Domů     Historie
Starověcí farmáři: Jaký měli recept na přežití?
Zdroj: Wikimedia Commons

Žili v období před 7000 lety, zavedli nový způsob stravování i soužití. Zároveň patřili k nejnáchylnějším druhům, jimž nemoci značně „cuchaly“ imunitu.

Rané zemědělské komunity jsou podle nejnovější studie považovány za původce rapidního nárůstu nemocí jako chřipka a tuberkulóza. Jejich vzájemné soužití s hospodářskými zvířaty totiž bořilo

i minimální hranice hygieny. Podle odborníků však byla neolitická revoluce zlomovým bodem…

Imunitní štít

A to zejména pro imunitu. Za průkopníky soudržného životního stylu jsou považováni zemědělci náležící ke kultuře Vinca. Ti před více než 7700 lety zaseli na úrodné půdě kolem řeky Dunaje pšenici, čímž rázem změnili nejen svůj jídelníček, ale především zavedli do celého regionu nový způsob života, pohromadě v hliněných chatrčích – se zubry, krávami či prasaty.

Marináda z chlupů, exkrementů a bakterií byla na světě. Právě v této době byl zaznamenán rapidní nárůst nemocí.

Síla patogenů

Právě ochranná bariéra našich předků – farmářů se stala předmětem nové studie. Především jejich reakce na neodbytné patogeny. „Tato studie nám ukazuje, že náš imunitní systém se nadále vyvíjí s ohledem na sílu patogenů,“ prohlásil populační genetik Joseph Lachance z Georgijského technického institutu.

Podle nashromážděných údajů čelili zemědělci žijící ve známých neolitických lokalitách, jako byl Çatalhöyük v Turecku, zoonotickým chorobám jako chřipka a salmonela. Zároveň bojovali i s novými kmeny nemocí, jež přenášela nejen zvířata, ale také hmyz.

Nejčastěji byla v této souvislosti skloňována malárie a tuberkulóza. „Pokud byli zemědělci více nemocní, jak se jejich imunitní systém změnil?“ položil si otázku specialista na infekční choroby a vedoucí studie Mihai Netea působící na Radboud University Medical Center Nijmegen v Holandsku.

Jak veliké máš skóre…

Aby našel na svou otázku odpověď, společně s týmem studoval imunitní reakce u 500 dobrovolníků. Posléze jejich vzorky kontaminovali různými patogeny, aby mohli změřit cytokiny neboli imunoregulačních proteiny (interleukin a interferon), které jsou vylučovány buňkami imunitního systému.

Na samotném konci bádání stálo hledání vzájemných vztahů mezi zjištěnými daty a sadou variant imunitních genů. Výsledkem rozsáhlého výzkumu se stalo skóre polygenního rizika, které kombinuje rozličné verze mnoha genů, které souvisejí s konkrétními nemocemi.

Zároveň dokáží určit také sílu dané zánětlivé reakce. Zjištěný postup následně aplikovali na 827 kosterních pozůstatků nashromážděných po celé Evropě, včetně zemědělců z oblasti Vinca.

Přehnané reakce?

Stáří nalezených fragmentů sahalo do období 45 000–2000 let, což týmu umožnilo zmapovat skutečně podstatnou část dějin. Ve chvíli kdy Evropané čelili infekcím, produkovali dramaticky nižší hladiny systémových cytokinů než lovci a sběrači.

Podle Netea byly tyto nižší úrovně pravděpodobně adaptivní. „Když se lidé poprvé setkali s novými patogeny, někteří z nich reagovali přehnaně a zemřeli. Je to stejné, jako s onemocněním Covid-19,“ prohlásil.

„Potomci přeživších následně neprodukovaly tolik cytokinů, z čehož lze usoudit, že se populace stala odolnější.“ Molekulární antropolog Ben Krause-Kyora z Kielovy univerzity uvedl, že studie je přínosem pro vědu, jelikož jasně ukazuje, že geny regulující zánět se v lidském těle mění od počátku neolitu.

Genetik Joseph Lachance si ovšem klade otázku, jestli skóre polygenního rizika stanovené pro moderního člověka, dokáže předpovědět riziko zánětu. Patogeny se v průběhu času vyvíjely a stále se vyvíjí. Moderní predikce se proto nemusí nutně shodovat se skutečností.

Související články
Historie 10.11.2026
V průběhu 2. světové války uvízlo v náruči nesmiřitelného živlu mnoho plavidel. Rozlehlé „pohřebiště“ představuje oblast Tichomoří, kde sváděly tuhé boje spojenecké síly s námořníky země vycházejícího slunce. Na dně tu leží bitevní lodě Spojených států amerických, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska. Ty se staly pomyslnou rakví pro tisíce vojáků, kteří zde zahynuli. Žádnou úctu […]
Jak se sem ty nádoby dostaly? To je záhada! Anebo ne? Keramické amfory, „utopené“ poblíž tureckého ostrova, jednoduše vydržely déle než dřevo lodi, která je kdysi převážela. Po dlouhých tisíciletích zůstaly z plavidla jen kotvy a nádoby, v nichž byl uložen náklad. Od doby, kdy člověk vyplul na moře, šlo bezpočet lodí, člunů či parníků […]
Poušť rozhodně není místem, které by si většina lidí vybrala k životu. Nicméně existují oblasti s vyprahlou zemí, jež se dočkaly osídlení. Už v pravěku někteří naši předkové „zakotvili“ v pouštních regionech. Klíčová pro výběr správné lokality nebyla přitom jen přítomnost vody V rámci studie, zveřejněné v prestižním časopise Nature, se otázkou zásadních podmínek dávného osídlení […]
Současnou popkulturou mají lidé do jisté míry deformovanou představu o náboženství Vikingů, respektive o severském náboženství. To se začalo formovat už stovky let před naším letopočtem, a i když ho postupem času nahradilo křesťanství, rozhodně nebylo zapomenuto. Ve složitém systému tamní mytologie patří k nejvýznamnějším postavám bůh Ódin, označovaný také jako Woden. Dalo by se […]
Historie Zajímavosti 30.10.2026
Jedno z nejslavnějších děl světového malířství, Hvězdná noc od Vincenta van Gogha, v sobě možná ukrývá mnohem větší vědeckou přesnost, než se dosud předpokládalo. Nová vědecká studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports přichází s fascinujícím zjištěním: uspořádání hvězd a nebeských těles na plátně odpovídá reálné podobě noční oblohy z 22. července 1889. Vincent van […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
enigmaplus.cz
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich záni
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz