Domů     Příroda
Vypaří se Urmijské jezero z povrchu zemského?
Matěj Soukup 18.11.2022
Urmijské jezero v roce 1984. Zdroj: NASA, Public domain, via Wikimedia Commons

Zřejmě každému je znám smutný a dnes už prakticky neodvratitelný osud vysychajícího Aralského jezera, ze kterého dnes už zůstal jen malý pozůstatek na kazašské straně hranice. V místech, kde kdysi byla voda dávající obživu, jsou jen pláně plné soli a pesticidů.

Zcela stejný osud však hrozí i dalším jezerům. Mezi nimi i Urmijskému jezeru v Íránu, které bývalo největším na Blízkém východě..

Voda v jezeře, které mělo dříve rozlohu pět tisíc kilometrů čtverečních a ze kterých zůstala v nejkritičtějším momentu sotva pětina, ubývá nepřetržitě od roku 1995.Jezero je přitom úmluvou z roku 1971 zařazeno do programu pro udržení biotopu vodního ptactva, které se tu vyskytovalo v hojné míře.

Ohroženi jeho vysycháním jsou ale i další zvířata žijící v okolí, například plameňáci, jeleni a divoké ovce. Ryby v jezeře nežijí, salinita vody je příliš vysoká.

Stejně jako Aralské jezero se i Urmijské vlivem vysychání rozdělila na dvě části. Extrémní úbytek vody je dáván za vinu nedostatečným srážkám, růstu teplot, ale také stavbě přehrad a intenzivní zemědělské činnosti.

„Pokud se nedohodneme na kvótách pro odebírání vody, jezero zcela určitě vyschne. Je třeba zastavit stavbu nových přehrad a omezit zemědělskou činnost,“ varuje Árezú Ašrafzádehová z íránského ministerstva životního prostředí.

Snahy o záchranu se zastavily

Kritické ohrožení jezera vyvolalo v roce 2011 v Íránu ekologické protesty. Záminkou se stalo rozhodnutí íránského parlamentu, který odmítl vyčlenit prostředky na stavbu kanálu, který by do jezera přiváděl vodu z řeky Aras.

Teprve v roce 2013 zahájil Írán s podporou OSN a díky finanční podpoře od Japonska program pro záchranu jezera. Na začátku to vypadalo, že bude úspěšný, do roku 2017 se jeho plocha zvýšila z 1000 kilometrů čtverečních na více než dvojnásobek.

Poté ovšem Írán zasáhla dlouhotrvající sucha a voda začala opět ustupovat. Osud jezera Orúmije je tak i nadále značně nejistý.

Nejohroženější jezera na světě

Mezi nejohroženější jezera světa patří kromě Urmijského jezera také jezero Assal, které je ještě slanější než Mrtvé moře a ohrožuje ho především extrémní vypařování, a jezero Faguibine v Mali, které už v roce 2021 vyschlo zcela.

Toto jezero dříve napájela voda z tepny západní Afriky, řeky Niger, ale od velkého sucha v Sahelu v 70. a 80. letech se tento trend obrátil a jezero začalo vysychat. Výrazně ohroženo je též Čadské jezero, které je hluboké maximálně deset metrů, takže vysychání zde postupuje velice rychle. Jezero je přitom důležitým zdrojem obživy pro lidi žijící u jeho břeh.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz