Domů     Příroda
Vědecký armageddon: Stop testování primátů
Zdroj: Unsplash

Sdílejí s člověkem společného prapředka. Spojuje je s námi vnímavost, inteligence, empatie a zručnost. Právě pro celou řadu podobných vlastnosti je každoročně na 3000 primátů ve Spojeném království využito k testování nových léků… S tím však může být brzy konec..

Medicína a celkový vědecký pokrok je s primáty pevně spjatý. Dalo by se říci, že jedno bez druhého nemůže existovat. Ačkoli jsou výzkumy na zvířatech stále považovány za kontroverzní a nehumánní, právě ony vedou k razantnímu pokroku v oblasti zdraví – ať už se jedná o vývoj vakcín proti koronaviru či neúnavné hledání léků na rakovinu, AIDS, Parkinsonovu chorobu nebo cukrovku.

I proto během pandemie raketově vzrostla poptávka po pokusných zvířatech ze strany akademiků a farmaceutů. Jejich počty s každým dnem klesají a vědci začínají myslet na nejhorší.

Nenahraditelní pomocníci

„To, co je ve hře, je celkem jasné – těchto zvířat je potřeba pro otestování bezpečnosti a účinnosti všech vakcín, o kterých se nyní mluví,“ říká Stefan Treue (*1964), ředitel Německého střediska primátů (DPZ).

Podle něj světu hrozí reálná šance, že pokud nebude dostatek zvířat, nebude možné některé vakcíny schvalovat. Zvířecí „armageddon“ přitom paradoxně odstartovala Čína. Od ledna loňského roku, kdy pozastavila vývoz pokusných zvířat, jsou tak vědci v patové situaci.

Nyní je jejich možný nákup velmi drahou záležitostí. Nedostatek vědeckých subjektů pálí především Evropu a Spojené státy americké, jež v uplynulých dvou letech vyvíjely vakcíny proti koronaviru ve velkém – u žádné z nich nebyly testy na primátech vynechány, ba naopak.

Jednalo se o důležitý mezistupeň v celém schvalovacím soukolí. Podle washingtonské Nadace pro výzkum v biomedicíně do roku 2020 až 60 % opic používaných ve Spojených státech amerických pocházelo z Číny.

Celkem se za oceánem nachází sedm center pro chov primátů, přičemž v Tulane mají více než 5000 zvířat.

Primáti se konečně dočkali zastání. Testování na našich „předcích“ je totiž přísně regulováno. Zdroj: Unsplash

Pod drobnohledem

S ohledem na „zvířecí práva“ je testování na primátech přísně regulováno. Využívají se pouze v případě, že vědcům žádný jiný model nemůže poskytnout adekvátní informace – i tak jsou nenahraditelní. Hlodavci kupříkladu postrádají prefrontální kůru, jíž lze identifikovat u opic a lidí.

Primáti proto slouží při studiích zkoumajících poranění mozku. V současnosti se výzkumy zaměřují na způsoby, jak pomoci zraněným vojákům, kteří přišli například o končetinu. Anebo na znovuzískání nezávislosti osob po prodělání vážné cévní mozkové příhody.

Povolit ano či ne?

European Animal Research Association (EARA) v uplynulých měsících požádala Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) o opětovné povolení vývozu primátů z Číny – především pro biomedicínský výzkum. Jako argument využila přísné podmínky pro bezpečnou přepravu, jelikož veškerá zvířata před i po převozu absolvují povinnou karanténu.

Stejně tak osoby, které s nimi přišly do kontaktu. Pekingské ministerstvo zahraničí však z důvodu přetrvávající pandemie povolit otěže odmítá alespoň do doby, než se situace ve světě uklidní. „Mám dojem, že Číňané chtějí vlastní biomedicínský výzkum ještě více dostat na světovou úroveň,“ dodal k celé situaci Stefan Treue.

Postižené státy by proto podle něj měly začít uvažovat o založení vlastních chovů.

Související články
Většina lidí je zvyklá žít v nízkých nadmořských výškách, kde je dostatek kyslíku, naopak při pobytu ve vysokých horách pak může mít potíže s dýcháním. Čelí tak zvané výškové nemoci, která se projevuje nevolností, zmateností a otoky plic a mozku. Existují ovšem dvě populace, které jsou zvyklé a plně adaptované na život ve výškách nad […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spustila nový bakalářský studijní program zaměřený na problematiku klimatických změn a minimalizaci jejich dopadů na společnost a přírodu. Program Omezování klimatických změn je navržen tak, aby ze studentů vyrostli skuteční experti připravení vyvíjet nové technologii a navrhovat udržitelné řízení zdrojů. Nový program nabízí unikátní kombinaci chemického, technologického a manažerského vzdělání, […]
Klíšťata rozhodně už dávno nejsou druhem, který by preferoval venkovské prostředí. Zlotřilí paraziti ovládli i města a jejich nebezpečnost se zde ještě zvýšila. V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou […]
V roce 1989 objevil dnes již zesnulý paleontolog Bill Mueller, spolu s amatérským sběratelem Emmettem Sheddem, ve formaci Cooper Canyon v severozápadním Texasu fosilie, které patřily novému druhu aetosaura, archosaurního plaza, který žil v období pozdního triasu (před 233 až 201 miliony let). Nepodařilo se jim však rozluštit jeho evoluční historii. Až nyní vědci přichází […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz