V současné době poletuje po střední a jižní Kalifornii zhruba 160 kondorů kalifornských. V 80. letech však jejich populace sotva odpovídala dvěma jedenáctkám na fotbalovém hřišti.

Aktuálně kondoři patří k vysoce ohroženým druhům. Jejich nepříznivá situace by se ale mohla v budoucnosti změnit. Vědcům ze zoologické zahrady v San Diegu se totiž podařilo objevit zajímavou skutečnost – samičky se dokážou bez problémů rozmnožit bez jakéhokoli přičinění samce.

Na mušce

Kondor kalifornský (Gymnogyps californianus) přitom patří k vysoce ohroženým druhům. Po příchodu Evropanů na západ totiž došlo k jejich masivnímu lovení a odchytu. Některé exempláře dokonce sloužili jako potrava pro antilopy či losy.

Roku 1982 bylo proto možné ve volné přírodě spatřit pouhých 22 jedinců, což přimělo ochránce přírody začít s odchovem v zajetí. Ten se po několika letech projevil jako úspěšný. Do roku 2019 se podařilo počet navýšit na více než 500, postupně se proto suchozemští opeřenci vracejí zpět do svého původního prostředí.

Dva výjimeční

Překvapivý objev nyní umožnila důkladná analýza DNA, jíž podstoupila skupina čítající na 900 opeřenců. V případě volně žijících druhů se vědci nebáli kupříkladu slanit ze stěn útesů, aby mohli genetický materiál získat.

Nejvíce pozornosti k sobě následně připoutala pouze dvě mláďata s označením SB260 a SB517, k jejichž narození došlo v roce 2001 a 2009. Zatímco na pohled vypadali jako zcela normální kondoři, oba vykazovali pouze DNA matky, z žádným ze 470 testovaných samců se nepodařilo nalézt shodu. A právě to vědce přivedlo k teorii partenogeneze.

Buď, anebo

Ačkoli se mohou kondoři dožít až 60 let, obě mláďata se potýkala s vleklými zdravotními problémy. Staršího z dvojice trápil malý vzrůst, zároveň měl problém s integrací ke skupině, mladší měl výrazně zakřivenou páteř, která mu znemožňovala plynulou chůzi.

K jejich úmrtí došlo velice záhy, což znemožnilo případná další zkoumání. Vědci si tak pokládají otázku, zda jejich problémy souvisely se samooplodněním nebo byly způsobeny jinými, nespecifikovanými okolnostmi.

Důvod? Neznámý

Partenogeneze přitom není v přírodní říši pojmem neznámým, jelikož ji lze spojit s varany či žraloky. U ptáků jde o průlom, jelikož v minulosti se „soběstačnost“ projevovala pouze v situacích, kdy samice neměli k samcům přístup.

„Je to skutečně ohromující objev. Vůbec jsme nepátrali po partenogenezi, ale nemohli jsme to nevidět,“ prohlásil spoluautor studie Oliver Ryder. Podle něj nyní vyvstává otázka, zda samoplodnění nepraktikují i jiné druhy, o kterých to zatím není známo.

Zpět ke kořenům

Co činí tento případ skutečně bizarní, je skutečnost, že obě mláďata počaly různé matky, které měly neustálý přístup ke svému mužskému protějšku. A co víc, úspěšně se s těmito samci množily nejen předtím, ale také po celém zázraku samopočetí.

„Proč se to stalo? To skutečně nevíme. Ale věřím, že se tato anomálie bude opakovat, “ dodal k celé situaci Ryder. Zároveň doufá, že s pomocí důkladné analýzy vzorků pocházejících z let 1800–1900, jež získají ze světových muzeí, jim pomůže odpověď na otázku, jak moc byla partenogeneze běžná u předchozích generací.