Domů     Vesmír
Nový výzkum naznačuje, že vodní světy v naší Galaxii nejsou výjimkou
Martin Janda 30.10.2022

Naší Galaxii sice nazýváme Mléčnou dráhou, ale možná by nebylo od věci jí říkat Mokrá galaxie. Nejnovější výzkumy naznačují, že vody je v ní více než dost.

Oceánské světy, nebo také aquaplanety, jsou třídou planet se značným množstvím vody v podobě oceánů. Ten může být jak pod povrchem, tak na povrchu. Takový svět zatím známe jeden, je jím samozřejmě naše domovská planeta.

V rámci Sluneční soustavy je tím mezi planetami výjimečná (u měsíců je tomu jinak), ovšem v rámci celé galaxie pravděpodobně nikoliv. Tyto vodní světy jsou obzvláště zajímavým cílem při hledání mimozemského života, protože voda je jedním ze základních prvků života, jak jej známe.

S pomocí stále modernějšího vybavení astronomové odhalují v naší Galaxii stále více exoplanet. Vědci tak mají stále konkrétnější představu, jaké typy exoplanet jsou běžné a jaké typy jsou neobvyklé. Tým badatelů pod vedením španělského vědce Rafaela Luqueho se nyní zaměřil na planety, které obíhají kolem hvězd třídy M (červených trpaslíků), což je nejběžnější typ hvězd v naší galaxii.

Astronomové nejsou schopni tyto exoplanety sami spatřit, protože hostitelské hvězdy jsou mnohem jasnější než samotné planety. Místo využívají některé jemné efekty, jako je stín, který planeta vrhá, když přechází před svou hvězdou (tranzitní metoda), a nepatrný odpor při pohybu hvězdy, když kolem ní exoplaneta krouží (metoda radiální rychlosti).

Kromě toho lze pomocí gravitační síly, kterou planeta působí na hvězdu, určit její hmotnost a podle stínu, který vrhá i její průměr. Když se obě metody zkombinují, je možné zjistit i to, z čeho se exoplaneta skládá.

Tyto typy analýz byly v minulosti prováděny u jednotlivých exoplanet, ale Luque a spol. se rozhodl prozkoumat veškeré známé exoplanety obíhající červené trpaslíky. Z tohoto vyhodnocení vyplynul nečekaný obraz.

Hustota mnoha planet naznačovala, že jsou vzhledem ke své velikosti příliš lehké na to, aby se skládaly výhradně z hornin. Místo toho jsou tyto planety s největší pravděpodobností tvořeny směsí vody a horniny.

„Byl jsem šokován, když jsem tuto analýzu viděl – já i mnoho lidí z oboru jsme předpokládali, že se jedná o suché, kamenité planety,“ řekl planetolog Jacob Bean z Chicagské univerzity.

Nemálo vody lze najít i v naší Sluneční soustavě. Světy jako Europa, Ganymed, Enceladus nebo Triton ukrývají podpovrchové oceány. Podobné to podle autorů výzkumu bude i s exoplanetami. Oceán u nich většinou nebude pokrývat povrch, ale bude ukrytý hlouběji.

FOTO: MIT

Související články
Vesmír 17.5.2025
Byl to záblesk zeleného světla, který nad rudými horami Marsu rozzářil nebe a s ním i oči vědců. Poprvé v historii se totiž podařilo spatřit viditelnou polární záři na rudé planetě. Nečekaný výsledek dlouhodobého snažení vědeckého týmu, vedeného fyzičkou Elise Wright Knutsenovou z Univerzity v Oslu, potvrdil, že Mars má se Zemí více společného, než […]
Vesmír 11.5.2025
Vědci možná odhalili tajemství vnitřní stavby ledových obrů Uranu a Neptunu. Nová studie naznačuje, že by se v jejich nitru mohl nacházet obří oceán vody, což by mohlo vysvětlit jejich neobvyklá magnetická pole. Uran a Neptun jsou sice našimi vzdálenějšími planetárními sousedy, přesto o nich víme stále jen docela málo. Za celou dobu kosmického výzkumu […]
S blížícím se opětovným návratem člověka na jeho povrch se průzkum Měsíce opět dostává do popředí vědeckého zájmu. Čínské sondě se v roce 2020 podařilo na Zemi přivézt vzorky měsíční horniny, které byly podrobeny důkladnému zkoumání. Odhalily, že na Měsíci zřejmě k aktivnímu vulkanismu docházelo ještě poměrně nedávno… Čínský lunární program zahrnuje celou řadu jednotlivých […]
Technika Vesmír 8.5.2025
Sovětská sonda Kosmos 482, která byla vypuštěna 31. března 1972 v rámci programu Venera s cílem prozkoumat planetu Venuši, se po více než 50 letech na oběžné dráze chystá na nekontrolovaný návrat do zemské atmosféry. Očekává se, že k tomu dojde mezi 9. a 11. květnem 2025. Kosmos 482 nebyla obyčejná sonda. Její sestupový modul […]
Náklady na stravování astronautů ve vesmíru jsou vskutku astronomické, pohybují se kolem půl milionu korun denně na jediného strávníka. Potraviny přitom často nejsou dostatečně čerstvé ani chutné. To by měl změnit nový projekt laboratorního pěstování potravin ve vesmíru, který by mohl být realizován do dvou let. Laboratorně pěstované potraviny nejsou ničím novým, takto vypěstované kuřecí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz