Domů     Objevy
Rok 2021 představil tři nové metody ekologického zacházení s plasty!
Matěj Soukup 2.11.2022
Zdroj: Pixabay

Plastový odpad je v současné době pro naši planetu jednou z největších hrozeb. Experti varují, že zanedlouho může být Země plastovým odpadem doslova zaplavena. Rok 2021 však na chemickém poli přinesl objevy, které by mohly tuto hrozící katastrofu pomoci odvrátit..

VANILKOVÉ AROMA Z PLASTU

Zdá se, že v otázce likvidace plastů jsme se přiblížili řešení, které by v budoucnu mohlo ovlivnit celou řadu výrobků z oboru, který si obvykle s plasty nespojujeme – z gastronomie. Využití najde však také ve farmacii nebo kosmetice.

Vědci totiž nyní přišli na způsob, jak pomocí geneticky upravených bakterií přeměnit plastový odpad na vanilkové aroma. Studie, na kterých stavěli, představily způsob, jak rozložit plastové lahve vyrobené z PET na kyselinu tereftalovou.

Dva výzkumníci z Edinburské univerzity ve Skotsku geneticky upravili bakterie E. coli tak, aby přeměňovaly kyselinu tereftalovou na vanilin, který je zodpovědný za vůni a chuť vanilky.

Pětaosmdesát procent vanilinu se sice už dnes získává synteticky, ale tento vanilin pochází z fosilních paliv, které zatěžují planetu. Nová metoda je tedy mnohem ekologičtější.

KVASINKY LIKVIDUJÍCÍ PLASTY

S hrozbou zamoření planety plasty souvisí i objev, který učinili japonští vědci už v roce 2016. Poté, co nabrali kal z recyklačního zařízení na láhve v Ósace, objevili bakterie, které si vyvinuly schopnost rozkládat plast.

Ačkoliv bakterie neměly na vývoj této schopnosti téměř žádný čas, protože plasty se začaly produkovat až v 50. letech minulého století, ukázalo se, že evoluce už začíná pracovat i v tomto směru.

Nyní na jejich práci navazuje tým doktora Piotra Biniarze z univerzity ve Vratislavě. Polští vědci chtějí najít další mikroorganismy, které budou rozkládat plasty, a enzymy, které produkují, pak naklonovat do kvasinek.

Vědci plánují shromáždit a prozkoumat vzorky z různých prostředí, aby našli dosud neznámé mikroorganismy, které rozkládají plasty jako je nylon, polystyren, polyuretan nebo polypropylen. Rychle rostoucí kvasinky obsahující jejich enzym budou poté schopny účinně produkovat enzymy i odstraňovat mikroplasty přímo ze zasažených míst.

PLAST Z LOSOSÍHO SPERMATU

Vědci v Číně mezitím navrhli alternativu k plastům pocházející z velice nepravděpodobného zdroje: lososího spermatu. Materiál podobný plastu vzniká spojením dvou krátkých vláken lososí DNA s další látkou získanou z rostlinného oleje.

Výsledkem je mazlavá hmota s podobnými vlastnostmi jako plast, nazývaná hydrogel.

Čínští vědci už z tohoto materiálu vytvořili puzzle, hrníček a plastový model DNA. Ve srovnání s tradičními polystyreny tento bioplast produkuje o 97 procent menší uhlíkovou stopu. Plasty na bázi ropy vyžadují k výrobě značné množství tepla a toxických látek a jejich rozklad trvá stovky let.

Přestože jsou uváděny na trh jako recyklovatelné, většina plastových předmětů končí ve spalovnách nebo na skládkách. Pro recyklaci nového bioplastu lze naproti tomu využít enzymy, které materiál rozloží.

Jiné biologicky odbouratelné bioplasty z řas, kukuřičného škrobu nebo pilin za sebou také zanechávají menší uhlíkovou stopu než plasty na bázi ropy, ale k jejich vytvoření je stále zapotřebí energie z fosilních paliv.

Ale vzhledem k tomu, že bioplast z lososích spermií je vyroben pouze z vláken DNA, může být teoreticky získáván i z jiných zdrojů, jako jsou rostliny nebo bakterie.

Více o nových objevech na poli chemie a využití, které nabízejí pro různé obory lidského života, se dočtete v čísle 12/2022, které vychází 14. listopadu.

Související články
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Rychlejší, levnější a také ekologicky udržitelnější vývoj léků umožní průlomová technologická platforma AMADEUS, kterou ve výzkumném institutu CATRIN při Univerzitě Palackého vyvíjí Alexander Dömling. Evropská výzkumná rada mu na to udělila prestižní grant s dotací 3,4 milionu eur. Cíl pětiletého projektu prozrazuje již jeho název: Automatizované, miniaturizované a zrychlené objevování léčiv (AMADEUS). Výzkumníci budou provádět chemické […]
Kredit českých archeologů jakoby sahal na špičky pyramidy a zároveň k samým základům podzemních hrobek. Napříč věky, kontinenty a s rozdílnými terény v posledních letech dosáhli omračujících nálezů. Patří k nim i práce na lokalitě Wad Ben Naga v Súdánu. Egypt nabízí desítky archeologických lokalit. V Deltě Nilu, ve středním Egyptě, Horním Egyptě. Další jsou i v sousedním Súdánu, kde čeští […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz