Domů     Příroda
Co se stane se životem po jaderné katastrofě? Na to se pokouší najít odpověď unikátní dokument Fukušima
Martin Macourek 3.11.2022

Více jak deset let po katastrofě v jaderné elektrárně Fukušima se do některých prázdných míst vrací lidé. Naráží zde však na překvapivý jev. V evakuační zóně, která je postupně čištěna od radioaktivního spadu, je totiž nebývale živo.

Přesvědčit se o tom můžete na vlastní oči v dokumentu Fukušima: Příroda v nebezpečné oblasti, který v premiéře uvede Viasat Nature..

Druhá největší jaderná havárie v historii lidstva se odehrála v březnu 2011 a ze svých domovů vyhnala tisíce lidí. Hornatá pobřežní krajina se měla stát neobyvatelnou toxickou pustinou, skutečnost však překvapila mnohé odborníky.

Místa, ze kterých byli lidé vystěhováni doslova přes noc, se stala navzdory všem předpokladům domovinou divoké zvěře – prasat, makaků a dalších savců.

Některým druhům se i přes toxicitu daří velmi dobře. Obyvatelé vracející se do vyčištěných oblastí zde musí čelit nečekaným obtížím v podobě zvěře, která se bez ostychu pohybuje v místech, kterým se v minulosti vyhýbala.

V hodinovém dokumentárním speciálu budete společně s mezinárodní skupinou odborníků zkoumat zvířata, která vzdorují toxické krajině a nyní žijí tam, kde ještě v relativně nedávné době bujela civilizace.

Pak však došlo k explozi všech tří jader reaktorů v elektrárně Fukušima. Přes noc bylo narychlo vysídleno 460 tisíc lidí, kteří se nemohli vrátit a zanechali svá obydlí napospas přírodě.

Domy obrůstají mechem a rostlinami. Chodníky a silnice zarůstají trávou a křovím a na dříve udržovaných zahradách se v jedovaté zemině hrabou divočáci. Scény jako z postapokalyptického filmu se ve Fukušimě proměnily v realitu.

V dokumentu zároveň odhalíte, jak mohou tato zvířata v oblasti nejen přežívat, ale i prosperovat. Zjistíte, jaký má záření vliv na jejich chování, vzhled a genetickou strukturu. Zároveň prozkoumáte místní divokou flóru.

Nakonec se také společně s vědci pokusíte zjistit, kolik druhů žije ve stínu katastrofy.

Šedesátiminutový dokument Fukušima: Příroda v nebezpečné oblasti sledujte v sobotu 5. listopadu od 19 hodin na Viasat Nature.

Související články
Lidstvo se chystá na výpravy do vzdálenějších končin vesmíru. Do roku 2030 by se lidé měli vrátit zpět na povrch Měsíce a do roku 2050 by se člověk měl dokonce projít i po Marsu. S prodlužující se dobou, kterou tak lidé nutně stráví ve vesmíru, roste i zájem o témata, kterým se vesmírné agentury dosud […]
Někteří hadi, schopní šplhat po stromech, dokáží zaujmout tak zvaný S-tvar, při kterém zvednou do vzduchu až 70% svého těla, aby se dostali na vyšší větev. Vědci se nyní rozhodli tento jejich stoj, při kterém hadi popírají zákony gravitace, detailněji prozkoumat. Jak se had vztyčí na větvi bez pomoci rukou a nohou a nespadne přitom? […]
Náš vnitřní sexuální svět může být klíčem k odhalení našich povahových rysů i náchylnosti k určitým duševním stavům. Nová studie naznačuje, že časté snění o sexu není jen otázkou libida, ale úzce souvisí s neurotičností. Vědci z Michiganské státní univerzity se rozhodli prozkoumat, co se skrývá za našimi nejtajnějšími představami. V rozsáhlém průzkumu mezi více […]
Příroda 1.4.2026
Létavka černoblanná je skutečně fascinujícím tvorem. Tahle žába žije v oblasti jihovýchodní Asie v tropických deštných pralesích. Jak její název napovídá, je doma spíš ve vzduchu než ve vodě. Objevena byla propagátorem evoluční teorie, připisované běžně Charlesi Darwinovi (1809–1882), přírodovědcem Alfredem Russelem Wallacem (1823–1913). Ačkoli to někomu může připadat zvláštní, tato žába skutečně tráví dospělý […]
Příroda 1.4.2026
Tohle stvoření tak trochu připomíná žížalu – ovšem přerostlou žížalu s tlamou plnou ostrých zubů. Vypadá jako nějaký bájný červ z legend, třeba písečný olgoj chorchoj. Suchý písek ale není prostředí, které by mu vyhovovalo. Ostatně jde o predátora z třídy obojživelníků. Žije ve vodě i na souši, tak to přece musí být obojživelník. S […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz