, která se podílela na výzkumu, k tomu říká:

„Zajímalo nás, zda toto chování, které se projevovalo u generací pasteveckých psů, mělo základ v psí DNA.“.

Spolu se svými spolupracovníky odhalila Dutrowová v DNA pasteveckých psů specifické geny, které souvisí s mozkovou aktivitou. Patří mezi ně geny, které spojují motorickou kontrolu se zrakem, a také geny, kterou jsou spojovány s mateřským instinktem myší, jež jim velí shromažďovat své vrhy.

Na druhou stranu nelze říci, že by například retrívři měli specifické geny, zatímco teriéři jiné. Genetická výbava všech psů je stejná, pouze v ní došlo u některých druhů psů k vystoupení některých specifických genů do popředí, tj.

staly se dominantními, zatímco jiné byly potlačeny v závislosti na činnosti, ke které byli tito lidmi po dlouhá staletí využíváni.

Štítky:
Související články
Mexiko aktuálně sužují vysoké teploty, které atakují nebezpečnou hranici 50 stupňů Celsia. Příliš žhavé dny však nemají dopad pouze na lidskou populaci, ale i na tu zvířecí… Podle odborníků totiž na jihovýchodě země v posledních týdnech zemřelo téměř sto vřešťanů. Za běžných podmínek jsou jejich domovem koruny stromů, nyní se však desítky mexických vřešťanů nacházejí […]
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách. […]
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz