Domů     Příroda
Nejstarší sekvenovaný rostlinný genom patří melounu
Zdroj: Creative Commons

Když vědci sekvenovali DNA semen nalezených během vykopávek v jeskyni Uan Muhuggiag na Sahaře, zjistili, že se jedná o semena jedné z nejstarších plodin v Africe, divokého melounu, která rozkousali pastevci ovcí z doby kamenné..

V 90. letech 20. století probíhaly v jeskyni Uan Muhuggiag, která se nachází na území dnešní Libye, archeologické vykopávky. Během nich zde byla nalezena 6 000 let stará semena, která spadla pravěkým pastevcům na zem během jídla.

Díky suchému a slanému vzduchu v jeskyni byla dobře zachována, což umožnilo vědcům z Královské botanické zahrady Kew Gardens v Londýně sekvenovat jejich DNA.

Zkoumání ukázalo, že semena pocházela z divokého melounu, jedné z nejstarších plodin v Africe. Objev nám tak přibližuje postupnou kultivaci melounu vodního (Citrullus lanatus), na jehož šťavnaté sladké dužnině si pochutnáváme v dnešní době.

Jeho latinský název v překladu znamená „jíst něco sladkého“, paradoxem ovšem je, že původní divoký meloun měl s velkou pravděpodobnostní neuvěřitelně hořkou dužninu.

Hořký divoký meloun

Vědci zjistili, že pastevci tento meloun s hořkou dužninou sbírali úmyslně a později se ho dokonce i pokoušeli kultivovat, což je v souladu s nálezy otisků zubů na některých nejstarších semenech objevených v Súdánu.

Na otázku, proč by někdo chtěl jíst semena z tak hořkého plodu, odpovídá Dorian Fuller, archeolog a botanik z University College London: „Často považujeme semena melounu nebo dýňová semínka za svačinu, není proto důvod, proč by v některých případech nemohly být rostliny pěstovány především pro semena.“.

Zdroj: Creative Commons

Semena tohoto melounu obsahovala vysoké množství jedlých tuků, navíc byla dobře skladovatelná a snadno přenosná, což se pastevcům dobytka v době kamenné více než hodilo. V rámci studie vědci sekvenovali i genom dalších desítek druhů vodních melounů, které byly součástí rozsáhlých sbírek Kew Gardens.

V samostatné studii pak výzkumníci identifikovali genetické mutace, které melounu daly jeho hořkost i jasně červenou dužninu. Zatím se jim ale nepodařilo zjistit, kdy přesně se divoký meloun začal podobat ovoci, které si dopřáváme my dnes.

I když preferujeme jeho sladkou dužinu, neměli bychom opomíjet ani melounová jadérka. Ta obsahuji vitamin A, B, C i E, kyselinu listovou, železo, draslík, hořčík, vápník a další minerální látky, jsou i zdrojem vlákniny.

Olej z melounových semínek pomáhá v prevenci a léčbě benigních nádorů, při léčbě zvětšené prostaty a nemocech močového ústrojí. Urychluje rovněž hojení ran a popálenin a zvyšují odolnost organismu vůči infekcím. V kosmetice se hodí na léčbu akné, urychluje růst vlasů a nehtů.

Štítky:
Související články
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda? Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci […]
V české části Krkonoš byl spatřen unikát. Po desítkách let se totiž do tamějších končin navrátil los evropský. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) je však předčasné spekulovat o tom, zda se losi v horách usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují. „Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz