Domů     Příroda
Na kolik partnerů spoléhají rostliny a opylovači? Rozhoduje především klima
Martin Janda 4.10.2026

Nejrozsáhlejší globální analýza vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači vyvrací dlouho přijímanou představu, že směrem k rovníku jsou mezidruhové interakce stále specializovanější. Nová mezinárodní studie, vedená českými vědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR ukazuje, že klíčovou roli hraje klima, jehož proměny proto mohou opylování zásadně ovlivnit..

Rozsáhlá mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd ČR zmapovala v dosud nevídaném měřítku, nakolik jsou kvetoucí rostliny a jejich opylovači závislí na konkrétních partnerech.

Studie publikovaná v časopise Nature Ecology & Evolution ukazuje, že globální rozložení této specializace určuje především klima. Zároveň zpochybňuje dlouho přijímanou představu, že směrem k tropům jsou vztahy mezi organismy stále specializovanější.

Velká část suchozemských ekosystémů závisí na živočiších přenášejících pyl z květu na květ. Opylování umožňuje rostlinám se rozmnožovat, udržovat genetickou rozmanitost a vytvářet semena a plody, kterými se živí nespočet dalších organismů.

Květy na oplátku poskytují potravu mimořádně rozmanité skupině opylovačů. Nejznámější jsou včely, květy ale opylují také mouchy, brouci, motýli, vosy, ptáci a dokonce i někteří ještěři a primáti. Na těchto vztazích závisí i naše produkce mnoha druhů ovoce, zeleniny, ořechů, olejnin a dalších plodů.

Ne každý živočich ale dokáže stejně dobře využít každý květ. Nektar může být ukrytý na dně hluboké květní trubky, květ se může otevírat pouze v noci a jeho barva či vůně mohou lákat jen vybrané návštěvníky.

Opylovači se zase liší stavbou těla, ústním ústrojím, smysly, chováním i dobou aktivity. Soubor těchto vlastnosti určuje, které květy dokážou opalovači využívat a jak účinně přenášejí jejich pyl.

„Specializaci si můžeme představit jako takový evoluční obchod. Těsné přizpůsobení může výrazně zvýšit účinnost získávání potravy i opylování, zároveň ale vytváří silnou závislost. Když jeden z partnerů vyhyne nebo je k dispozici v jinou dobu, specialista nemá moc možností ho plnohodnotně nahradit,“ vysvětluje první autorka studie Sailee Sakhalkar, která výzkum uskutečnila během doktorského studia na Univerzitě Karlově a nyní působí v Mikrobiologickém ústavu AV ČR.

Ekologové dlouho předpokládali, že specializované vztahy budou nejčastější v tropech, kde vedle sebe žije nejvíce rostlinných a živočišných druhů. Kvůli nedostatku srovnatelných dat však tato představa nebyla v globálním měřítku dostatečně otestována.

Pro současnou studii vědci shromáždili nevídaný objem dat: celkem 3 415 sítí vztahů mezi rostlinami a opylovači ze 162 studií. Soubor obsahoval více než 110 000 interakcí mezi 5 343 druhy opylovačů a 6 126 druhy rostlin ze všech hlavních suchozemských prostředí, od tropických lesů a savan přes středomořské křoviny a mozaikovitou krajinu mírného pásu až po subarktickou tundru.

Takto rozsáhlá analýza byla možná pouze díky mimořádné mezinárodní spolupráci, protože na studii se podílelo 142 vědců ze 132 institucí ve 32 zemích na šesti kontinentech. Většina z nich přispěla vlastními daty získanými během mnoha let terénního výzkumu.

„Žádný jednotlivý tým by nedokázal studovat opylování v takovém měřítku,“ říká Sakhalkar. „Jen spojení práce vědců z celého světa nám umožnilo rozkrýt nejen celkový obraz, ale také obrovskou rozmanitost, která se za ním skrývá.“.

Výsledky překvapivě nepotvrdily, že specializovanější vztahy jsou nejčastější v tropech. Specializace ale jednoduše neroste ani směrem k pólům. Vztahy byly často nejvíce specializované poblíž pomezí mezi tropy a subtropy na severní polokouli, rostliny a jednotlivé skupiny opylovačů však vykazovaly odlišné geografické trendy.

Pro včely, mouchy, motýly, můry a ptáky tedy neplatilo jedno společné pravidlo. Nejsilnějším společným jmenovatelem bylo klima. Teplota a množství srážek vysvětlovaly globální rozložení specializace lépe než samotná zeměpisná šířka, počet druhů v daném místě nebo produktivita prostředí. Jejich vliv se však mezi jednotlivými skupinami opylovačů také výrazně lišil.

„Geografické trendy v opylování máme tendenci vnímat jako čáry směřující od pólů k rovníku. Rostliny ani opylovači však nevnímají zeměpisnou šířku. Vnímají teplotu prostředí, srážky a střídání ročních období, každý svým vlastním způsobem“ říká entomolog Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Biologického centra AV ČR, který celý projekt vedl.

Výsledky jsou zvláště důležité v době probíhající klimatické změny. Rostoucí teploty a proměny srážek mohou ovlivnit rozšíření jednotlivých druhů, dobu kvetení rostlin i aktivitu opylovačů. Mohou tak překreslit mapu i kalendář jejich vzájemných interakcí.

„Včela, pestřenka, můra nebo kolibřík se zásadně liší stavbou těla, fyziologií, chováním i způsobem využívání květů. Jejich vztahy s rostlinami proto mohou na změny teploty a srážek reagovat velmi rozdílně,“ říká Sakhalkar.

„Pokud chceme porozumět tomu, které ekosystémy mohou být klimatickou změnou nejvíce ohroženy, musíme tyto rozdíly zohlednit.“.

„Klimatická změna pravděpodobně neovlivní všechny opylovací sítě stejným způsobem,“ doplňuje Tropek. „Na mnoha místech mohou rostliny přijít o své specializované opylovače, vytvářet méně plodů a semen a postupně ubývat.

Největší riziko může hrozit vysoce specializovaným společenstvům. Pokud rostlina nebo opylovač závisí jen na několika málo partnerech, může být obtížné nahradit byť jediného z nich. Druhy s širším okruhem partnerů se naopak mohou snáze přeorientovat.“.

Důsledky se mohou projevit také v zemědělství. Protože mnoho plodin závisí alespoň částečně na opylování živočichy, změny vztahů mezi rostlinami a opylovači mohou v některých částech světa ovlivnit i zemědělskou produkci.

Zvláště citlivé mohou být plodiny závislé na několika specializovaných opylovačích. Studie se zemědělstvím přímo nezabývala, její výsledky však ukazují důležitý směr dalšího výzkumu.

Zdroje informací a fotografie
Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
enigmaplus.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Dívka nervózně skousne ret. Oči zklamaně bloudí po biorytmické kalkulačce. Výpočet nic dobrého nevěstí. O hodinu později již sedí s kamarádkou nad šálkem filtrované kávy. „Tak jak ti dopadl ten pohovo
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz