Domů     Historie
Tomáš G. Masaryk v roli vědce: Z outsidera vítězem
Martin Janda 29.10.2022

Jako politik býval často solitér, mnohdy byl nemalou částí české veřejnosti, zvláště té s příklonem k nacionalismu, nevybíravě napadán. I tak dokázal vejít do dějin jako zakladatel moderní československé i české státnosti. Ovšem Tomáš Garrigue Masaryk nebyl zdaleka jen státníkem a politikem..

Fakt, že Tomáš Masaryk byl prvním prezidentem Československé republiky, je samozřejmě všeobecně znám. Avšak Masaryk je zároveň i důležitou postavou české vědy. Byl to právě on, kdo položil základy české sociologie.

Nauka o společnosti, tedy sociologie, neměla v českých zemích příliš šťastný osud. Etablovala se sice již v 80. letech 19. století, právě díky Masarykovi. Roku 1925 byla založena Česká sociologická společnost a sociologie byla pevně usazena na univerzitách, tento stav však neměl dlouhého trvání.

V roce 1939 nacisté české vysoké školy zavřeli a ještě během války byla Česká sociologická společnost obviněna z „kulturní špionáže a činnosti nepřátelské Říši“. Dílo zkázy pak po únorovém převratu dokonali komunisté, když sociologii onálepkovali jako buržoazní pavědu a služku imperialismu.

Sociologický výzkum se začal opět rychleji rozvíjet přibližně v polovině 60. let, kdy mimo jiné vznikl Sociologický ústav Akademie věd. Po srpnové okupaci sovětskými vojsky se sociologie opět dostala do nepřízně mocných a tento stav trval až do revoluce v roce 1989. Těžko říci, co by Masaryk říkal na kotrmelce, které českou sociologii potkaly. Každopádně její základy, které položil, jsou pevné.

Masaryk sám nepocházel z bohatých poměrů, přesto vystudoval filozofii na vídeňské univerzitě. Tento impulzivní, nesmírně vitální a vytrvalý člověk si jako téma své habilitace vybral fenomén sebevražd. V této první monografii Masaryk klade důraz na kulturní a náboženské podmínky vývoje tohoto sociálního jevu a jednu z hlavních příčin vidí ve ztrátě víry.

Zhruba v polovině 80. let 19. století zařadil Masaryk sociologii do oblasti témat svých přednášek na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Studenty seznamoval s díly předních světových sociologů, ať to byl August Comte (1798–1857) nebo Herbert Spencer (1820–1903).

Masaryk v 81 letech na koni

Masarykovi se společnost nejevila ani jako organický celek, ani jako pouhý souhrn jednotlivců. Společnost je v jeho pojetí propojení psychické a organizační, kde není sociální vědomí upřednostněno před individuálním.

Zároveň kladl důraz na sociální konsensus, každého člověka považoval za podstatnou autoritu. Společenské instituce, jako je stát nebo národ, jsou tedy v Masarykově podání souhrnem autorit.

Byť nerozpracoval vlastní sociologický systém, jeho přínos českým humanitním vědám je nezanedbatelný. Masarykovo sociologické myšlení se odrazilo i v jeho politické činnosti. Svůj široký rozhled přesahující malé české pískoviště promítl i do děl Česká otázka (1895), Naše nynější krize (1895), Otázka sociální (1898), Problém malého národa (1905) nebo Nesnáze demokracie (1913).

Z hlediska politického vývoje společnosti byl Masaryk optimistou. Byl přesvědčen, že přes všechny nesnáze společnost putuje ke svobodě a k demokracii. Význam sociologie viděl především v tom, že tato věda pomáhá svobodu upevňovat, stejně tak jako politickou a mravní odpovědnost. „Demokracie, toť diskuze,“ napsal v jednom ze svých děl.

Masaryk diskutoval rád, svými názorovými oponenty byl však mnohdy nevybíravě napadán. Především v době tzv. hilsneriády, kdy se nebál upozornit na nesrovnalosti v procesu s Leopoldem Hilsnerem, obžalovaným z vraždy mladé dívky.

Zde se projevil jeho odpor proti nacionalismu a antisemitismu. Čelil výhružkám, mnohdy i ze strany vlastních studentů.

„Zlá kampaň byla ta „hilsneriáda“, když jsem se musel rvát s pověrou o rituální vraždě. Já jsem se zprvu o ten Hilsnerův proces nezajímal, ale přijel za mnou můj bývalý žák z Vídně, spisovatel Sigismund Münz, Moravan, a ten mě přiměl k tomu, že jsem vystoupil,“ řekl později Karlu Čapkovi.

