Při cestě do práce se v městské hromadné dopravě každý den „marinujeme v omáčce“ z pestrého mikrobiálního života. Ačkoli na první pohled nepůsobí příliš zdravě, může významně přispět k rozvoji vědy či vývoji nových a daleko efektivnějších léčiv. Nevěříte?.

Podle odborníků má každé město na světě svůj unikátní „kód“, přesněji řečeno mikrobiom sestávající z virů a bakterií, který je přirovnáván k otiskům prstů. K překvapivému závěru dospělo mezinárodní konsorcium vědců sestávajícího z týmu lékařské fakulty Marylandské univerzity (UMSOM).

Do jejich velkolepého projektu se zapojilo 60 měst z celého světa – Londýn, Tokio a New York nevyjímaje, přičemž středobodem zájmu se stala městská hromadná doprava, zejména metro. „Týmy lidí s rouškami a lékařskými tampony shromažďovaly genetický materiál ve městech po celém světě,“ uvedl vedoucí výzkumu a rovněž uznávaný genetik Christopher Mason. Výsledky následně společně se svými kolegy uveřejnil v odborném časopise Cell.

Město pod mikroskopem

Jedná se o dosud největší metagenomickou studii jedinečných městských mikrobiomů, obsahující komplexní analýzu všech identifikovaných mikrobiálních druhů – tisíců virů a bakterií. Celkem bylo analyzováno 4728 vzorků z 60 měst na šesti kontinentech, které odborníci sbírali po dobu tří let.

Jako konzistentní se projevilo 31 „hlavních“ druhů, které vědci nalezli prakticky ve všech vybraných lokalitách. Jednalo se kupříkladu o Propionibacterium acnes, bakterii, jež se běžně nachází na lidské kůži. Zároveň se podařilo identifikovat i dva neznámé jednobuněčné organismy.

Epicentrum? MHD!

Podle Masona patří městská hromadná doprava k „pravděpodobně největšímu společnému ekosystému“. Pochopení, co vše se v něm nalézá, by podle něj mohlo odborníkům pomoci rozmanité městské mikrobiomy zachovat.

Zároveň dodal, že mikrobiální podpis severoamerických a evropských měst se zcela významně liší od východoasijských „sousedů“. „Každé město má svou vlastní molekulární stopu mikrobů, které ho definují,“ prohlásil uznávaný profesor.

„Kdybyste mi půjčili svou botu, mohl bych vám s 90% přesností říct, z jakého města na světě pocházíte,“ dodal.

Naděje budoucnosti

Podle vědců položil výzkum pevné základy pro první systematický katalog, který pomůže při sledování virů a bakterií odolných proti antibiotikům. Zároveň může napomoci k objevování či pozorování evoluce mikrobiálního života.

„Na Zemi existují miliony druhů, ale v tuto chvíli máme kompletní a solidní referenční genomy pouze pro 100 tisíc až 200 tisíc druhů,“ dodal Mason. Odborníci upozorňují, že není důvod k jakýmkoli obavám, jelikož lidé jsou se zmapovanými bakteriemi v kontaktu neustále.

„Nechceme, aby se těchto mikrobů báli, neboť jsou jenom součástí ekosystému, v němž žijeme,“ Historie výzkumu se přitom začala psát již roku 2013, kdy uznávaný vědec sesbíral první vzorky v newyorském metru.

Právě tehdy si svým počínáním získal pozornost a úctu výzkumníků z celého světa, kteří chtěli podobné pátrání provést i ve „svých“ městech.