Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty MENDELU, který se dlouhodobě věnuje problematice plýtvání potravinami v domácnostech, zjistil, jaké množství potravin končí ve směsném komunálním odpadu.

Průměrně je to 36,4 kilogramů za rok, v sídlištní zástavbě pak až 53 kilogramů na osobu. .

Nyní se chtějí zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a využít. Nový tříletý výzkum podpořila částkou 6 milionů korun Grantová agentura Gregora Johanna Mendela.

Kam s ním?

Výzkumníci se zaměřili na systém shromažďování potravinového odpadu v podmínkách městských sídlišť, kde lidé vyhazují do směsného odpadu nejvíce potravin, protože nemají možnosti, jak potravinový odpad třídit.

V dotazníkovém šetření 87 % spotřebitelů uvedlo, že už potravinový odpad třídí nebo by třídit chtěli, ale 48 % z nich uvádí, že nemají kam. Za největší bariéru spotřebitelé považují nedostatek kontejnerů, zápach, přítomnost hlodavců a hmyzu.

Téměř ve všech případech (93 %) preferují vynášet odpad několikrát do týdne. Uvítali by sběrnou nádobu maximálně do vzdálenosti 100 metrů od bydliště (80 %), nejlépe přímo u nádob na směsný komunální odpad (48 %) nebo vedle kontejnerů na ostatní tříděný odpad (39 %).

„Vyhazovat přebytky by chtěli nejčastěji v biologicky rozložitelném sáčku, který by byl zdarma k dispozici v místě sběru, případně jim nečiní problém použít vlastní nádobu. Ochota nakupovat biologicky rozložitelné sáčky roste s výší příjmu domácnosti,“ uvedla Lucie Veselá, řešitelka projektu na PEF MENDELU.

Nový systém pro sídliště

Jedním z cílů multioborového projektu je doporučit pro česká sídliště nový systém shromažďování potravinového odpadu, který bude eliminovat nepříjemný zápach, případné infekce, výskyt hmyzu a hlodavců.

Odborníci zkoumají také nové cesty zpracování potravinového odpadu na principu cirkulární ekonomiky. „Experimenty, kterým se aktuálně odborníci věnují, by mohly napomoci k eliminaci spotřebiteli vnímaných bariér a zajistit lepší stav biologicky rozložitelného odpadu pro následné zpracování a využití.

Výzkumu jsou podrobeny nádoby pro sběr potravinového odpadu, bude navržena nejvhodnější varianta ke sběru potravinového odpadu v prostředí sídlišť,“ doplnila Martina Vršanská z Agronomické fakulty MENDELU.

Výzkumníci tak například testují přídavky vhodných přísad do sběrných nádob pro potravinový odpad, které by vedly k eliminaci zápachu, ale současně k zajištění mikrobiologické nezávadnosti potravinového odpadu do doby svozu.

Zaměřují se zejména na organické netoxické přírodní přísady, testují jejich optimální množství a dávkování, aby to bylo pro spotřebitele ekonomicky výhodné a co nejvíc komfortní.

Informační kampaň

Součástí projektu je i snaha informovat spotřebitele, jak mohou omezit produkci potravinového odpadu. Vědci použili různé způsoby informačních kampaní, včetně letáků nebo videí. Ve spolupráci s Univerzitou Karlovou vznikl vzdělávací projekt na přípravu interaktivních materiálů pro školy.

„Výsledkem by pak měla být pozitivní změna behaviorálních vzorců spotřebitele, kdy neplýtvat se stane novou normou, součástí každodenní rutiny a přirozeností, nad kterou nebudou muset přemýšlet,“ uvedla Veselá.

Materiály jsou určené žákům i učitelům a budou evaluovány na vybraných základních školách. Už v příštím roce tak budou dostupné všem dětem po celé republice. Osm okruhů vzdělávacího obsahu reflektuje místa, kde vznikají příčiny plýtvání nejčastěji, tedy nákup, skladování a zpracování potraviny.

Řeší plánování spotřeby, uvědomělý nákup bez podléhání akcím, uchování surovin, například využíváním papírových sáčků na chleba a pečivo místo mikrotenových, nebo možnosti zpracování nadbytku.

„Samotná interaktivní výuková média budou obsahovat kromě učebních textů a podpůrných multimédií i prvky, díky nimž udrží žáci zájem o učivo. Publikace nebudou sloužit jen k pasivnímu přijímání informací, ale naopak budou žáky během výuky aktivně zapojovat do procesu vzdělávání pomocí her, úkolů, cvičení, interaktivních grafů či animací,“ uvedl Igor Červený z Univerzity Karlovy.