Stejně tak v době, kdy se značná část české společnosti tetelila blahem nad údajně nalezenými Královédvorským a Zelenohorským rukopisem, které měly pocházet z raného středověku a dokazovat slavnou historii české kultury, neváhal poukázat na to, že jde o podvrhy. Pozdější expertýzy mu daly zcela za pravdu.

S Karlem Čapkem

Masarykovo úsilí o vybudování samostatné Československé republiky je všeobecně známo. I když ve svých čtyřiašedesáti letech již mohl užívat důchod, odjel v roce 1914 do exilu, kde postupně získal velkou autoritu a proslulost, což vyvrcholilo pozváním do Bílého domu k setkání s americkým prezidentem, o čemž si většina jeho následovníků mohla nechat jen zdát.

Po čtyřech letech se mohl do vlasti triumfálně vrátit, když jej ještě před jeho příjezdem parlament zvolil za prezidenta země.

Přes veškeré politické vytížení nezapomínal ani na vědu. Byl si vědom, že jen vzdělaní občané mohou společnost posunout dál, a tak byl iniciátorem vzniku druhé české univerzity, která našla svůj domov v Brně. Na Masarykovu počest tato škola poté nesla jeho jméno.

V roce 1924 spolu s ministrem obchodu USA Herbertem Hooverem, pozdějším americkým prezidentem, převzal záštitu nad „Prvním světovým kongresem o vědeckém řízení“, organizovaným Masarykovou akademií práce.

Jeho nejvýznamnějším publikačním počinem z té doby je Světová revoluce, ve které popsal změny ve světě během první světové války.

Stal se symbolem demokracie a to nejen u nás, vždyť významný filozof Karl Popper jej vyzdvihl společně s Winstonem Churchillem jako nejvýznamnějšího evropského politika 20. století. Masaryk vždy vyznával demokracii, i když při pohledu na její běžné fungování v československých poměrech si povzdechl:

„Demokracii bychom tedy měli. Teď ještě nějaké ty demokraty.“ Slova, která pro českou společnost platí i v současnosti.

FOTO: Wikimedia, Archiv

Související články
Historie 15.5.2025
Když v 19. století v pouštích středního Egypta objevili archeologové ruiny El-Amarny, nejprve se domnívali, že jde o obyčejné město. Postupem času ale jejich údiv rostl. Na starých nápisech se objevoval název města Achetaton a jméno faraona, který odtud vládl a které do té doby nikdo neznal… To jméno bylo Achnaton (?–asi 1336 př. n. l.) a […]
Hrobů vikinských válečníků bylo odhaleno poměrně velké množství. Mnoho dříve, než bylo možné určit pohlaví toho, kdo v něm odpočíval. A tak odborníci často pohlaví určili na základě předmětů, které se v hrobě nacházely. Když v něm objevili zbraně, měli zkrátka za to, že v hrobě ležely pozůstatky muže – válečníka. Analýza DNA však odhalila, […]
Enigma byl šifrovací stroj podobný psacímu stroji, který používal symetrickou šifru. S jeho pomocí nacistické velení během druhé světové války komunikovalo s jednotlivými složkami armády, například s ponorkami. Prolomit kód Enigmy trvalo spojencům, pod vedením geniálního matematika Alana Turinga, roky. Dnes by to podle odborníků zvládla umělá inteligence za chvilku. Na Enigmě se psalo podobně […]
Historie Objevy 28.4.2025
Byl vrstevníkem lékaře a etnografa Emila Holuba, ale na rozdíl od něj téměř upadl v zapomnění, a to i ve své rodné zemi. Jen Papua Nová Guinea si připomíná vědce, který se s notnou dávkou odvahy pustil do zkoumání způsobu života původních obyvatel.   Že zmínka o odvaze není nadsázka, vyplývá vylíčení prvního setkání s místními obyvateli, jak […]
Historie Příroda 24.4.2025
Z hustého porostu různých druhů hrášků se vynořil chlap v kněžském rouchu. Do zahrady rozhodně nepřišel pro zdravou svačinku, jeho cílem byla věda! „Tenhle je hranatý, támhleten zas kulatý. Zajímavé,“ kněz odložil motyku a vše si pečlivě zapsal. Revoluční nápad, využít statistiku v zahradě, zdá se přineslo pochopení toho, proč hrášek vypadá tak jak vypadá. Učitel spolu s knězem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz