Domů     Historie
Staří Mayové: Předchůdci Kopernika a Galilea
Zdroj: Wikimedia Commons, Frederick Catherwood

Střední Ameriku vojensky, kulturně i technologicky ovládali po 1200 let, dokud je nepřemohlo úmorné sucho. V období největšího rozmachu položili základy oborů astronomie, matematiky i stavitelství, čímž pomyslnou studnici vědomostí naplnili doslova po okraj. A současní vědci z ní pijí dosud….

Jejich znalosti zdaleka předčily dobu i největší kapacity astronomie v čele s Mikulášem Koperníkem (1473–1543) nebo Galileem Galileim (1564–1642). Pouze z pravidelného pozorování oblohy dokázali popsat cykly Měsíce a Venuše nebo určit zatmění Slunce.

Draví Španělé

Zatímco jejich znalosti byly fenomenální, osud už nikoli. Po příchodu Španělů v roce 1500 totiž nastalo dlouhé a nelítostné období prolívání krve. Na pozadí boje o vlastní existenci zároveň docházelo k ničení mayských znalostí a kultury, které dobyvatelé toužili proměnit v prach a zadupat do země.

reklama

Za bedlivého dozoru kněží proto probíhalo pálení hustě pomalovaných knih z kůrového papíru, tzv. kodexů. Jen jakýmsi zázrakem se v první polovině 18. století podařilo objevit první ze čtyř dochovaných prekoloniálních svazků.

Stalo se tak v Drážďanech, za značného přispění ředitele tehdejšího Drážďanské Královské knihovny Johanna Christiana Götzeho (1692–1749).

Úsilí pana knihovníka

Trvalo však dalších 104 let (do roku 1848) než byl cenný artefakt a jeden z mála svědků mayské minulosti představen veřejnosti. Nedlouho poté započala éra jeho horlivého zkoumání, ve které sehrál hlavní roli německý knihovník a amatérský matematik Ernst Förstemann (1822–1906).

reklama

Byl to právě on, komu se podařilo rozluštit kalendářní část textu, včetně mayských číslic. Uvedené časové intervaly poté přisoudil k pohybům planety Venuše, jejíž synodický oběh kolem Slunce odhadli staří Mayové na 584 dní.

Dále listina obsahovala heliakální východy „bohyně lásky“, což je doba, kdy se Venuše poprvé objevuje jako Jitřenka na obloze před východem Slunce. Förstemannovi se podařilo identifikovat i několik podrobných údajů o pohybu Marsu a Jupiteru.

Od té chvíle se Mayové stali středobodem zájmu archeologů i historiků z celého světa.

Chřestýš nebo vzpomínka?

Dnes už víme, že mayská komunita přijala soubor matematických konceptů, jež propojila s nebeskými událostmi, které posléze ovlivňovaly nejen osobní rituály, ale také společenské dění nebo architekturu.

reklama

Zdrojem „inspirace“ však byly kromě planet i hvězdy. K hojně pozorovatelným patřila zejména hvězdokupa Plejády, jež se zjevovala na obloze vždy společně s obdobím dešťů. Její přechod na denní oblohu zároveň označoval konec 52letého kalendářního období.

Ačkoli některé současné mayské kmeny označují Plejády za „ocas chřestýše“, posvátný spis Popol Vuh je vnímá jako pozůstatek skupiny nazvané „Čtyři sta mladíků“, kteří po prohrané bitvě s netvorem vstoupili na nebe právě v podobě hvězd. Mayové identifikovali také další dvě souhvězdí – Štír a Orion.

Jedním ze souhvězdí, které se Mayům podařilo identifikovat byl i Štír. Zdroj: Wikimedia Commons, ESA

Co okno, to jiná planeta

Hvězdná symbolika zanechala silný otisk také v architektuře. Zejména ve významných metropolích byly jednotlivé stavby budovány tak, aby odrážely domnělou podobu vesmíru… anebo, aby brána, hlavní dveře či okna vybraného monumentu umožňovaly sledovat východ a západ jednotlivých hvězd.

Palác v Uxmalu sloužil kupříkladu k pozorování Venuše, zatímco El Caracol v Chichén Itzá kdysi fungoval jako observatoř, kde bylo každé okno využíváno k pozorování určitého typu planety.

Zapomenutá pozůstalost

Speciální kapitolu v mayských astronomických dějinách tvořily východy slunce. Právě tato vášeň se stala v roce 2021 předmětem rozsáhlého výzkumu, kde hlavní roli sehrála data získaná z LIDARu. S jejich pomocí došlo k identifikaci 478 menších pravoúhlých komplexů podobného stáří roztroušených kolem města Veracruz a státu Tabasco.

Veškeré bádání se odehrávalo pod vedením Takeshi Inomaty z University of Arizona, jež se společně s týmem dopracoval k překvapivému závěru. Většina staveb nejenže měla podobnou orientaci, ale s největší pravděpodobností byla spojena právě s východem slunce v konkrétních datech.

V upřesňující studii navázal spolupráci s archeoastronomem Anthonym Avenim z Colgate University. Jeho cíl? Opětovná analýza lidarových map ve snaze odhalit, o jaké východy žhnoucí hvězdy Mayové jevili zájem.

Chichén Itzá patří k nejvýznamnějším střediskům mayské kultury. Při jarní a podzimní rovnodennosti zde západy slunce vytváří působivou podívanou. Zdroj: Pixabay

Měsíc pod drobnohledem?

Jistou nápovědu o aktivitách kněží či vzdělanců žijících na poloostrově Yucatán poskytují dochované nápisy a malby. Svědkem intenzivního astronomického bádání se stalo například bývalé město Copán, ležící nedaleko Hondurasu.

Zde se na počátku 20. století podařilo objevit několik rytin, jež podle odborníků obsahují jeden „vzorec“ sloužící pro pozorování Měsíce. Unikátním faktem ovšem je, že se od dnešních hodnot liší o pouhých 30 sekund za měsíc.

Následně se stejné uskupení čísel, jen v přesnější podobě, podařilo objevit ve městě Palenque v jižním Mexiku.

Speciální skupinka

Další archeologické úspěchy se pojí s osobami samotných astronomů. V roce 2012 se odbornému týmu podařilo v Xultúnu v Guatemale nalézt nástěnnou malbu, jejíž rodokmen sahá pravděpodobně do 9. století. A hlavní motiv?

Skupina uniformovaných učenců obklopující vládce města. Na přilehlých stěnách se dále nachází stejný druh lunárních výpočtů jako v Palenque. Podle Davida Stuarta, epigrafa působícího na University of Texas, měli tito „specialisté“ za úkol sledovat nebeské události i rituální kalendáře.

Do jejich pravomocí zároveň spadala komunikace napříč městy i následné generování dnes již dávno zmizelých výpočtů. „Záznamy, které vidíme, naznačují existenci knihoven záznamů astronomických vzorů,“ uvedl Stuart.

Podle něj data panovníci využívali především k předvídání či výběru budoucích významných dat.

reklama
Související články
Pomocí malé skřínky byl schopen manévrovat modelem lodičky, a to bez jakéhokoliv viditelného spojení. Vědecké kouzlo, které Nikola Tesla předvedl v Madison Square Garden vyvolalo senzaci. Jeho bezdrátové ambice ale byly mnohem větší. Nadšený profesor představoval druhákům pokrokový přístroj. Grammovo dynamo, které si nechal na Polytechnickou školu ve Štýrském Hradci v Rakousku přivézt až z Paříže, bylo vybaveno […]
Podivných dutých, kovových dvanáctistěnů s velkými otvory v každé ze stran a čepy v každém rohu, pocházejících z dob římské říše, bylo po celé Evropě nalezeno mnoho. Nikdo však netuší, k čemu tyto záhadné předměty sloužily. Nejnovější fragment římského dvanáctistěnu byl nedávno objeven v Belgii poblíž městečka Kortessem, jeho stáří je odhadováno na 1 600 […]
Vůle komunistických pohlavárů v Číně poroučí nejen větru, dešti, ale také i posmrtnému životu. Legislativní norma opravňuje stát rozhodovat o tom, kdo a zda může být novým převtělením dalajlámy. O jeho uznání pak musí buddhistické chrámy žádat v oficiálním reinkarnačním formuláři. Absurdní komedie? Ani ne… Linie spirituálních a později i politických vůdců Tibetu se ustanovila v 16. století, […]
Příběh o zvídavé Barunce, pomatené Viktorce a moudré babičce zná každý z nás… Život autorky, kterou považujeme za jednu z největších žen českých dějin, je však i po více než 160 letech obestřen hávem tajemství. Jaký byl její původ? Osud ikony a múzy české avantgardy Boženy Němcové (1820–1862) dodnes nepřestává fascinovat nejen milovníky literatury, ale […]
Touží sloužit vyšší autoritě, nebýt svázáni pozemským pozlátkem a hříchy. Chtějí rozjímat, a být v neustálém spojení s Bohem. Jak trnitá je cesta k mnišskému rouchu? Být mnichem znamená duchovně, fyzicky i filozoficky souznít s vybranou vírou. Jedním z důvodů proč se muži touží mnichy stát, je služba vyšší autoritě – ať už Bohu či […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz