Domů     Příroda
Vědecký armageddon: Stop testování primátů
Zdroj: Unsplash

Sdílejí s člověkem společného prapředka. Spojuje je s námi vnímavost, inteligence, empatie a zručnost. Právě pro celou řadu podobných vlastnosti je každoročně na 3000 primátů ve Spojeném království využito k testování nových léků… S tím však může být brzy konec..

Medicína a celkový vědecký pokrok je s primáty pevně spjatý. Dalo by se říci, že jedno bez druhého nemůže existovat. Ačkoli jsou výzkumy na zvířatech stále považovány za kontroverzní a nehumánní, právě ony vedou k razantnímu pokroku v oblasti zdraví – ať už se jedná o vývoj vakcín proti koronaviru či neúnavné hledání léků na rakovinu, AIDS, Parkinsonovu chorobu nebo cukrovku.

I proto během pandemie raketově vzrostla poptávka po pokusných zvířatech ze strany akademiků a farmaceutů. Jejich počty s každým dnem klesají a vědci začínají myslet na nejhorší.

Nenahraditelní pomocníci

„To, co je ve hře, je celkem jasné – těchto zvířat je potřeba pro otestování bezpečnosti a účinnosti všech vakcín, o kterých se nyní mluví,“ říká Stefan Treue (*1964), ředitel Německého střediska primátů (DPZ).

Podle něj světu hrozí reálná šance, že pokud nebude dostatek zvířat, nebude možné některé vakcíny schvalovat. Zvířecí „armageddon“ přitom paradoxně odstartovala Čína. Od ledna loňského roku, kdy pozastavila vývoz pokusných zvířat, jsou tak vědci v patové situaci.

Nyní je jejich možný nákup velmi drahou záležitostí. Nedostatek vědeckých subjektů pálí především Evropu a Spojené státy americké, jež v uplynulých dvou letech vyvíjely vakcíny proti koronaviru ve velkém – u žádné z nich nebyly testy na primátech vynechány, ba naopak.

Jednalo se o důležitý mezistupeň v celém schvalovacím soukolí. Podle washingtonské Nadace pro výzkum v biomedicíně do roku 2020 až 60 % opic používaných ve Spojených státech amerických pocházelo z Číny.

Celkem se za oceánem nachází sedm center pro chov primátů, přičemž v Tulane mají více než 5000 zvířat.

Primáti se konečně dočkali zastání. Testování na našich „předcích“ je totiž přísně regulováno. Zdroj: Unsplash

Pod drobnohledem

S ohledem na „zvířecí práva“ je testování na primátech přísně regulováno. Využívají se pouze v případě, že vědcům žádný jiný model nemůže poskytnout adekvátní informace – i tak jsou nenahraditelní. Hlodavci kupříkladu postrádají prefrontální kůru, jíž lze identifikovat u opic a lidí.

Primáti proto slouží při studiích zkoumajících poranění mozku. V současnosti se výzkumy zaměřují na způsoby, jak pomoci zraněným vojákům, kteří přišli například o končetinu. Anebo na znovuzískání nezávislosti osob po prodělání vážné cévní mozkové příhody.

Povolit ano či ne?

European Animal Research Association (EARA) v uplynulých měsících požádala Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) o opětovné povolení vývozu primátů z Číny – především pro biomedicínský výzkum. Jako argument využila přísné podmínky pro bezpečnou přepravu, jelikož veškerá zvířata před i po převozu absolvují povinnou karanténu.

Stejně tak osoby, které s nimi přišly do kontaktu. Pekingské ministerstvo zahraničí však z důvodu přetrvávající pandemie povolit otěže odmítá alespoň do doby, než se situace ve světě uklidní. „Mám dojem, že Číňané chtějí vlastní biomedicínský výzkum ještě více dostat na světovou úroveň,“ dodal k celé situaci Stefan Treue.

Postižené státy by proto podle něj měly začít uvažovat o založení vlastních chovů.

Související články
V tropických deštných lesích Nové Kaledonie se po ránu ozývají zvuky připomínající štěkot a kokrhání. Pro turisty vlastně nic zvláštního, ale místní obyvatelé vědí, že je vydávají tvorové, kterým jejich předci říkávali duchové lesa.   Samozřejmě to nejsou ani psi, ani kohouti. Ozývají se tak perleťově šedí ptáci s chocholkou a oranžovým zobákem. Zvukové projevy nejsou jejich […]
Příroda 22.4.2025
Korovec je jedním z mála druhů jedovatých ještěrů na světě. Patří k ikonám pouští Severní Ameriky. S oteplujícím se světem je však i on vystaven výzvám, které nemusí zvládnout a mohly by se mu stát osudnými. Vědci se snaží zjistit, nakolik jsou tito ještěři schopni se adaptovat na nové podmínky. Korovci (Heloderma suspectum) dorůstají délky […]
Příroda 18.4.2025
Rostlina známá jako irský mech, jinak také puchratka kadeřavá, nyní zažívá své chvíle slávy. Je novou superpotravinou se zázračnými účinky, kterou doporučuje řada celebrit a tiktokerů. Je ale humbuk kolem této červené mořské řasy skutečně oprávněný? Puchratka kadeřavá (Chondrus crispus) je poměrně drobná mořská řasa, která dorůstá jen asi 20 cm. Vyrůstá ze základny uchycené […]
Příroda 17.4.2025
Každý den každý z nás vdechuje kyslík, který z velké části pochází z moří a oceánů. Ano, hlavním producentem tohoto plynu není deštný prales, ale drobné mikroskopické řasy a fytoplankton. A ten je teď v extrémním nebezpečí… Nová vědecká studie přichází s alarmujícím zjištěním: mikroplasty narušují schopnost těchto organismů fotosyntetizovat, což může mít dalekosáhlé důsledky […]
Desetitisíce sklenic uspořádaných v obřích lednicích. Konstantní teplota -18 °C. A uchované odrůdy pšenice až z roku 1917. Česká genová banka, jejíž provoz zajišťuje odborný tým CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu), uchovává rostlinné dědictví české země pro výživovou bezpečnost i biodiverzitu a velikostí patří mezi 10 největších v Evropě.   Podle Organizace pro výživu a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz