Vědci z anglické University of Warwick smíchali dohromady ingredience na oční mast z 9. století a zkoumali, zda je účinná proti původcům ječného zrna. Zjistili, že je opravdu zabíjí!

Zvyšující se odolnost bakterií vůči antibiotikům přidělává vrásky na čele nejen lékařům, ale i vědcům, kteří se snaží nalézt antimikrobiální látky, jež by tyto parazity účinně zabíjely. Svoji pozornost zaměřili na lékařské knihy dob minulých, ve kterých hledali recepty na léky, které s chorobami pomáhaly bojovat před objevem antibiotik.

Doktorka Freya Harrisonová, ze School of Life Sciences na univerzitě ve Warwicku, je mikrobioložka specializující se na bakteriální patogeny, které způsobují chronické infekce odolné vůči antibiotikům.

Ve volném čase se zabývá rekonstrukcí vikingských válek a zajímá se rovněž o anglosaské léčitelství. Proto ji v Britské knihovně (British Library) v Londýně zaujala kniha s názvem Bald’s Leechbook. Jedná se o lékařský text pocházející z 9. století, který zřejmě vznikl pod vlivem vzdělávacích reforem anglického krále Alfréda Velikého (849–899).

Obsahuje řadu receptů na nejrůznější léky, masti a léčebné prostředky, které mají odpomoci od bolesti hlavy, pomáhat při impotenci či ochrnutí.

Staroanglický recept z česneku a pórku

Kniha je psaná ve staroangličtině, proto se Harrisonová obrátila na doktorku Christinu Leeovou, která se zabývá studiem Vikingů na Nottinghamské univerzitě a ovládá staroangličtinu. S výběrem účinného léku, který by bylo možné zrekonstruovat i nyní, jim pomohl doktor Steve Diggle, docent ze School of Biological Sciences z americké Georgia Tech.

Na zkoumání starověkých metod léčby pak získal tým Ancientbiotics, založený roce 2015 a tvořený mikrobiology, chemiky, farmaceuty, datovými analytiky a odborníky na středověk z univerzit ve Warwicku, Nottinghamu a Spojených státech, grant.

Ke zkoumání účinnosti zvolili vědci „Baldovu oční mast“, jež měla pomáhat proti ječným zrnům, které způsobují bakterie zlatého stafylokoka (Stapyloccoccus aureus). V receptu, který přeložila doktorka Leeová, bylo uvedeno:

„Vezmi pórek a česnek, obojího stejné množství, dobře je spolu utluč. Vezmi víno a býčí žluč, obojího stejné množství, smíchej to s pórkem, dej to pak do mosazné nádoby, nech to v té nádobě devět dní stát, vyždímej přes plátno …“ Aby dodrželi co největší autentičnost receptu, zvolili vědci suroviny co nejpodobnější těm původním.

Prokázaná účinnost v boji s odolnými patogeny

U pórku a česneku se jednalo o odrůdy označené jako kulturní dědictví, víno opatřili z historické ekologické vinice založené v devátém století. Mosaznou nádobu nahradili mosaznými pláty. Suroviny smíchali a nechali devět dní odstát, poté zkoumali účinnost této slizké česnekové pasty v boji proti laboratorně pěstovaným kmenům stafylokoka, což podpořily ještě testy na myších.

Mast uspěla, byla dokonce účinná i v boji s meticilin-rezistentní formou zlatého stafylokoka, což je jedna z nejodolnějších bakterií na světě. Účinkovala však jen jako směs, při vynechání některé ze složek již nebyla tak účinná.

V navazující studii zjistili vědci z University of Warwick, že „Baldova oční mast“ funguje proti celé řadě patogenů, které jsou spojovány s infikovanými zraněními vojáků vracejících se z bojových zón, s respiračními infekcemi, s kožními infekcemi včetně abscesů, infekcemi chirurgických ran či s nemocemi jako je spála, revmatická horečka a další.

Doktorka Freya Harrisonová to komentuje: „Většina antibiotik, která dnes používáme, pochází z přírodních sloučenin, ale naše práce zdůrazňuje potřebu zkoumat nejen jednotlivé sloučeniny, ale i směsi přírodních produktů pro léčbu bakteriálních infekcí.“.