Domů     Historie
Starověcí farmáři: Jaký měli recept na přežití?
Zdroj: Wikimedia Commons

Žili v období před 7000 lety, zavedli nový způsob stravování i soužití. Zároveň patřili k nejnáchylnějším druhům, jimž nemoci značně „cuchaly“ imunitu.

Rané zemědělské komunity jsou podle nejnovější studie považovány za původce rapidního nárůstu nemocí jako chřipka a tuberkulóza. Jejich vzájemné soužití s hospodářskými zvířaty totiž bořilo

i minimální hranice hygieny. Podle odborníků však byla neolitická revoluce zlomovým bodem…

Imunitní štít

A to zejména pro imunitu. Za průkopníky soudržného životního stylu jsou považováni zemědělci náležící ke kultuře Vinca. Ti před více než 7700 lety zaseli na úrodné půdě kolem řeky Dunaje pšenici, čímž rázem změnili nejen svůj jídelníček, ale především zavedli do celého regionu nový způsob života, pohromadě v hliněných chatrčích – se zubry, krávami či prasaty.

Marináda z chlupů, exkrementů a bakterií byla na světě. Právě v této době byl zaznamenán rapidní nárůst nemocí.

Síla patogenů

Právě ochranná bariéra našich předků – farmářů se stala předmětem nové studie. Především jejich reakce na neodbytné patogeny. „Tato studie nám ukazuje, že náš imunitní systém se nadále vyvíjí s ohledem na sílu patogenů,“ prohlásil populační genetik Joseph Lachance z Georgijského technického institutu.

reklama

Podle nashromážděných údajů čelili zemědělci žijící ve známých neolitických lokalitách, jako byl Çatalhöyük v Turecku, zoonotickým chorobám jako chřipka a salmonela. Zároveň bojovali i s novými kmeny nemocí, jež přenášela nejen zvířata, ale také hmyz.

Nejčastěji byla v této souvislosti skloňována malárie a tuberkulóza. „Pokud byli zemědělci více nemocní, jak se jejich imunitní systém změnil?“ položil si otázku specialista na infekční choroby a vedoucí studie Mihai Netea působící na Radboud University Medical Center Nijmegen v Holandsku.

Jak veliké máš skóre…

Aby našel na svou otázku odpověď, společně s týmem studoval imunitní reakce u 500 dobrovolníků. Posléze jejich vzorky kontaminovali různými patogeny, aby mohli změřit cytokiny neboli imunoregulačních proteiny (interleukin a interferon), které jsou vylučovány buňkami imunitního systému.

reklama

Na samotném konci bádání stálo hledání vzájemných vztahů mezi zjištěnými daty a sadou variant imunitních genů. Výsledkem rozsáhlého výzkumu se stalo skóre polygenního rizika, které kombinuje rozličné verze mnoha genů, které souvisejí s konkrétními nemocemi.

Zároveň dokáží určit také sílu dané zánětlivé reakce. Zjištěný postup následně aplikovali na 827 kosterních pozůstatků nashromážděných po celé Evropě, včetně zemědělců z oblasti Vinca.

Přehnané reakce?

Stáří nalezených fragmentů sahalo do období 45 000–2000 let, což týmu umožnilo zmapovat skutečně podstatnou část dějin. Ve chvíli kdy Evropané čelili infekcím, produkovali dramaticky nižší hladiny systémových cytokinů než lovci a sběrači.

reklama

Podle Netea byly tyto nižší úrovně pravděpodobně adaptivní. „Když se lidé poprvé setkali s novými patogeny, někteří z nich reagovali přehnaně a zemřeli. Je to stejné, jako s onemocněním Covid-19,“ prohlásil.

„Potomci přeživších následně neprodukovaly tolik cytokinů, z čehož lze usoudit, že se populace stala odolnější.“ Molekulární antropolog Ben Krause-Kyora z Kielovy univerzity uvedl, že studie je přínosem pro vědu, jelikož jasně ukazuje, že geny regulující zánět se v lidském těle mění od počátku neolitu.

Genetik Joseph Lachance si ovšem klade otázku, jestli skóre polygenního rizika stanovené pro moderního člověka, dokáže předpovědět riziko zánětu. Patogeny se v průběhu času vyvíjely a stále se vyvíjí. Moderní predikce se proto nemusí nutně shodovat se skutečností.

reklama
Související články
Máme za to, že nanotechnologie jsou spojeny až s moderní dobou. Ovšem Lykurgův pohár pocházející zřejmě ze 4. století n. l. vás přesvědčí o tom, že je to omyl! Při jeho výrobě přimíchali staří mistři skláři do skla částečky zlata a stříbra, díky kterým má pohár neuvěřitelné vlastnosti … Využití nanotechnologií a nanomateriálů, jež využívají […]
Stav beztíže, kosmické záření, pozemští mikrobi i vlastní imunita – to všechno dává astronautům při pobytu v kosmu zabrat. Jenže na rozdíl od technických problémů v tomto ohledu řešení ještě není ani na obzoru. Málokdy je tak zjevné, jak důkladně jsme s prostředím na Zemi srostlí. Pro přežití ve vesmíru zdaleka nestačí zajistit kyslík. Těžkým oříškem […]
V antickém Římě žili stavitelští géniové. Jak jinak by bylo možné vysvětlit, že zatímco dnešní stavby se začnou rozpadat po pár desetiletích, ty jejich stojí dodnes. A takový římský Pantheon, starý zhruba 2000 let, dokonce stále drží rekord pro největší betonovou kopuli… Staří Římané byli mistry, co se týká stavebnictví a projektování. K jejich možná […]
Zápasy udatných gladiátorů, bojujících často o vlastní život, bavily publikum v Římské říši. Málokdo by předpokládal, že se odehrávaly i v chladné římské provincii zvané Britannia. Nyní pro to mají badatelé důkaz! Roku 1853 byla v Colchesteru, městě ležícím v jihovýchodní Anglii, asi 100 kilometrů od Londýna, v hrobě pocházejícím z římské éry nalezena hliněná […]
Zatímco celé město už ulehlo k spánku, profesor se ve své laboratoři probral k životu. Právě tma mu umožňovala pokračovat ve výzkumu. S fluorescenčními stínítky pátral kolem výbojové trubice po neviditelném záření. Podivín? Kdeže! Objevitel neocenitelného… Existence některých neviditelných paprsků, které bylo možné experimentálně dokázat, i když lidskému oku zůstávaly neviditelné, byla vědcům dobře známá už dávno před […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz