Zřejmě každému je znám smutný a dnes už prakticky neodvratitelný osud vysychajícího Aralského jezera, ze kterého dnes už zůstal jen malý pozůstatek na kazašské straně hranice. V místech, kde kdysi byla voda dávající obživu, jsou jen pláně plné soli a pesticidů.

Zcela stejný osud však hrozí i dalším jezerům. Mezi nimi i Urmijskému jezeru v Íránu, které bývalo největším na Blízkém východě..

Voda v jezeře, které mělo dříve rozlohu pět tisíc kilometrů čtverečních a ze kterých zůstala v nejkritičtějším momentu sotva pětina, ubývá nepřetržitě od roku 1995.Jezero je přitom úmluvou z roku 1971 zařazeno do programu pro udržení biotopu vodního ptactva, které se tu vyskytovalo v hojné míře.

Ohroženi jeho vysycháním jsou ale i další zvířata žijící v okolí, například plameňáci, jeleni a divoké ovce. Ryby v jezeře nežijí, salinita vody je příliš vysoká.

Stejně jako Aralské jezero se i Urmijské vlivem vysychání rozdělila na dvě části. Extrémní úbytek vody je dáván za vinu nedostatečným srážkám, růstu teplot, ale také stavbě přehrad a intenzivní zemědělské činnosti.

„Pokud se nedohodneme na kvótách pro odebírání vody, jezero zcela určitě vyschne. Je třeba zastavit stavbu nových přehrad a omezit zemědělskou činnost,“ varuje Árezú Ašrafzádehová z íránského ministerstva životního prostředí.

Snahy o záchranu se zastavily

Kritické ohrožení jezera vyvolalo v roce 2011 v Íránu ekologické protesty. Záminkou se stalo rozhodnutí íránského parlamentu, který odmítl vyčlenit prostředky na stavbu kanálu, který by do jezera přiváděl vodu z řeky Aras.

Teprve v roce 2013 zahájil Írán s podporou OSN a díky finanční podpoře od Japonska program pro záchranu jezera. Na začátku to vypadalo, že bude úspěšný, do roku 2017 se jeho plocha zvýšila z 1000 kilometrů čtverečních na více než dvojnásobek.

Poté ovšem Írán zasáhla dlouhotrvající sucha a voda začala opět ustupovat. Osud jezera Orúmije je tak i nadále značně nejistý.

Nejohroženější jezera na světě

Mezi nejohroženější jezera světa patří kromě Urmijského jezera také jezero Assal, které je ještě slanější než Mrtvé moře a ohrožuje ho především extrémní vypařování, a jezero Faguibine v Mali, které už v roce 2021 vyschlo zcela.

Toto jezero dříve napájela voda z tepny západní Afriky, řeky Niger, ale od velkého sucha v Sahelu v 70. a 80. letech se tento trend obrátil a jezero začalo vysychat. Výrazně ohroženo je též Čadské jezero, které je hluboké maximálně deset metrů, takže vysychání zde postupuje velice rychle. Jezero je přitom důležitým zdrojem obživy pro lidi žijící u jeho břeh.