Domů     Příroda
Co se stane se životem po jaderné katastrofě? Na to se pokouší najít odpověď unikátní dokument Fukušima
Martin Macourek 3.11.2022

Více jak deset let po katastrofě v jaderné elektrárně Fukušima se do některých prázdných míst vrací lidé. Naráží zde však na překvapivý jev. V evakuační zóně, která je postupně čištěna od radioaktivního spadu, je totiž nebývale živo.

Přesvědčit se o tom můžete na vlastní oči v dokumentu Fukušima: Příroda v nebezpečné oblasti, který v premiéře uvede Viasat Nature..

Druhá největší jaderná havárie v historii lidstva se odehrála v březnu 2011 a ze svých domovů vyhnala tisíce lidí. Hornatá pobřežní krajina se měla stát neobyvatelnou toxickou pustinou, skutečnost však překvapila mnohé odborníky.

Místa, ze kterých byli lidé vystěhováni doslova přes noc, se stala navzdory všem předpokladům domovinou divoké zvěře – prasat, makaků a dalších savců.

Některým druhům se i přes toxicitu daří velmi dobře. Obyvatelé vracející se do vyčištěných oblastí zde musí čelit nečekaným obtížím v podobě zvěře, která se bez ostychu pohybuje v místech, kterým se v minulosti vyhýbala.

V hodinovém dokumentárním speciálu budete společně s mezinárodní skupinou odborníků zkoumat zvířata, která vzdorují toxické krajině a nyní žijí tam, kde ještě v relativně nedávné době bujela civilizace.

Pak však došlo k explozi všech tří jader reaktorů v elektrárně Fukušima. Přes noc bylo narychlo vysídleno 460 tisíc lidí, kteří se nemohli vrátit a zanechali svá obydlí napospas přírodě.

Domy obrůstají mechem a rostlinami. Chodníky a silnice zarůstají trávou a křovím a na dříve udržovaných zahradách se v jedovaté zemině hrabou divočáci. Scény jako z postapokalyptického filmu se ve Fukušimě proměnily v realitu.

V dokumentu zároveň odhalíte, jak mohou tato zvířata v oblasti nejen přežívat, ale i prosperovat. Zjistíte, jaký má záření vliv na jejich chování, vzhled a genetickou strukturu. Zároveň prozkoumáte místní divokou flóru.

Nakonec se také společně s vědci pokusíte zjistit, kolik druhů žije ve stínu katastrofy.

Šedesátiminutový dokument Fukušima: Příroda v nebezpečné oblasti sledujte v sobotu 5. listopadu od 19 hodin na Viasat Nature.

Související články
Vinaři používají dvě metody k detekci toho, zda bylo jejich bílé víno kontaminováno nežádoucími mikroby, a to čichovou zkoušku a testování vzorků vína v Petriho misce. Nyní by se k nim mohla přidat ještě třetí, hi-tech metoda, a to testování vína pomocí elektronického jazyka. Elektronický jazyk se tomu lidskému vůbec nepodobá co do vzhledu, ale […]
Za hadího rekordmana byl dosud považován Titanoboa cerrejonensis, jehož pozůstatky byly objeveny v roce 2002 v severovýchodní Kolumbii. Žil zhruba před 60 miliony let a dle odhadů mohl měřit kolem 13 metrů. Nyní vědci v Indii objevili obratle zřejmě ještě většího příslušníka podřádu hadi… V hnědouhelném dole Panandhro v indickém státě Gudžarát bylo objeveno celkem […]
Chilli papričky jsou dnes nedílnou součástí čínské kuchyně, především v podobě pálivé omáčky chili crisp, na kterou nedá řada lidí dopustit. Čína ale rozhodně není domovinou pálivých papriček, které tvoří základ této omáčky. Jak se tedy do Číny dostaly? Rostliny Capsicum, mezi které se řadí jak klasické papriky, tak i pálivé chilli papričky, pochází ze […]
Nejhorší noční můry vědců se pomalu naplňují. Téměř polovina čínských měst se propadá, a to zejména kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Jen nejlidnatější metropole, Šanghaj, se za poslední století propadla o více než tři metry… K tomuto závěru došel tým čínských odborníků po detailním prozkoumání 82 měst, včetně […]
V roce 2023 stoupla globální hladina oxidu uhličitého na 419 částic na milion, což je přibližně o 50 % více než před průmyslovou revolucí. To znamená, že ve vzduchu je zhruba o 50 procent více molekul oxidu uhličitého než v roce 1750. A jak se oxid uhličitý hromadí v atmosféře, zachycuje stále více tepla, což […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz