Domů     Historie
Co se dělo po dopadu asteroidu Chicxulub?
Matěj Soukup 2.11.2022
Zdroj: Pixabay

Obecně se dnes považuje za nejpravděpodobnější, že dinosaury před 66 miliony let vyhubil dopad asteroidu Chicxulub do oblasti dnešního poloostrova Yucatán a Mexického zálivu. Objevují se však další teorie, pokoušející se vysvětlil zánik těchto tvorů.

Teorie o asteroidu je však nejznámější. Pokud je pravdivá, co se dělo minuty, hodiny a dny po zničujícím dopadu tohoto tělesa na náš povrch?.

Vědci dnes odhadují jeho průměr na 10 až 15 kilometrů. Podle studie, kterou v roce 2020 publikoval profesor Gareth Collins z Královské univerzity v Londýně, dopadl na povrch naší planety pod strmým úhlem až 60 stupňů.

Paradoxem je, že v kráteru samotném se na dlouhou dobu vytvořily vhodné podmínky pro hydrotermální bakteriální život. Dnes se odhaduje, že na dně kráteru přetrvaly teploty mezi 300 až 400 stupni Celsia po následujících více než sto let a v celém kráteru vzniklo jezero s teplotou vody až 70 stupňů, kde se skvěle dařilo mikroskopickým organismům uzpůsobeným na tyto extrémní podmínky, a to podle některých odhadů až na 2,5 milionu let.

Katastrofa na povrchu

Na povrchu to však vypadalo zcela jinak. Všechno, co se nedokázalo schovat do nor, jeskyní nebo do vody, bylo odsouzeno k záhubě. Důvodem byla vlna rozžhaveného vzduchu, která zasáhla celou planetu. Způsobily ji vyvržené částečky hmoty z místa dopadu, které se začaly rozpálené vracet do atmosféry a na dobu několika minut až hodin zahřály povrch planety až na 260 stupňů.

Většina suchozemského života mohla tedy teoreticky vyhynout už do několika hodin po dopadu asteroidu. A co nezničily požáry, spláchla globální vlna tsunami, která měla podle počítačových simulací výšku až 4,5 kilometru.

Byla tak silná, že zpřeházela celé vrstvy sedimentů a důkazy o její ničivé síle byly nalezeny až na Novém Zélandu, více než 7500 kilometrů od místa dopadu. Tuto vzdálenost překonala odhadem za pouhé dva dny.

Umělecká představa dopadu asteroidu. Zdroj: Donald E. Davis, Public domain, via Wikimedia Commons

Kyselé deště a sopečná tma

Co nezahubil oheň a voda, to dokonaly události následujících dní, týdnů, měsíců a v některých případech i celých let. Hornina, která se při dopadu vypařila, do atmosféry vyvrhla podle odhadů vědců přibližně 325 miliard tun síry.

Ta se postupně vysrážela v kyselé deště, které dopadaly na povrch planety a ničily všechno, co uniklo plamenům a záplavě. Zejména život v řekách a oceánech.

Materiál vyvržený do atmosféry vytvořil kolem planety rubáš, který zcela zastínil slunce a ponořil planetu do nekonečné noci a poté do impaktní zimy. Podle odhadů mohla tma trvat 18 měsíců a globální zima až deset let.

Totální zkáza

Tohle všechno dohromady způsobilo významné narušení potravního řetězce od samých základů. Zmizela většina rostlin a téměř okamžitě začali vymírat živočichové, kteří na nich byli závislí. Masožravcům se nějakou dobu dařilo dobře, ale jakmile zdroje potravy došly, začali vymírat také.

Vědci dnes odhadují, že vymírání postihlo až 70 procent všech druhů, které tou dobou Zemi obývaly. Kromě všech dinosaurů, kteří jsou patrně nejznámějšími obětmi, vymřela velká skupina mořských bezobratlých a podstatná část savců.

Přežilo jich však dost na to, aby zaujali místo po dinosaurech a postupně se vyvinuli v dominantní formu života. Studie z roku 2018 naznačuje, že vyhynuly také téměř všechny stromové druhy tehdejších ptáků.

Naopak ptáci hnízdící na zemi a velká část ryb, obojživelníků a suchozemských plazů přežila.

Související články
Tajemný úsměv Mona Lisy nedá odborníkům spát už mnoho let. Snažili se proto zjistit, kdo stál předlohou slavného díla italského renesančního umělce. Zatímco na tuto otázku již zřejmě odpověď nalezli, další tajemství světoznámého díla dosud odhaleno nebylo. Jaká krajina je na obraze zachycena? Americká geoložka Ann Pizzorussoová tvrdí, že zná odpověď. Snah o spojení krajiny […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci. Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky! Lepra je infekční onemocnění, které […]
Pražské Metro slaví 50 let a jako oslavu přinášíme vzpomínky pamětníků a dokumentů z firemních archivů – přehlídku zapomenutých příběhů. Zaměstnanci Metrostavu vybudovali traťové tunely na všech třech trasách pražského metra a celkem 49 stanic, z toho 33 hloubených a 16 ražených. V roce 2018 bylo pražské metro zařazeno mezi 100 nejlepších děl v anketě […]
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořených vojáků je dožít v ústraní a zahalení. Pak ale přichází lékař, který jim navrátí naději. Objev anestezie, sepse a dezinfekce v 19. století spustily skutečný rozvoj v oblasti plastické chirurgie. Tohle […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz