Domů     Medicína
Nanosvět dokonalé RNA: Jak fungují viry?
Zdroj: Pixabay

Patří k nejmenším ze všech mikrobů na světě. Dokonce se o nich říká, že jsou tak malé, že by se na špendlíkovou hlavičku vešlo 500 milionů rhinovirů, jež způsobují nachlazení. Jsou zcela jedinečné, jelikož se množí uvnitř buněk jiných živých tvorů. Co vše o virech (ne)víme?.

Nachází se na kůži, drží na površích nebo si jen tak volně poletují vzduchem. Jejich stavba je jednoduchá, síla a infekčnost ovšem nezměrná. Právě tyto neviditelné organismy způsobily jedny

z nejstrašnějších epidemií, které se kdy přehnaly světem, a sehrály mimořádně důležitou, byť stále ještě úplně nedoceněnou roli, v dějinách lidstva. Jen virus neštovic pomohl Hernánu Cortézovi (1485–1547) ovládnout Aztéckou říši a posléze umožnil kolonistům podmanit si Severní Ameriku.

Poměrně mladý výzkum

První RNA vir se podařilo identifikovat až v první polovině 50. let 20. století. Jednalo se o vir přenášený komáry způsobující život ohrožující krvácivé, horečnaté onemocnění – dnes známé jako žlutá zimnice.

Ačkoli od té doby molekulárně-biologické a diagnostické metody značně pokročily, a databáze RNA virů se rozrostly, stále jsou předmětem zájmu vědců z celého světa.

Útok? Cílený

Už samotný pohled do elektronového mikroskopu je fascinující. Umožňuje vidět viry ukryté v bílkovinném obalu, ve kterém se nachází genetický materiál ve formě DNA nebo RNA. Někdy jsou navíc obaleny lipidovou dvojmembránou – to ale pouze v případě, že si ji od hostitele „vypůjčí“.

Mechanismus a celkové fungování virů je totiž více než sofistikované. Aby mohly zaútočit, potřebují si ochočit buňky svého hostitele . Vědci tento „útok“ přirovnávají k principu zámku a klíče. Ve chvíli, kdy virový receptor přesně zapadne do receptoru buňky, má schopnost ji přesvědčit, aby jej transportovala skrze cytoplazmatickou membránu do svého nitra.

Buňky jako obránce

Jednotlivé orgány a tkáně se skládají z nespočtu druhů vysoce specializovaných buněk, které od sebe odlišuje právě složení jednotlivých receptorů. Proto je každý virus specifický a napadá zcela jinou oblast těla – ať už jde o dýchací cesty, trávicí soustavu nebo játra.

Ve chvíli infikování organismu s ním jako první svádí boj napadené buňky. Nejdříve přichází na řadu samoočistný program. Pokud selže nezbývá nic jiného než destrukce, neboli buněčná smrt, která má vir zahubit.

Pokud ani obětování buňky nestačí, přebírá funkci ochranného štítu imunitní systém.

Zdlouhavá a problematická

Samotná léčba virových onemocnění je běh na dlouhou trať, jelikož lze léčit pouze symptomy – horečku, bolesti kloubů, kašel či rýmu. Antibiotika jsou v tomto případě zcela zbytečná, bohužel se mnohdy předepisují.

Nejúčinější antivirovou obranu představuje preventivní očkování. V případě systémových virových infekcí, které napadajících celé tělo, je ale možné nasadit léčiva, jež specificky blokující některý virový enzym, virostatika. Jejich cílem je zamezit množení viru v hostitelské buňce.

Související články
Medicína 19.11.2026
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
Medicína 11.11.2026
Drobné plastové částice dnes všichni vdechujeme se vzduchem a vědci je nacházejí přímo v lidských plicích. Nejnovější evropské výzkumy ukazují, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Může se jednat o příčinu nádorového onemocnění? Výzkumné týmy prezentující své výsledky na kongresu Evropské respirační společnosti (ERS) v Barceloně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz