Nelze ji nahradit, ani ničím napodobit. Krev je považována za jedinečnou substanci, která každému člověku koluje v těle „na míru“. Už od samotných počátků touží věda odhalit všechna její tajemství. Tajemství, jež v sobě ukrývají čtyři životodárná písmena..

Rozdělení krevních skupin a zároveň jeden z největších objevů medicíny je neodmyslitelně spjat se jmény rakouského vědce Karla Landsteinera (1868–1943) a českého sérologa Jana Jánského (1873–1921).

Zatímco oba muži poskytli na počátku 20. století know-how jak krevní skupiny dělit, jejich následovníci obor rozvíjejí. V posledních dekádách proto značně přibylo studií zabývajících se vlivem krevních skupin na celkový zdravotní stav člověka.

Dělení jako základ

Alfou a omegou je jejich určení, což je možné podle antigenů na membráně červených krvinek. V současnosti rozlišujeme kolem 30 různých krevních systémů, nejznámější je AB0, pod nímž se skrývají typy A, B, AB a 0. Celosvětově nejrozšířenější je přitom skupina A se 42 %, následuje skupina 0 s 32 % a poté B s 18 %.

AB se s pouhými 8 % řadí k vzácným druhům. O tom, jakou krevní skupinu bude člověk mít, rozhodují především geny. Od každého z rodičů totiž plod přijímá polovinu genetické výbavy, přičemž u krevní skupiny vždy záleží na tom, který z rodičovských genů je silnější.

Pokud má matka typ 0 a otec skupinu A, dítě může mít 0 nebo A. V případě, že má otec krev typu B a matka AB, může mít dítě skupinu A, B či AB.

První meta zdolána

Propojení infekcí a škodlivých nemocí se snaží vědci popsat odjakživa. Zlomovým se však pro medicínu stal duben roku 1953, kdy trojice ve složení J. A. Fraser Roberts (1899–1987), Hugh Bentall (1920–2012) a Ian Aird (1905–1962) představila práci popisující vliv krevních skupin na karcinogenní onemocnění žaludku, přičemž skupina A u pacientů značně převyšovala.

O rok později se jejich myšlenky stočily ke krevní skupině 0 a vztahu k vředové chorobě žaludku a dvanáctníku. Byla to hozená rukavice vědě a budoucím generacím. V polovině 60. let bylo známo už 12 těžkých chorob, které měly podle vědců přímou souvislost s krevními skupinami. Dále bylo zjištěno, že krevní skupiny souvisí s náchylností k infekcím.

Zakletý žaludek

Rakovina patří k nejčastějším onemocněním, které si každoročně vyžádá několik milionu životů po celém světě. Jen karcinomem žaludku trpí ve Spojených státech amerických každoročně 28 000 lidí ve věku kolem 50 let.

Podle provedených studií mají větší dispozice k tomuto onemocnění lidé se skupinou AB. Lidé s krevní skupinou A mají podle získaných dat riziko kolem 20 % oproti skupinám B a 0. Podle studie Gustafa Edgrena ze švédského Institutu Karolinska mají krevní skupiny AB a A větší imunitní odezvu na bakterii Helicobacter pylori, která napadá sliznici žaludku.

Obvykle stojí za bolestí či pálením v žaludku, nechutenstvím i nevolností. Lidé, jimž koluje v žilách krev AB, proto mají o 26 % vyšší riziko, že se u nich objeví rakovina žaludku, než ti s typem B či 0. A co skupina A? Její majitelé mají oproti B a 0 riziko vyšší o 20 %.

Paměťová cvičení

Zrádnou se pro majitele krevní skupiny AB může ale stát i paměť. Alespoň podle studie uveřejněné v časopise Neurology. Podle ní mají tito jedinci mnohem vyšší riziko, že se u nich vyvinou potíže s pamětí.

Autoři výzkumu uvedli, že lidé s touto krevní skupinou, nejen že měli v pozdějším věku větší problém si zapamatovat i krátký seznam o několika položkách, ale také s jakýmkoliv učením. A odborníci z Vermontské univerzity přitakávají.

Typ AB má proto až o 82 % vyšší pravděpodobnost, že se problémy s pamětí a mozkovou činností rozvinou v demenci. „U tohoto krevního typu je také vyšší riziko onemocnění cévní mozkovou příhodou. Ta je zapříčiněna ucpáváním cév, a to by mohlo mít negativní vliv právě na paměť,“ uvedla vedoucí studie Mary Cushmanová.

„Pro tyto osoby je obzvlášť důležité kontrolovat krevní tlak, nekouřit, hýbat se a zdravě jíst,“ dodala.

Srdeční záležitosti

Ani srdeční záležitosti nezůstaly bez vědeckého povšimnutí. Psal se rok 2012, když došlo ke zveřejnění výsledků studie o arterioskleróze, trombóze a vaskulární biologii, v níž vědci porovnávali údaje za více než dvě desetiletí u 62 000 žen ze studie Nurses‘ Health Study a 27 000 mužů z Health Professionals Follow-up Study.

U skupiny AB bylo o 23 % vyšší riziko kardiovaskulárního onemocnění oproti skupině B, pro kterou představuje pouze 11% hrozbu, pro skupinu A dokonce pouze 5 %.

Horečka tropické noci

Každoročně si malárie podle Světové zdravotnické organizace (WHO) vyžádá na 400 000 lidských životů. Trpí jí obyvatelé na území Asie, jihovýchodní Afriky a Amazonie a jejím přenašečem je druh komára z čeledi Anofeles.

Švédští vědci však přišli v roce 2015 s výsledky studie v podobě zjištění, že zatímco jedinci se skupinou 0 jsou proti nemoci imunní, skupina A je nejvíce citlivá. Podle zveřejněných údajů způsobují parazité přenášející malárii shlukování červených krvinek, což může vést k vážnému poškození tkáně.

Zkoumání byl mimo jiné podroben také protein vylučovaný infikovaným hmyzem. A závěr? Tendence se mnohem častěji vázat na krvinky typu A než 0.

Ve spárech agresorů

Podle odborníků nákaza noroviry, způsobující epidemickou akutní virovou gastroenteritidu, postihuje nejčastěji krevní skupinu 0. Té také hrozí četnější souboje s alergiemi. Podle dánských vědců mají muži s typem 0 pohybující se ve znečištěném prostředí větší pravděpodobnost, že padnou do spárů obezity.

Kromě výše uvedených onemocnění se v hledáčku ocitla také hepatitida typu B. Nositelé krevní skupiny 0 mají podle výzkumu obecně nižší náchylnost ke žloutence v porovnání s ostatními skupinami. Oproti tomu skupina B červeně zazářila v Brazílii, a to při dlouhodobém pozorování dárců krve v letech 1994–2010. Mezi 271 410 dárci se objevilo 389 osob nakažených virem HIV. Nejvíce z nakažených pacientů přitom nahlásilo jako krevní skupinu B.

Zhouba roku 2019

A pak je tu nejobtížnější hádanka současné medicíny – koronavirus. Zkoumá se nejen jeho vliv na lidský organismus, ale především rychlost šíření a nástup příznaků. Podle odborníků náchylnost k onemocnění souvisí nejen se zdravotním stavem, ale právě i krevní skupinou.

Rizikovější má být z pohledu „písmenek“ skupina A. Už v počátku pandemie virem SARS-Cov-19 vycházely ze zkoumání náznaky odlišného průběhu nemoci, kdy byli pacienti s krevní skupinou A považováni za rizikovější z hlediska větší pravděpodobnosti vážnějšího průběhu nemoci.

„Na základě novějších studií z podzimního období letošního roku se tyto poznatky potvrzují, i když mechanismy, které tyto rozdíly způsobují, zůstávají zatím nejasné,“ popsala v listopadu loňského roku průběh nemoci prof.

MUDr. Anna Šedivá, CSc. z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol, Ústavu imunologie.

Zázračná nula?

K podobným závěrům dospěli také kanadští odborníci, kteří zpracovali údaje o 95 pacientech s vážným průběhem covid-19. Z jejich pozorování vyplynulo, že pacienti s krevní skupinou 0 nebo B, strávili přibližně o 4,5 dne méně na jednotce intenzivní péče, zatímco nemocní se skupinou A nebo AB strávili na stejném oddělení zhruba 13,5 dne.

Zároveň zdůraznili, že celková doba strávená na jakémkoli oddělení se životodárnou tekutinou nijak nesouvisela. Ke stejným závěrům došli také autoři jedné z prvních studií o koronaviru, kteří uvedli, že pacienti se skupinami 0 či B potřebovali ventilátor v 61 % případů, na rozdíl od majitelů skupiny A i AB, u nichž čísla narostla na 84 %.