Domů     Příroda
Podivuhodné chobotnice: Hraví, zlomyslní, ale hlavně vysoce inteligentní bezobratlí
Veronika Tyrková 15.5.2024
FOTO: Unsplash

V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách.

Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a zároveň se od nás v extrémně liší..

Je známým faktem, že mají chobotnice mezi bezobratlými živočichy neobvykle vysokou inteligenci, která je srovnatelná s inteligencí papoušků, krkavcovitých, šimpanzů nebo některých kytovců. Díky jejich nadprůměrné inteligenci někdy vytvářejí až anekdotické příhody.

Popudlivé chobotnice

Chobotnice a některé druhy ryb občas loví kořist spolu, protože je to pro ně výhodné jak z morfologické, tak strategické stránky. Při těchto příležitostech se stává, že chobotnice ryby praští, a to mimo jiné pravděpodobně i proto, aby je vyrušily a kořist tak získaly pro sebe.

Tým pod vedením Eduarda Sampaio z Lisabonské univerzity zaznamenal toto neobvyklé chování chobotnic modrých (Octopus cyanea) na pobřeží Izraele a Egypta v různá roční období. Spolupracující druhy ryb odstrčily chobotnice chapadlem při lovu v téměř 10 případech.

Z ekologického pohledu to dává určitý smysl, protože chobotnice při tom vynaloží minimum energie a získá okamžitou výhodu, zato rybu to může stát úlovek. Toto strkání do ryb má ale vedle ekologického i jiné vysvětlení – dle pozorování lze vyvodit, že – jednoduše řečeno – chobotnice do ryb strká jízlivě “jen tak“ za to, že jí jindy spolupracující ryba ukradla kořist a chce ji za to zároveň potrestat.

 Disciplína: vrh mušlí

Jak je známo, chobotnice umí využívat různé předměty, řešit logické hádanky a ledakterý problém celkem rychle vyřešit. U australského jihovýchodního pobřeží, když máme štěstí, můžeme sledovat, jak po sobě chobotnice sydneyské (Octopus tetricus) házejí mušle a bahno.

Na lokalitě Jervis Bay žije neobvykle velký počet chobotnic, takže behaviorální ekologové zde mají příležitost sledovat mezi nimi různé interakce.

Kromě období páření se běžně chobotnice nepotkávají, a tak je velice zajímavé pozorovat některé typy jejich chování. David Scheel s týmem procházeli záznamy chobotnic z několika dní a pozorovali třeba přes stovku případů házení mušlí.

Chobotnice k tomu používali svůj sifon, takže dokázaly házet předměty přes odpor vody celkem značnou rychlostí. Sifon k házení musely přizpůsobit speciálním natočením těla. Byly tak schopné mířit. Je potřeba si uvědomit, že házet věci ve vodě, a to i na malou vzdálenost, je velice těžké.

Fakt, že chobotnice trefily svůj cíl, tedy jinou chobotnici v 17 % případů, je skvělý výkon. Častěji házely mušle samice po samcích a dělo se tak často při snaze samce dotknout se samice nebo se s ní pářit.

Zároveň se dá říct, že naštvanější samice házely urputněji a přesněji než ty klidnější. A jak se to pozná? Agrese je u chobotnic obecně spojená se změnou barvy do tmavšího odstínu, a právě tato změna barvy předcházela daným hodům.

Autorka: Marika Davídková

 

 Více o chobotnicích se dočtete v čísle 6/2024.

Související články
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách. […]
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda? Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz