Domů     Historie
Starověcí farmáři: Jaký měli recept na přežití?
Zdroj: Wikimedia Commons

Žili v období před 7000 lety, zavedli nový způsob stravování i soužití. Zároveň patřili k nejnáchylnějším druhům, jimž nemoci značně „cuchaly“ imunitu.

Rané zemědělské komunity jsou podle nejnovější studie považovány za původce rapidního nárůstu nemocí jako chřipka a tuberkulóza. Jejich vzájemné soužití s hospodářskými zvířaty totiž bořilo

i minimální hranice hygieny. Podle odborníků však byla neolitická revoluce zlomovým bodem…

Imunitní štít

A to zejména pro imunitu. Za průkopníky soudržného životního stylu jsou považováni zemědělci náležící ke kultuře Vinca. Ti před více než 7700 lety zaseli na úrodné půdě kolem řeky Dunaje pšenici, čímž rázem změnili nejen svůj jídelníček, ale především zavedli do celého regionu nový způsob života, pohromadě v hliněných chatrčích – se zubry, krávami či prasaty.

Marináda z chlupů, exkrementů a bakterií byla na světě. Právě v této době byl zaznamenán rapidní nárůst nemocí.

Síla patogenů

Právě ochranná bariéra našich předků – farmářů se stala předmětem nové studie. Především jejich reakce na neodbytné patogeny. „Tato studie nám ukazuje, že náš imunitní systém se nadále vyvíjí s ohledem na sílu patogenů,“ prohlásil populační genetik Joseph Lachance z Georgijského technického institutu.

Podle nashromážděných údajů čelili zemědělci žijící ve známých neolitických lokalitách, jako byl Çatalhöyük v Turecku, zoonotickým chorobám jako chřipka a salmonela. Zároveň bojovali i s novými kmeny nemocí, jež přenášela nejen zvířata, ale také hmyz.

Nejčastěji byla v této souvislosti skloňována malárie a tuberkulóza. „Pokud byli zemědělci více nemocní, jak se jejich imunitní systém změnil?“ položil si otázku specialista na infekční choroby a vedoucí studie Mihai Netea působící na Radboud University Medical Center Nijmegen v Holandsku.

Jak veliké máš skóre…

Aby našel na svou otázku odpověď, společně s týmem studoval imunitní reakce u 500 dobrovolníků. Posléze jejich vzorky kontaminovali různými patogeny, aby mohli změřit cytokiny neboli imunoregulačních proteiny (interleukin a interferon), které jsou vylučovány buňkami imunitního systému.

Na samotném konci bádání stálo hledání vzájemných vztahů mezi zjištěnými daty a sadou variant imunitních genů. Výsledkem rozsáhlého výzkumu se stalo skóre polygenního rizika, které kombinuje rozličné verze mnoha genů, které souvisejí s konkrétními nemocemi.

Zároveň dokáží určit také sílu dané zánětlivé reakce. Zjištěný postup následně aplikovali na 827 kosterních pozůstatků nashromážděných po celé Evropě, včetně zemědělců z oblasti Vinca.

Přehnané reakce?

Stáří nalezených fragmentů sahalo do období 45 000–2000 let, což týmu umožnilo zmapovat skutečně podstatnou část dějin. Ve chvíli kdy Evropané čelili infekcím, produkovali dramaticky nižší hladiny systémových cytokinů než lovci a sběrači.

Podle Netea byly tyto nižší úrovně pravděpodobně adaptivní. „Když se lidé poprvé setkali s novými patogeny, někteří z nich reagovali přehnaně a zemřeli. Je to stejné, jako s onemocněním Covid-19,“ prohlásil.

„Potomci přeživších následně neprodukovaly tolik cytokinů, z čehož lze usoudit, že se populace stala odolnější.“ Molekulární antropolog Ben Krause-Kyora z Kielovy univerzity uvedl, že studie je přínosem pro vědu, jelikož jasně ukazuje, že geny regulující zánět se v lidském těle mění od počátku neolitu.

Genetik Joseph Lachance si ovšem klade otázku, jestli skóre polygenního rizika stanovené pro moderního člověka, dokáže předpovědět riziko zánětu. Patogeny se v průběhu času vyvíjely a stále se vyvíjí. Moderní predikce se proto nemusí nutně shodovat se skutečností.

Související články
Přezdívá se jí „božská částice“ – Higgsův boson. Ač její jméno zní téměř mysticky, jde o velmi reálný, vědecky doložený objev, který proměnil naše chápání vesmíru. Právě ona totiž dává elementárním částicím jejich hmotnost, a tedy i podmínky pro vznik hvězd, planet i života samotného. V červenci 2012 se v podzemí u Ženevy otřásl svět […]
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
Historie Objevy 12.6.2025
Jak mohl skutečně vypadat svatý Václav? Na to se pokusil odpovědět mezinárodní tým vědců, který za pomoci nejmodernějších forenzních technik vytvořil digitální rekonstrukci podoby slavného českého knížete a světce. Využili k tomu lebku uloženou v rámci Svatovítského pokladu v Praze, přičemž výsledky svého výzkumu zveřejnili v odborném časopise Heritage. Na projektu se podíleli odborníci z […]
Dnes si řada lidí neumí představit svůj život bez kočky po svém boku. Jejich původ je však stejně záhadný jako tato zvířata samotná. Vědci nyní zpochybnili dlouho platnou hypotézu o tom, že kočky byly poprvé domestikovány v oblasti Levanty, kde chránily úrodu obilí před hlodavci. Podle dvou nových teorií pochází kočky ze Severní Afriky, nejpravděpodobněji […]
Když paleontologové objevili v roce 1988 na ostrově Vancouver v Britské Kolumbii v Kanadě kompletní, ale špatně zachovanou fosilii mořské příšery, domnívali se, že patřila nějakému zástupci plesiosaurů. Nyní, díky dalším objevům, ji odborníci přiřkli zcela novému druhu elasmousaura, kterého pojmenovali Traskasaura sandrae. Plesiosauři, stejně jako jejich podskupina elasmousauři, žili po celé období křídy (před […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz