Od smrti legendární panovnice uplynulo více než 200 let. Její korespondence ovšem nepřestala vědce fascinovat. Až do letošního roku, kdy se ji podařilo dešifrovat.

Běsnění francouzské revoluce přežilo 50 dopisů, jež si francouzská královna Marie Antoinetta (1755–1793) vyměnila se švédským vojevůdcem Axelem von Fersenem (1755–1810).

Více než 15 z nich obsahovalo nečitelné pasáže, které odborníkům po 150 let nedávaly spát. Až dosud. S pomocí rentgenové fluorescenční spektroskopie se totiž podařilo odhalit 45 slov. A zároveň odhalit cenzora, který je začmáral.

Pan cenzor

Zatímco se vědci domnívali, že jednotlivé pasáže obsahují státní tajemství, realita byla o mnoho prostší. Pod nánosem inkoustu se totiž ukrývala důvěrná označení anebo citově zabarvená slova – „něžný příteli, milovaný, zbožňuji nebo šíleně“.

To však nebylo jedinou rozluštěnou hádankou. Mnohem větším překvapením se stala identita cenzora, kterým nebyl nikdo jiný než sám von Fersen. „Myšlenka, že to byl právě on, kdo dopisy upravil, je skutečné odhalením s velkým O,“ prohlásila profesorka francouzské literatury Catriona Sethová.

Dosud se předpokládalo, že slova zamaskovala jeho praneteř ve druhé polovině 19. století ve snaze ochránit pověst královny.

Tajemství? Odhaleno!

S rozluštěním jednoho z tajemství odehrávajícího se na pozadí Velké francouzské revoluce se však objevila mnohá další. Úkolem historiků je totiž nyní zjistit, proč von Fersen vybrané, citově zabarvené, pasáže upravoval.

Jako nejlogičtější se skutečně jeví ochrana královniny pověsti. V jednom z dopisů totiž hrabě přeškrtal původní text ve znění „Dopis z osmadvacátého ve mně vyvolal štěstí“, na poněkud obyčejnější frázi „ Dopis z osmadvacátého mě zasáhl.“ Někteří se ovšem domnívají, že šlo o ochranu před politickými nepřáteli.

A to pro případ, že by se dopis dostal do nepovolaných rukou. Nové pátrání by mohlo vnést světlo i do jejich vztahu, který je také plný otazníků. Byla dvojice jen blízkými přáteli? Spojovalo je něco víc?

„Ať tak, či onak, královna v něm našla velké zalíbení. A nyní odhalený text dopisů představuje neuvěřitelný náhled do myšlenek a citů Marie Antoinetty,“ dodala k revolučnímu objevu Sethová.

Kapka inkoustu

K odhalení přeškrtaných vět využili vědci techniku jménem rentgenová fluorescenční spektroskopie, která se v minulosti projevila jako velice účinná, a navíc je k historickým dokumentům více než šetrná.

Určující bylo především složení inkoustu, jelikož se v osmi dopisech z 15 struktura původního inkoustu a inkoustu cenzora lišila. Proto dokázali odborníci texty poměrně snadno oddělit. A zároveň a odhalit 45 upravených pasáží.

„Ve všech von Fersenových dopisech i větě, kterou přepsal, bylo zachyceno stejné složení inkoustu, jaké použil i cenzor,“ dodala členka výzkumného týmu Anne Michelinová.

Citová hodnota

Byl to však právě inkoust, který značně zkomplikoval dešifrování obsahu v dalších sedmi dopisech. Pisatel a cenzor totiž použili jeden a ten samý. Vysvětlení? Jednoduché. Některé z dopisů, které se dostaly do archivu, jsou ve skutečnosti kopiemi originálů, které královna von Fersenovi odeslala.

V praxi to tedy vypadalo tak, že hrabě veškerou korespondenci slovo od slova přepsal a následně určité pasáže znehodnotil. Jednalo se o jakousi formu zálohy, jež byla v 18. století hojně praktikována. Podle odborníků tento von Fersenův postup značí, že měl k dopisům speciální vztah.