Domů     Historie
První neandrtálská rodina nalezena! Seznamte se!
Neandrtalec
Zdroj: Public Domain Pictures

První lebky neandrtálců byly objeveny už v roce 1829, přesto toho ani dnes o životě jednotlivých komunit spadajících pod druh Homo neanderthalensis mnoho nevíme. To by ale mohla změnit nová studie provedená vědci z Institutu Maxe Plancka pro evoluční biologii v německém Lipsku….

Zakládajícím ředitelem oddělení genetiky tohoto institutu je mimochodem Svante Päabo, švédský genetik oceněný letos Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství. A to „za své objevy týkající se genomů vyhynulých hominidů a lidské evoluce.“ V roce 2010 se mu ve spolupráci s dalšími kolegy podařilo sekvenovat neandrtálský genom.

Ve stejném roce zveřejnil rovněž zprávu o DNA analýze kosti prstu nalezené v Denisově jeskyni na Sibiři, na jejímž základě mohl potvrdit, že patřila denisovanovi, vyhynulém příslušníkovi rodu Homo. Je rovněž zastáncem teorie, že mezi neandrtálci, denisovany a předky moderních lidí běžně docházelo k vzájemnému křížení.

Vědci z Institutu Maxe Plancka od roku 2010 sekvenovali dalších 18 neandrtálských genomů ze 14 různých archeologických nalezišť v celé Eurasii. Ty poskytly vhled do neandrtálské historie, ale odhalily velmi málo o tom, jak fungovaly jednotlivé neandrtálské komunity.

Ve snaze prozkoumat strukturu sociálních vazeb mezi neandrtálci, zaměřili vědci svoji pozornost na jižní Sibiř, neboť právě zde byli přítomni po stovky tisíc let neandrtálci i denisované a vzájemně se ovlivňovali.

Co odhalily pozůstatky neandertálců

V Čagyrské a Okladnikovově jeskyni, které se nacházejí asi 100 kilometrů od známější Denisovy jeskyně, bylo nalezeno hned několik pozůstatků neandrtálců, kteří tato místa obývali asi před 54 000 lety.

Vědci úspěšně získali DNA ze 17 neandrtálských kostí a zubů, které náležely 13 neandrtálcům. Jedenáct jich pocházelo z Čagyrské jeskyně, zbylí dva z nedaleké Okladnikovovy jeskyně. Jde o největší počet neandrtálských pozůstatků sekvenovaných v jediné studii.

Jednalo se o 7 mužů a 6 žen, z toho 8 dospělých a 5 dětí a mladistvých. V jejich mitochondriální DNA vědci našli několik heteroplazmií (stav, při kterém se v buňce nachází více typů mitochondriální DNA) sdílených mezi jednotlivci.

Tyto genetické podpisy přetrvávají pouze po malý počet generací. Mezi ostatky vědci rovněž objevili pozůstatky neandrtálského otce a jeho dospívající dcery a dvojici příbuzných druhého stupně, mladého chlapce a dospělou ženu, která mohla být jeho sestřenicí, tetou či babičkou.

Zdroj: Wiki Commons

Patřili do stejné komunity!

Kombinace heteroplazmií a příbuzných jedinců silně naznačuje, že neandrtálci v jeskyni Čagyrská museli žít, a zemřeli, přibližně ve stejnou dobu. „Skutečnost, že žili ve stejnou dobu, je velmi vzrušující.

To znamená, že pravděpodobně pocházejí ze stejné sociální komunity. Takže poprvé můžeme použít genetiku ke studiu sociální organizace neandertálské komunity,“ říká k tomu Laurits Skov, jeden z autorů studie.

Jde tak zřejmě o nejstarší známou rodinnou skupinu, která kdy byla popsána, první zdokumentované rodinné společenství neandrtálců.

Po prozkoumání genetické diverzity DNA chromozomu Y, který se dědí z otce na syna, a mitochondriální DNA, přenášené od matek, byli vědci schopni určit, že tím, kdo se pohyboval mezi komunitami, byly ženy.

Zpravidla mladá dívka opustila svoji rodnou komunitu a následovala svého partnera do nové. Většinou jí však byla blízká a její členy znala. Celkově se však čagyrská komunita vyznačovala nízkou genetickou diverzitou podobnou skupinám ohrožených druhů před vymřením.

Nicméně obyvatelé Čagyrské a Okladnikovově jeskyně se patrně potkávali, lovili na stejných místech bizony, koně a další zvířata, která putovala říčním údolím. Materiál ke zhotovování svých kamenných nástrojů sbíraly obě skupiny na stejných místech, o čemž svědčí i výskyt stejné suroviny v obou jeskyních.

Život neandrtálců se tak patrně příliš nelišil od života moderních lidí. Obstarávali si potravu, milovali se, vychovávali děti a umírali po boku svých nejbližších.

reklama
Související články
V severní Francii v oblasti Pařížské pánve bylo už v roce 2000 objeveno rozsáhlé neolitické pohřebiště. Díky pokrokům v analýze dávné DNA se nyní vědcům podařilo získat genomy 94 jedinců, kteří, jak se ukazuje, spolu byli spřízněni. Jedná se tak o největší pravěký rodokmen, jaký kdy byl rekonstruován. Pohřebiště známé jako Gurgy, nacházející se v […]
Rhynchosauři, býložravci obývající Zemi před 225 až 250 miliony lety v období triasu, zřejmě na konci svého života umírali hlady. Alespoň to naznačuje výzkum provedený vědci z University of Bristol na základě vzorků nalezených v anglickém hrabství Devon. Tito prehistoričtí býložraví plazi se živili tvrdými a houževnatými rostlinami a stromy, jako jsou například kapradiny, jejichž […]
„Kovbojové na koních v záři zapadajícího slunce, drsní muži s vůlí dobývat a přežít. Na druhé straně indiáni, tajemní a zvláštní obyvatelé divočiny s mystickými rituály.“ To jsou obrazy, které nás fascinují na Divokém západě v románech a filmech. Kolik z těchto romantických představ je však pravdivých? Je čas odhalit skutečnou historii Divokého západu a […]
Erotické hrátky k lidem patří odnepaměti a není na tom nic špatného ani pohoršujícího. Oddávali se jim už naši dávní předci, kultura antických Římanů se jimi dokonce proslavila. Svědčí o tom mimo jiné i nález, který byl sice objeven v Británii, avšak nese jasné římské stopy. Hadriánův val je jedním ze symbolů římské přítomnosti v […]
Lidská populace nyní přesahuje 8 miliard a do budoucna se předpokládá její další růst. Je tak obtížné si představit, že v minulosti nastala doba, kdy předchůdcům člověka prakticky hrozilo vyhynutí. Podle nejnovější studie čínských vědců však k něčemu takovému zhruba před 800 až 900 tisíci lety skutečně došlo. Pro studium lidské evoluce je znalost historické […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz